Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území obce Sojovice lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenými povodněmi může být Jizera a její přítoky zasaženy zejména v období jarního tání, kde Jizera a její přítoky mohou způsobit zvýšení hladiny na území obce z důvodu rychlého odtávání sněhové pokrývky v Jizerských horách nebo vlivem letních déletrvajících srážek větší intenzity s velkoplošným zasažením.

Obec Sojovice není ohrožována přívalovými povodněmi, více informací v kapitole Odtokové poměry.

Historické povodně

V nedávné historii byla obec Sojovice zasažena povodněmi mnohokrát (2000, 2001, 2005). K povodni došlo v důsledku rozvodnění vodního toku Jizera, který obec bezprostředně ohrožuje.

Zápisy o povodních z "Obecní kroniky"

r. 2000
"9 - 11.3. postihla obec a celé Pojizeří velká záplava, voda dosahovala vůbec nejvýše, co pamatují i nejstarší občané. Nejvíce postiženi byli Frkovi z RD č.p. 34, kteří museli několik dní bydlet v přívěsu, jejich dům byl zatopen. Noví zastupitelé obětavě pracovali na protipovodňových hrázích, z pískovny bylo navoženo množství pytlů písku k plotu zahrady MŠ, takže se voda nedostala ani do suterénu MŠ ani do KD. Na polích a lukách zůstávala spoušť jako vždy po velké vodě. Zastupitelé měli velikou zásluhu na tom, že svou prací zabránili škodám na majetku obce."