Povodňový plán města Sedlec-Prčice



Odtokové poměry

Vodní tok Sedlecký potok má na území města Sedlec-Prčice oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 2,774 - 24,500, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Středočeského kraje a nabývá účinnosti od 19. 3. 2013 (č. j.  173386/2013/KUSK/OŽP-Bab).
Vodní tok Prčický potok má na území města Sedlec-Prčice oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 8,770, které bylo vyhlášené Městským úřadem Sedlčany a nabývá účinnosti od 5. 4. 2017 (č. j. ŽP/23783/2016/S-4).
Vodní tok Divišovický potok má na území města Sedlec-Prčice oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 5,600, které bylo vyhlášené Městským úřadem Sedlčany a nabývá účinnosti od 12. 12. 2018 (č. j. ŽP/7405/2018/S-4).
Vodní tok Martinický potok má na území města Sedlec-Prčice oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 7,500, které bylo vyhlášené Městským úřadem Sedlčany a nabývá účinnosti od 12. 12. 2018 (č. j. ŽP/7406/2018/S-4).
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Sedleckého potoka. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze předpokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území města Sedlec-Prčice bylo stanoveno několik míst, která mohou omezovat odtokové poměry – lávky, mosty, propustky. 
Místa omezující odtokové poměry na území města Sedlec-Prčice

Místa omezující odtokové poměry v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.


 Místa omezující odtokové poměry

 


Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části města ohrožovány splachy na ukloněných polí. Často také dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na městských komunikacích a k ucpání propustků.
Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Sedlec-Prčice

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (menší než 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (menší než 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (menší než 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Sedlec-Prčice metodou kritických bodů

Na území města Sedlec-Prčice bylo stanoveno 23 kritických bodů.

Charakteristika kritických bodů na území města Sedlec-Prčice

Kritický bod Průměrný sklon Podíl orné půdy Plocha povodí kritického bodu
10804034 10,358 % 58,353 % 284,910 ha
10804035 4,228 % 74,104 % 30,750 ha
10800521 15,461 % 73,657 % 40,530 ha
10800525 11,510 % 70,848 % 53,510 ha
10801095 11,957 % 64,269 % 113,10 ha
10801097 10,924 % 50,533 % 78,010 ha
10801174 11,739 % 0,00 % 102,140 ha
10800893 12,549 % 0,00 % 424,100 ha
10803546 11,553 % 0,00 % 219,370 ha
10803650 13,412 % 19,507 % 623,830 ha
10802104 13,657 % 7,137 % 283,200 ha
10800421 9,950 % 97,618 % 62,930 ha
10800420 7,574 % 96,343 % 65,950 ha
10800502 15,843 % 12,527 % 923,570 ha
10800504 9,368 % 58,150 % 239,780 ha
10804361 14,620 % 23,246 % 253,590 ha
10804362 16,510 % 7,261 % 643,040 ha
10803655 17,337 % 0,752 % 494,250 ha
10801104 11,658 % 25,665 % 103,800 ha
10802113 15,324 % 4,065 % 139,820 ha
10805036 13,319 % 15,257 % 369,310 ha
10804482 12,463 % 18,415 % 314,730 ha
10804718 12,031 % 44,469 % 442,660 ha

 

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Sedlec-Prčice. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území města Sedlec-Prčice

Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území města Sedlec-Prčice mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodního toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území města Sedlec-Prčice
 

Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Jižně od intravilánu města Sedlec-Prčice se nachází na Sedleckém potoce rybniční soustava složená z 10 rybníků ležících na katastrálním území města. Černický rybník ve správě města Sedlec-Prčice má manipulační řád. Na území tohoto města se nachází mnoho dalších vodních nádrží (77 evidovaných v POVIS). Například na Šanovickém potoce, Stebleneckém potoce či na Prčickém potoce, kde leží 14 vodních nádrží.
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Sedlec-Prčice

Vodní díla v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

 

Protipovodňová opatření 

V roce 2020 došlo k vybudování nového vzdouvacího objektu na Prčickém potoce „Vzdouvací objekt na Prčickém potoce ř. km 0,480“ s nezbytným technickým vybavením, na pozemcích parc.č. 1124/1 a 1124/3. Stavba je členěna na 2 stavební objekty: SO č. 01 – vzdouvací objekt (s betonovým základem a bočními zdmi, do kterých bude osazen stavidlový uzávěr), SO č. 02 – požerák, spodní výpust, účel stavby: vzdouvání a akumulace - zadržení vody v krajině, vodní tok: Prčický potok (IDVT 10250475), ř. km: 0,480.

Základní parametry vodního díla „Vzdouvací objekt na Prčickém potoce ř. km 0,480“:

Stavidla: 4 x 1,5 m (2 ks)

Hladina vzdutí - Ha: 400,00 m n.m.

Maximální hladina - Hr: 400,40 m n.m.

Plocha vzdutí: cca 1 600 m2

Objem vzdutí: cca 1 650 m3

Délka vzdutí: 150 m

Požerák (prefabrikovaný) DN 500: výška 2,4 m

Spodní výpust – PVC 500: 19 m

Výškový systém Balt p.v.