Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Městys Slavětín byl nejvýrazněji postižen povodněmi v letech 1998, 2002, 2003, 2005, 2011 a 2013. Na území městyse lze v současnosti předpokládat potenciální možnost výskytu všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, nicméně riziko je vyšší u významnějších vodních toků (Ohře). Typické pro řeku Ohře jsou i zimní, resp. jarní povodně způsobené rychlým táním sněhové pokrývky (zejména pak v horských oblastech Krušných hor) umocněné v kombinaci s dlouhotrvajícími dešťovými srážkami. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k bleskovým povodním, především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je městys ohrožován splachy z polí nacházejících se na svazích, kdy dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na místních komunikacích. 

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území městyse Slavětín, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

Informace z kroniky městyse Slavětín

Povodně 1998
V roce 1998 se v městysi vyskytla blesková povodeň. Za pouhých 20 minut spadlo na území městyse 70 mm srážek, následkem čehož došlo k zaplavení nemovitostí občanů. Zasaženy byly sklepní prostory, ale i níže položené obytné budovy a několik zahrad. Na některých místech zasahovaly i jednotky SDH.

"Zimní povodně"
Další povodně se vyskytovaly pravidelně v letech 2002, 2003, 2005 a 2011. Povodně byly způsobeny rychlým táním sněhové pokrývky, umocněné v kombinaci s dlouhotrvajícími dešťovými srážkami. Tyto povodně jsou typické pro řeku Ohři.

Povodně 2013
Naposledy byl městys Slavětín zasažen povodněmi v roce 2013. K povodni došlo v důsledku intenzivních srážek, které způsobily zvednutí hladiny Ohře a zaplavení přilehlých pozemků. Proud vody napáchal škody především na místních komunikacích a chodnících, kde značně poškodil svrchní asfaltový pokryv. Zasaženy byly i objekty trvale i dočasně obydlené. V lokalitě Ládlov byly poškozeny vnější fasády chat a chalup. Ve vybraných nemovitostech muselo v k. ú. Kystra dojít k odčerpání vody ze sklepních prostor. Významně byly také zasaženy zemědělské plochy, kde se voda udržela ještě několik dní a způsobila tak škody na výnosech zemědělských plodin.

Záběry z povodní v roce 2011