Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území obce lze v současnosti předpokládat potenciální možnost výskytu všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Povodeň letního typu, která byla způsobena několikadenními dešti a byla regionálního významu, obec postihla v červenci roku 1997. Nejvíce postiženy byly ulice Ivana Kubince, Palackého, Polní, Komenského, Havlíčkova a část Hlavní ulice. Došlo také k zatopení krypty kaple Svaté Máří Magdalény. Povodeň letního typu, která byla způsobena přívalovými srážkami z lokálních intenzivních bouřek, zasáhla obec dne 29. května 2014. Masa vody napáchala škody zejména na budovách a majetku občanů obce, zatopila sklepy a garáže, zahrady a na nezpevněných komunikacích odnesla svrchní štěrkový kryt. 

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Štítina, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

POVODNĚ 1997

Bilance povodně 1997 na Opavsku (6. - 11. července 1997)
Počet mrtvých: 4 (3 muži a 1 žena)
Počet poškozených domů: okolo 2000
Počet evakuovaných: 330 (1/3 Opavanů byla dotčena povodněmi)
Odhad škod: 1,8 mld. Kč
Nejvíce poškozená místa: městská část Opava-Kateřinky, Holasovice, Štítina, Kravaře-Dvořisko, Držkovice, Vávrovice, další části Opavska.
Zdroj: Opavský a Hlučínský denik.cz, 11. 7. 2017.

20 let po povodních - ČERVENEC 1997
"Paradoxem je, že největší škody v obci nadělala Sedlinka, malý potůček pramenící v lesích pod Pustou Polomí. Traktorová pneumatika, která se zaklínila pod železničním mostem, způsobila vylití Sedlinky na břeh a zatopení velké části naší vesnice."
Zdroj: Štítinský zpravodaj č. 2/2017

Komplexní vyhodnocení povodní v červenci 1997 pro celou ČR zpracoval a vydal Český hydrometeorologický ústav v červnu 1998 pod názvem Vyhodnocení povodňové situace v červenci 1997. Obrázek s měsíčním rozložením srážkového úhrnu na území ČR v povodňovém měsíci červenci 1997 s vyznačenou polohou obce Štítina, který byl převzat a upraven ze zmíněné publikace, je umístěn v sekci přiložených fotografií. Z obrázku vyplývá, že na území obce Štítina mohlo spadnout až 301 - 400 mm srážek.


POVODNĚ 2014

Povodeň ve dnech 26. - 29. 5. 2014, která byla důsledkem intenzivních přívalových dešťů v rámci bouřkové činnosti, postihla řadu lokalit v povodí Odry v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. V některých případech spadlo >50 mm srážkového úhrnu za 1 hod. Meteorologickou příčinou této povodně byla rozsáhlá brázda nízkého tlaku vzduchu rozprostírající se od Balkánského poloostrova po Biskajský záliv. V rámci ní se k nám dostával teplý a vlhký vzduch, v němž se vytvořilo zvlněné frontální rozhraní. V instabilní vzduchové hmotě se následně tvořily četné bouřky.
Více informací viz
Hydrometeorologická zpráva o povodňové situaci v Moravskoslezském a Olomouckém kraji ve dnech 26. - 29. 5. 2014.