Zvláštní povodeň

Zvláštní povodeň je povodeň způsobená umělými vlivy. Obecně se jako příčina k protržení hráze zvažuje několik způsobů:

• technická příčina havárie díla
• silné zemětřesení
• letecká katastrofa - pád středně velkého nebo velkého letadla do hráze
• válečný konflikt
• teroristický útok

Na území městského obvodu se nenachází žádné vodní dílo I. – III. kategorie z hlediska klasifikace TBD. Území městského obvodu Ostrava-Svinov však ohrožují vodní díla, která se nacházejí výše na vodních tocích:

• na řece Moravici (přítok Opavy), se nachází vodní nádrže Slezská Harta a Kružberk
• na Ostravici se nachází významná vodní nádrž Šance

Základní údaje o těchto vodních dílech naleznete v textu níže. U všech uvedených vodních děl je nutné počítat s možným povodňovým ohrožením zvláštní povodní a měla by jim být věnována zvýšená pozornost.
Záplavová území zvláštní povodně na území městského obvodu jsou dostupná po přihlášení v mapové prohlížečce dPP.

• Rozsah zvláštní povodně Slezská Harta a Kružberk 
• Rozsah zvláštní povodně Šance 

VD Slezská Harta

Vodní nádrž se nachází na Moravici a její hráz je situována na pomezí dvou obcí: Leskovec nad Moravicí a Bílčice, ř. km 55,83. Z hlediska technickobezpečnostního dohledu je vodní dílo zařazeno do I. kategorie (dle vyhlášky č. 471/2001 Sb.). 

Průřez hrází vodního díla Slezská Harta

Stavba vodního díla byla zahájena v roce 1987 a dokončena v roce 1997 (napouštění začalo v roce 1996 a skončilo v roce 1998). Účelem vodního díla byla nutnost posílení níže ležící vodní nádrže Kružberk, poté byl účel rozšířen i na odběry vody pro vodárenské účely, průmysl, na výrobu vodní energie a nadlepšení průtoků na Moravici, Opavě a Odře.

Hráz je kamenná se šikmým středním jílovým těsněním, dvoustupňovým filtrem a přechodovou zónou. Vázání do skalního podloží je provedeno injekční štolou, na pravém břehu zavazovací stěnou. Podloží je těsněno do hloubky 10 až 55 m. Vtokový a odběrný objekt tvoří mokrá věž. Součástí díla je vodní elektrárna se dvěma Francisovými turbínami o výkonu 2,75 a 0,4 MW.

Technické údaje o vodní nádrži

Manipulace za velkých vod:

Dosáhne-li hladina v nádrži kóty hladiny zásobního prostoru, řídí se velikost odtoku z nádrže spodními výpustmi v závislosti na přítoku do nádrže a to tak, že odtok je roven přítoku až do hodnoty 30 m³/s. Při dalším stoupání přítoku do nádrže zůstává odtok spodními výpustmi na hodnotě 30 m³/s a plní se ochranný ovladatelný prostor nádrže. Po dosažení úrovně bezpečnostního přelivu – kóty 496,83 m n. m. – je odtok z nádrže dále udržován postupným uzavíráním spodních výpustí na hodnotě 30 m³/s. Poté, co odtok přelivem vzroste nad 30 m³/s, uzavřou se spodní výpusti.

V případě, že je dosažena kóta hladiny v nádrži 498,80 m n. m., je nutno pokud možno zvýšit odtok z nádrže otevřením spodních výpustí tak, aby pokud možno hladina v nádrži již nestoupala. Při sestupu hladiny v nádrži na kótu 498,80 m n. m. se uzavírají spodní výpusti při zachování klesání hladiny v nádrži.

Po následném poklesu přítoku do nádrže pod hodnotu 30 m³/s je ochranný prostor nádrže prázdněn setrvalým odtokem 30 m³/s (zajišťováno postupným otevřením spodních výpustí) až do poklesu hladiny na kótu zásobního prostoru.

Režimy prázdnění nádrže:

Jednotlivé režimy prázdnění se vyhlašují jako mimořádná opatření za krizových situací, při technických poruchách a podobně. Volba příslušného režimu prázdnění se provede podle charakteru a naléhavosti situace. O vyhlášení režimu prázdnění je neprodleně informován vodoprávní úřad.

Režimy prázdnění popisují různé způsoby vypouštění nádrže Slezská Harta, které se liší podle mezní velikosti odtoků a dodržení mezní rychlosti klesání hladiny.

Režim P1

• maximální rychlost klesání hladiny je 0,5 m za den
• maximální odtok je 30 m³/s

Přesné hodnoty stanoví technická komise v předem vypracovaném materiálu Postup manipulace.

Režim P2

• je dodržena mezní rychlost poklesu hladiny 0,5 m za den
• není brán ohled na velikost neškodného průtoku v korytě Moravice pod nádrží Kružberk

Režim P3

• není dodržena mezní rychlost poklesu hladiny
• není brán ohled na velikost neškodného průtoku v korytě Moravice pod nádrží Kružberk

Odtok z nádrže je limitován pouze maximální kapacitou spodních výpustí.

VD Kružberk

Vodní nádrž se nachází na Moravici na území čtyř samosprávných celků: Jakartovice, Kružberk, Budišov nad Budišovkou a Jakartovice, ř. km 45,03. Z hlediska technickobezpečnostního dohledu je vodní dílo zařazeno do I. kategorie (dle vyhlášky č. 471/2001 Sb.). 

Průřez hrází vodního díla Kružberk

Vodní dílo bylo zbudováno v letech 1948–1955 na Moravici u Kružberku. Původním záměrem bylo energetické využití průtoků Moravice, nadlepšení průtoků pro zásobení ostravského průmyslu a využití pro pitnou vodu. Po vybudování VD Slezská Harta má tyto způsoby využití: zajištění dodávek surové vody pro vodárnu v Podhradí, nadlepšení průtoků na Moravici, Opavě a Odře a vytvoření lepších podmínek pro život v tocích. Významnou funkcí celé kaskády je povodňová ochrana, transformací povodňové vlny je snížena kulminace stoleté vody z 257 m³/s na 50 m³/s.

K umožnění dodávky vody do úpravny v Podhradí slouží tlakový přivaděč délky 6,6 km o průměru 2,4 m, na jehož konci je kromě odběru na úpravnu špičková elektrárna s instalovaným výkonem 7 MW. Hráz je tížní betonová s délkou v koruně 280 m a výškou nade dnem 34,5 m. Hráz je založena do skalního podloží tvořeného břidlicemi, drobami a slepenci.

Technické údaje o vodní nádrži

Manipulace za velkých vod

Dosáhne-li hladina v nádrži kóty 428,50 m n. m., tj. hladiny maximálního zásobního prostoru, řídí se velikost odtoku z nádrže v závislosti na přítoku do nádrže a to tak, že odtok je roven přítoku až do hodnoty 35 m³/s. Při dalším stoupání přítoku do nádrže je odtok z nádrže udržován na hodnotě 35 m³/s a plní se ochranný prostor nádrže.

Po dosažení kóty hladiny v nádrži 430,10 m n. m. je odtok roven 70 % přítoku. V případě, že takto stanovený odtok je nižší než 35 m³/s, vypouští se 35 m³/s.

Při dosažení kóty hladiny v nádrži 431,00 m n. m. je nutno zvýšit odtok z nádrže tak, aby hladina pokud možno již dále nestoupala (s ohledem na kapacitu výpustných zařízení a bezpečnostního přelivu).

Na poklesové větvi povodně (po kulminaci přítoku) se odtok nesnižuje, dokud hladina v nádrži neklesne pod kótu 430,10 m n. m. Při poklesu hladiny pod kótu 430,10 m n. m. je odtok roven přítoku, minimálně však 35 m³/s až do vyprázdnění ochranného prostoru (na kótu 428,50 m n. m.).

Veškeré hodnoty uváděné jako odtok jsou celkovým odtokem z nádrže včetně průtoku přes elektrárnu HC I.

Při prázdnění nádrže Slezská Harta režimy „P1“ až „P3“ budou průtoky bez jakékoli transformace Kružberkem přepouštěny do Moravice. Při režimech „P2“ a „P3“ bude překročen neškodný průtok.

VD Šance

Vodní nádrž se nachází na Ostravici a její hráz je situována na pomezí dvou obcí: Staré Hamry a Ostravice, ř. km 45,77. Z hlediska technickobezpečnostního dohledu je vodní dílo zařazeno do I. kategorie (dle vyhlášky č. 471/2001 Sb.). 

Průřez hrází vodního díla Šance

Vodní dílo bylo vybudováno v letech 1964 až 1969. Původním účelem byla potřeba ochrany před povodněmi a později zásobení ostravského průmyslu a obyvatelstva pitnou vodou. V současné době slouží jako zásobárna pro pitnou vodu a ochrana před povodněmi, dále pak nadlepšování průtoků v řece Ostravici a kompenzační nadlepšování pro průmysl a energetické využití.

Hráz je sypaná kamenitá se šikmým těsnícím jílovým jádrem. Podloží je utěsněno jednořadou injekční clonou do hloubky až 70 m.

Technické údaje o vodní nádrži

Manipulace za velkých vod

Dosáhne-li hladina v nádrži kóty hladiny zásobního prostoru, tj. 501,61 m n. m. (v letním období), anebo 502,01 m n. m. (v zimním období), řídí se velikost odtoku z nádrže spodními výpustmi v závislosti na přítoku do nádrže a to tak, že odtok je roven přítoku až do hodnoty 70 m³/s. Při dalším stoupání přítoku do nádrže je odtok z nádrže udržován na hodnotě 70 m³/s (po dosažení úrovně bezpečnostního přelivu – kóty 504,20 m n. m. – postupným uzavíráním spodních výpustí) a plní se ochranný prostor nádrže. Po následném poklesu přítoku do nádrže pod hodnotu 70 m³/s je ochranný prostor nádrže prázdněn setrvalým odtokem 70 m³/s (zajišťováno postupným otevíráním spodních výpustí) až do poklesu hladiny na kótu zásobního prostoru nádrže.

V případě, že na vzestupné větvi povodňové vlny je dosažena kóta hladiny v nádrži 505,00 m n. m., je nutno odtok z nádrže zvýšit otevřením spodních výpustí na 110 m³/s. Je- li na vzestupné větvi povodňové vlny dosažena kóta hladiny v nádrži 505,60 m n. m. je nutno zvýšit odtok z nádrže otevřením spodních výpustí tak, aby pokud možno hladina v nádrži již dále nestoupala.

Po následném poklesu přítoku a v případě, že odtok je větší nebo roven hodnotě 110 m³/s, je nutno zachovat dosažené otevření spodních výpustí, v případě, že by odtok z nádrže klesal pod 110 m³/s, je nutno tuto hodnotu otevíráním spodních výpustí udržet, a to až do poklesu hladiny v nádrži na kótu 505,00 m n. m.

Po poklesu hladiny na kótu 505,00 m n. m. se odtok z nádrže snižuje (postupným uzavíráním spodních výpustí, ale tak, aby nedošlo ke stoupání hladiny) na hodnotu 70 m³/s. Pod kótou 505,00 m n. m. je ochranný prostor nádrže prázdněn setrvalým odtokem 70 m³/s (zajišťováno postupným otevíráním spodních výpustí) až do poklesu hladiny na kótu zásobního prostoru nádrže.

V případě, že na poklesové větvi povodňové vlny je dosažena kóta hladiny v nádrži 506,10 m n. m., je nutno zvýšit odtok z nádrže otevřením spodních výpustí tak, aby pokud možno hladina v nádrži již dále nestoupala.

V případě, že odtok je větší nebo roven hodnotě 70 m³/s, je nutno zachovat dosažené otevření spodních výpustí, v případě, že by odtok z nádrže klesal pod 70 m³/s, je nutno tuto hodnotu otevíráním spodních výpustí udržet, a to až do poklesu hladiny v nádrži na kótu zásobního prostoru nádrže.

Podnět pro vyhlášení SPA dává příslušnému povodňovému orgánu provozovatel vodního díla (obsluha vodního díla) při výskytu neobvyklých jevů a skutečností sledovaných v rámci obchůzek vodního díla.

Takovými jevy a skutečnostmi jsou např.:

• plnění nádrží nad max. hladinu a hrozí přelití hráze
• výskyt průsaků nebo podmáčených a zabahněných míst pod hrází, v hrázi
• eroze tělesa hráze při prudkých lijácích
• vývraty stromů na tělese hráze apod.

V případě rychlého nepříznivého vývoje zahájí obsluha vodního díla varovná a nouzová opatření k odvrácení havárie, resp. k minimalizaci škod podle vlastního uvážení.

Pokud je nebezpečí z prodlení, musí obsluha díla a povodňový orgán varovat obce na toku co nejrychleji za využití všech dostupných komunikačních prostředků.

  Vodní díla