Charakteristika zájmového území

Obec Sazovice leží přibližně 7 km severozápadně od centra Zlína v SO ORP Zlín. Ke dni 1. 1. 2021 bylo v obci evidováno 777 obyvatel, z toho 382 mužů a 395 žen. V obci se nachází mateřská škola, základní škola (1.–5. ročník), koupaliště a tělocvična.
Katastrální území obce Sazovice

Geomorfologické a geologické charakteristiky

Z hlediska regionálního členění reliéfu spadá zájmové území do celku Vizovická vrchovina, podcelku Fryštácká brázda a Zlínská vrchovina. Fryštácká brázda je poklesová struktura – asymetrický tektonický příkop ve směru SZ–JV, omezený svahy Hostýnských vrchů a Zlínské vrchoviny. V jihovýchodním prodloužení navazuje na Hornomoravský úval s výplní pliocenních uloženin na podložním flyši račanské jednotky. Na dně Fryštácké brázdy je zčásti vyvinut erozně–denundační reliéf s plošinami, místy pokrytý sprašovými sedimenty. Mělká údolí s širokými dny jsou orientována zpravidla ve směru S–J, tj. napříč brázdy.

Geologicky je hlubší podloží tvořeno sedimenty magurského příkrovu vnitřního flyšového pásma Západních Karpat. Hlubší podloží je budováno vnější račanskou jednotkou magurského příkrovu, resp. jejími zlínskými, bělověžskými a soláňskými vrstvami. Pro tyto vrstvy je typický převažující jílovcový vývoj. Lokálně jsou v jílovcích vyvinuty až 30 cm mocné pískovcové polohy.

Na paleogenních horninách magurského flyše se v průběhu pliocénu uložily v průtočném jezeru sedimenty tzv. pestré série. Litologicky jsou tyto pliocenní sedimenty charakteristické střídáním pestře zbarvených křemitých jílů, písků a jílovitých slídnatých písků. Báze pliocenního souvrství se v zájmovém prostoru pohybuje okolo 150 m n. m., tzn., že pliocenní uloženiny tu dosahují mocnosti až 100 m.

Kvartérní uloženiny jsou v území tvořeny deluviálními a deluviofluviálními hlínami. V nejmladším kvartérním glaciálu zde došlo zatím k poslední sedimentaci, při které se zde uložily větrem naváté hlíny – spraše, které jsou zde zpravidla přeplaveny na sprašové hlíny.

Struktura půdního fondu

V nivách vodních toků Racková a Machovka jsou vyvinuty fluvizemě glejové. Nad nivou toků převažují modální hnědozemě a v severní a jižní části katastru jsou vyvinuty luvizemě modální.

Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Celková rozloha činí 392,16 ha, z toho 88 % rozlohy tvoří zemědělská půda (přičemž 75.5 % celkové rozlohy je orná půda, 4,4 % zahrady, 0,3 % ovocné sady a 5.6 % trvalé travní porosty), pouhé 0,8 % rozlohy obce tvoří lesní půda, 1,2 % vodní plochy, 2,9 % zastavěné plochy a 9,3 % ostatní plochy.

Využití pozemků v obci Sazovice (dle ČSÚ k 1. 1. 2021)

Svážná území

V katastrálním území Sazovic je mimo lesní porosty evidována dle databáze Svahových nestabilit ČGS jedna svážná lokalita a dvě svážné lokality jsou na katastru Mysločovic na toku nad obcí Sazovice:

• List 25-31-19, kód s. n. 11: Sazovice - Kopec; ve svahu Z od areálu MRB Sazovice. Jedná se o stabilizovaný proudový sesuv v poli, vyvinutý v deluviích na spraších. Má délku 200 m, šířku 130 m a mocnost 2 m. Na východním svahu o sklonu 11°.
• List 25-31-19, kód s. n. 9: Mysločovice - Háj; cca 1,4 km SSZ od OÚ Sazovice. Jedná se o stabilizovaný plošný sesuv v poli vyvinutý v deluviích vsetínských vrstev zlínského souvrství. Má délku 180 m, šířku 150 m a mocnost 2 m.
• List 25-31-19, kód s. n. 10: Mysločovice - Háj; cca 1,4 km SSZ od OÚ Sazovice. Jedná se o stabilizovaný plošný sesuv v poli vyvinutý v deluviích vsetínských vrstev zlínského souvrství. Má délku 100 m, šířku 120 m a mocnost 2 m.

Všechny tři sesuvné lokality přímo neohrožují zástavbu obce Sazovice. Sesuvy však mohou při aktivování zanést koryto a ovlivnit průtočný profil toku Racková v úseku Mysločovice–Sazovice a při severním okraji intravilánu obce.

Hydrogeologické poměry

Zvodnění flyšových hornin je v zájmovém území z převážné části omezeno na zvětralé a rozvolněné partie. Oběh podzemních vod je silně omezován flyšovým charakterem vrstev, kde se propustnější lavice pískovců střídají s prakticky nepropustnými polohami jílovců. Tak se vytvářejí jen drobné hydrogeologické jednotky, odpovídající jednotlivým pískovcovým lavicím.

Pro klasické sedimenty pliocenní pestré série je charakteristická průlinová propustnost. V pliocenních sedimentech, které jsou zde tvořeny převážně jílovitými uloženinami, je podzemní voda vázána na polohy písků a písčitých jílů. Zpravidla jsou však zvodně v důsledku přítomnosti jílovitých izolátorů od sebe odděleny a vytvářejí tak zvodněné čočky, které jsou odděleny od infiltrace. Podzemní voda v těchto čočkách bývá synsedimentárního původu.

Zvodnělé vrstvy v pliocenním souvrství, ve kterých probíhá oběh podzemních vod, jsou dotovány téměř výhradně infiltrací dešťových srážek a infiltrací z tajícího sněhu. Nepropustné, nebo jen velmi slabě propustné nadloží však dotace výrazně limituje.

Nadložní sprašové sedimenty mají v důsledku makroskopických kolmých dutin a tzv. „přednostních drah cirkulace“ omezenou vertikální propustnost, takže v období vydatných srážek mohou vznikat na jejich styku s nepropustným podložím plošně i časově omezené akumulace podzemní vody, popř. může ve spraších vznikat průchozí zóna, v níž se udrží infiltrovaná voda ze srážek. Poté se tato voda v suchém období buď odpaří, nebo přestoupí do níže ležících kolektorů. V horizontálním směru jsou však sprašové zeminy velmi slabě propustné až téměř nepropustné.

Ostatní kvartérní uloženiny – hlíny, deluviální a deluviofluviální jíly jsou zde zpravidla velmi málo propustné až téměř nepropustné.

Klimatické poměry

Na území obce Sazovice je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 8,1 - 10 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 601 - 700 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) leží zájmové území na rozhraní teplé oblasti T2 a mírně teplé oblasti MT10. Zájmové území je charakteristické dlouhým létem, teplým a mírně suchým, krátkým přechodným obdobím s teplým až mírně teplým jarem a podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a suchá, s krátkým až velmi krátkým trváním sněhové pokrývky.

Charakteristika vybrané klimatické oblasti T2 a MT10

Vegetace

Původní vegetaci území tvořily dubohabrové háje a v údolních nivách luhy a olšiny. Potenciální přirozenou vegetaci území tvoří především ostřicové dubohabřiny (Carici pilote-Carpinetum), doplněné v nivách drobných toků střemchovými jaseninami (Pruno-Fraxinetum) a ostřicovými jaseninami (Carici remotae-Fraxinetum). V současnosti dominují intenzivně obhospodařovaná jednodruhová polní společenstva.