Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Obec Tečovice byla postižena povodněmi opakovaně, nejvýznamněji v letech 2007 a 2010. Poslední povodňová událost nastala v roce 2020. Jedná se o povodně způsobené Hostišovským potokem po lokálních přívalových srážkách.
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Tečovice, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.
Historické povodně
Povodně v roce 2007
Během první poloviny roku postihly obec přívalové povodně z Hostišovského potoka, a to celkem 3x. V květnu došlo v důsledku přívalových dešťů k naplnění koryta na max. úroveň a k následnému zatopení níže položených domů č. p.: 19, 55, 88, 381 a také jejich sklepních prostor.
Zvláště povodeň 22. června způsobila velké škody na majetku obce a zejména majetku občanů. Jednalo se o největší povodeň, jakou obec pamatuje. Silné přívalové deště způsobily splach z okolních polí, obklopující intravilán obce. Došlo k vylití koryta Hostišovského potoka prakticky v celé délce protékající obcí. Zaplaveno bylo celé náměstí, voda s sebou přinesla velké množství splavenin a bahna.
Ve středu obce na Návsi byla hladina vody ve výši 0,5 až 1,0 m nad místními komunikacemi a vstupy do rodinných domů. Povodní byly zasaženy (zaplaveny) nemovitosti postavené podél potoka, konkrétně č. p.: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 15, 16, 17, 19, 20, 25, 26, 31, 32, 54, 55, 56, 57, 58, 59, 60, 61, 64, 68, 69, 73, 74, 75, 78, 81, 82, 88, 92, 95, 102, 109, 118, 141, 161, 164, 271, 299, 381.
Při povodni zasahovali dobrovolní hasiči v počtu 32 mužů, byl kontaktován správce toku, který provedl prvotní odstranění povodňových škod.
Další povodeň téhož roku postihla obec v červenci a opět došlo v důsledku přívalových dešťů k rozvodnění Hostišovského potoka. Byly zatopeny níže položené rodinné domy č. p.: 19, 55, 88, 381 a také jejich sklepní prostory.
Po povodni obec nechala odstranit 2 lávky přes potok, které byly příliš nízko nad hladinou, zachytávaly se o ně splavené větve, kmeny stromů a zhoršoval se průběh povodně.
Povodeň v roce 2010
Dne 1. června 2010 přišly silné přívalové deště, které způsobily vybřežení Hostišovského potoka. Zatopeny byly nemovitosti č. p.: 19, 88 a 381. Byl nenávratně poškozen mostek na místní komunikaci u č. p. 46 (Na Podhájčí), který musel být částečně stržen a následně byla za 1,5 mil. Kč provedena oprava mostku (částkou 1,2 mil. Kč přispěl Zlínský kraj).
Povodňová aktivita v roce 2020 (po výstavbě poldru na Hostišovském potoce)
Po přívalových srážkách došlo k odtoku vody v povodí Hostišovského potoka a plnění poldru. Poldr nezafungoval, tak, jak by se očekávalo, spodní výpusti mají příliš velkou kapacitu a došlo k nadměrnému odtoku vody z poldru. Voda naplnila koryto a Na Návsi u domu č. p. 19 hrozilo jeho vybřežení - situace byla vyřešena následně tak, že před jednu z výpustí byly umístěny dřevěné fošny.
