Odtokové poměry

Vodní tok Vlára má na území obce Štítná nad Vláří - Popov oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 12,417 po ř. km 42,380, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Zlínského kraje a nabývá platnosti od 7. 7. 2008 (č. j. KUZL 22452/2008).  Záplavové území je stanoveno pro Q_5, Q₂₀ a Q₁₀₀ včetně aktivní zóny. Dle územního plánu obce se v záplavovém území neplánují žádné zastavitelné plochy.

Vodní tok Zelenský potok má na území obce Štítná nad Vláří - Popov oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 po ř. km 1,400, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Zlínského kraje a nabývá platnosti od 30. 1. 2018 (č. j. KUZL 71661/2017).  Záplavové území je stanoveno pro Q_5, Q₂₀ a Q₁₀₀ včetně aktivní zóny. Dle územního plánu obce se v záplavovém území neplánují žádné zastavitelné plochy.

Přívalové srážky se na území obce mohou vyskytovat, ale nepředstavují výrazné ohrožení. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. 

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Jelikož území obce leží v karpatském flyšovém pásmu, tak je díky charakteru podloží (rytmické střídání pískovců a jílovců) velice náchylné ke svahovým sesuvům. Ty zejména mohou hrozit v době vysokých úhrnů srážek, kdy dochází k saturaci podloží a vlivem vyšší hmotnosti a zároveň menšímu tření vrstev může dojít k menším či větším sesuvům. V době vysokých úhrnů srážek nebo za povodní je potřeba kontrolovat stabilitu svahů na území obce - zejména v okolí obytných budov a podél vodních toků. Česká geologická služba zmapovala na území obce několik aktivních i stabilizovaných sesuvů, které jsou dostupné jako dotazovatelná vrstva na jejich internetových stránkách - http://mapy.geology.cz/svahove_nestability/. Mapová vrstva sesuvných území je také dostupná v mapové prohlížečce digitálního povodňového plánu obce. 

Při terénním průzkumu koryt vodních toků na území obce Štítná nad Vláří - Popov bylo identifikováno několik kritických míst omezující odtokové poměry, z nichž nejkritičtější jsou:

• propustek MK u č. p. 84 
• propustek MK u č. p. 98 
• propustek MK 
• vtok do zatrubnění u č. p. 557 

 Místa omezující odtokové poměry na území obce Štítná nad Vláří - Popov

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území obce se nachází tři místa, která jsou ohrožena přívalovou povodní. Jedná se o lokalitu v místní části Kochavec a o dvě místa v místní části Popov (na jeho severním a severovýchodním okraji). 

Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Štítná nad Vláří - Popov 

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>=40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. 

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Štítná nad Vláří - Popov metodou kritických bodů

Na území obce Štítná nad Vláří - Popov byly stanoveny tři kritické body:

• Kritický bod 42100492 - bod se nachází na severním okraji intravilánu obce v části Popov blízkosti budovy s č. p. 53.
• Kritický bod 42100490 - bod se nachází v části Popov na okraji intravilánu v blízkosti pole a těsně vedle zemědělského areálu.
• Kritický bod 42101014 - bod se nachází na jihozápadní hranici katastrálního území obce těsně vedle lesního porostu.

Charakteristika kritických bodů na území obce Štítná nad Vláří - Popov 

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Štítná nad Vláří - Popov. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území obce Štítná nad Vláří - Popov

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Na území obce Štítná nad Vláří - Popov mohou nastat ledové obtíže u vodního toku Vlára od části Popov po Bohuslavice nad Vláří (24,4 až 25,2 ř. km).  Kromě něho je však přesto potřebné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území obce Štítná nad Vláří - Popov

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Štítná nad Vláří - Popov

  Vodní díla

Protipovodňová opatření

Ke snížení následků povodňové vlny a jejímu usměrnění na řece Vláře slouží ohrázování koryta vodního toku. Toto opatření má za následek snížení rozlivu vodního toku v průběhu povodně. 

Protipovodňová opatření na území obce Štítná nad Vláří - Popov