Odtokové poměry
Vodní tok Odra má na území města Studénka oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 28,5 - 80,8, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabývá platnosti od 1. 3. 2006 (č. j. MSK 37663/2006).
Vodní tok Butovický potok a LB přítok (IDVT: 10211433) má na území města Studénka oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,0 - 4,9 (0,000 - 0,838), které bylo vyhlášené Městským úřadem v Bílovci a nabývá platnosti od 16. 8. 2012 (č. j. ŽP/23849/123102-2012/klalu).
Vodní tok Sedlnice má na území města Studénka oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,00 - 23,67, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabývá platnosti od 8. 2. 2008 (č. j. MSK 860/2008).
Vodní tok Bílovka má na území města Studénka oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,00 - 17,13, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabývá platnosti od 13. 8. 2003 (č. j. ŽPZ/6332/03).
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Odry. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území města Studénka se nachází množství mostků, lávek a propustků, které v případě povodní mohou být zahlceny až ucpány a tím může dojít k vybřežení vodního toku mimo koryto. Celkový výčet míst omezujících odtokových poměrů je ke nahlédnutí ZDE. Mezi nejkritičtější místa pak patří tyto oblasti, kde dochází k častému zaplavení.
Místa omezující odtokové poměry na území města Studénka
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Na území města Studénka bylo stanoveno celkem devět míst, která jsou ohrožena přívalovou povodní. Tyto místa včetně povodí jsou zobrazeny s charakteristikou níže.
Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Studénka
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Studénka metodou kritických bodů
Na území města Studénka bylo stanoveno devět kritických bodů:
- Kritický bod 20102971 - nachází se v povodí Butovického potoka severně od zástavby.
- Kritický bod 20102972 - nachází se v povodí pravostranného přítoku Butovického potoka (IDVT: 10209739), severozápadně od zástavby.
- Kritický bod 20102977 - nachází se levostranném přítoku Butovického potoka (IDVT: 10211433), severovýchodně od ulice K Zahrádkám.
- Kritický bod 20102978 - nachází se v povodí pravostranného přítoku Butovického potoka (IDVT: 10215071), západně od zástavby.
- Kritický bod 20102983 - nachází se západně od ZŠ Butovická.
- Kritický bod 20102986 - nachází se v toku HOZ (IDVT: 10217938) jižně od železniční zastávky Studénka - město.
- Kritický bod 10207310 - nachází se v toku HOZ (IDVT: 10217938) jihovýchodně od zástavby v lokalitě Malá Strana.
- Kritický bod 20102973 - nachází se v povodí levostranného přítoku Studéneckého potoka (IDVT: 13000304), severně od ulice Na Trávníkách.
- Kritický bod 20102974 - nachází se v povodí Studéneckého potoka, západně od zámku.
Charakteristika kritických bodů na území města Studénka
| Kritický bod | Průměrný sklon (%) | Podíl orné půdy (%) | Plocha povodí kritického bodu (ha) |
| 20102974 | 4,608 | 100,000 | 58,940 |
| 20102973 | 5,094 | 100,000 | 42,400 |
| 20107310 | 3,867 | 88,917 | 206,630 |
| 20102986 | 4,348 | 99,518 | 156,690 |
| 20102983 | 5,892 | 99,749 | 34,440 |
| 20102978 | 7,060 | 73,158 | 294,180 |
| 20102977 | 4,469 | 100,000 | 213,810 |
| 20102972 | 7,377 | 80,047 | 48,670 |
| 20102971 | 8,176 | 81,049 | 182,570 |
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Studénka. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území města Studénka
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území města Studénka mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům
Na území města Studénka se nachází množství rybníků, které se nachází především v nivě řeky Odry. Jedná se například o rybník Kačák, Kotvice, Podlážka, Bažantula atd. Tyto vodní díla významně neovlivňují povodeň na území města Studénka. Dále jsou na území města vybudované tři poldry a suchá nádrž, více informací v kapitole Protipovodňová opatření.
Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Studénka
Protipovodňová opatření
Na území města Studénka jsou vybudována protipovodňová opatření, které slouží k ochraně především před přívalovými srážkami. Kromě ochranných hrází podél toku Odry se také jedná se o čtyři poldry:
Poldr Butovice
Jedná se o suchou průtočnou vodní nádrž – poldr, vybudovaný na bezejmenném levostranném přítoku Butovického potoka. Je tvořen sypanou zemní hrází délky 140 metrů. Maximální výška hráze je 4,9 metrů, šířka hráze v koruně činí 3 metry. Objem nádrže je 47 149 m3. Bezpečnostní přeliv i spodní výpust o průměru DN 600, osazena na vtoku škrcením DN 300, jsou situovány při levém břehu. Na hrázi poldru je umístěna automatická měřící stanice výšky hladiny a vodočetná lať. Vodní dílo je zařazeno do III. kategorie z hlediska technicko-bezpečnostního dohledu a jeho provozovatelem je POD. Bezpečnostní přeliv je dostatečně kapacitní i pro převedení Q100.
Poldr I - Polská
Jedná se o suchou průtočnou vodní nádrž – poldr, vybudovaný na HMZ v levostranné údolnici ústící do Butovického potoka. Nádrž slouží k zadržení přívalových vod. Tvoří ji sypaná zemní hráz délky 121 metrů, maximální výška hráze je 4,46 metrů, šířka hráze v koruně činí 3 metry. Objem nádrže je 12 200 m3. Bezpečnostní přeliv je situován při levém břehu, výpust (sdružený objekt) tvořený požerákem s dlužovou stěnou s nátokem DN 200 a základovou výpustí DN 1000 je ve střední části hráze. Na sdruženém objektu je umístěna vodočetná lať. Kapacita bezpečnostního přelivu překračuje Q100. Vodní dílo je zařazeno do IV. kategorie z hlediska technicko-bezpečnostního dohledu a jeho provozovatelem je město Studénka.
Poldr II - Za Kulišťákem
Jedná se o suchou průtočnou vodní nádrž (poldr) vybudovanou na HMZ v pravostranné údolnici ústící do Butovického potoka. Nádrž slouží k zadržení přívalových vod. Tvoří ji sypaná zemní hráz délky 166 metrů, maximální výška hráze je 4,30 metrů, šířka hráze v koruně činí 3 metry. Objem nádrže je 11 700 m3. Bezpečnostní přeliv je situován při levém břehu, výpust (sdružený objekt) tvořený požerákem s dlužovou stěnou s nátokem DN 300 a základovou výpustí DN 1000 je ve střední části hráze. Na sdruženém objektu je umístěna vodočetná lať. Kapacita bezpečnostního přelivu překračuje Q100. Vodní dílo je zařazeno do IV. kategorie z hlediska technicko-bezpečnostního dohledu a jeho provozovatelem je město Studénka
Poldr P7 - Na Trávníkách
Jedná se o suchou průtočnou vodní nádrž (poldr) vybudovanou na HMZ v pramenné části Studéneckého potoka. Nádrž slouží k zadržení přívalových vod. Tvoří ji sypaná zemní hráz délky 300 metrů, maximální výška hráze je 4,90 metrů, šířka hráze v koruně činí 3 metry. Retenční objem nádrže je 14 650 m3. Bezpečnostní přeliv je situován při levém zavázání hráze. Výpust (sdružený objekt) je tvořena spodní železobetonovou výpustí DN 1000 s předsazeným požerákem. Ten je tvořen dlužovou stěnou se spodní výpustí DN 250 hrazenou deskovým šoupátkem a nehrazeným vtokem do požeráku DN 250 v úrovni stálého nadržení. Na sdruženém objektu je umístěna vodočetná lať. Kapacita bezpečnostního přelivu překračuje Q100. Vodní dílo je zařazeno do III. kategorie z hlediska technicko-bezpečnostního dohledu a jeho provozovatelem je město Studénka.
Protipovodňová opatření na území města Studénka