Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami. Tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti. Vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně). Bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• Zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území města Tovačov lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Jako nejméně pravděpodobné se jeví povodně z přívalových srážek, a to vzhledem k rovinatému charakteru okolního terénu. Největší riziko představují povodně na jaře vyvolané táním sněhové pokrývky a v létě v důsledku dlouhotrvajících regionálních dešťů, především ve zdrojových oblastech Moravy a Bečvy, popřípadě Blaty, jako tomu bylo například při povodních v roce 1997. Dále představují povodňové riziko ledové jevy. Během jarního tání dochází k hromadění ledu před mlýnem, čímž se zvyšuje hladina vody a může docházet k rozlivům do okolí. 

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města Tovačov, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

Historické povodně

V Tovačově byly povodně zaznamenány už v letech 1726, 1830 a 1911.

Největší ohrožení představovaly povodně v roce 1997, kdy se přelila a protrhla ochranná hráz od Moravy u toku Splavská a Skašovská hráz. Byly zaplaveny pozemky po březích Moravy, komunikace do Troubek a část intravilánu Podzámčí. Byla přerušena dodávka pitné vody a nefungovalo telefonní spojení. V zaplavených lokalitách došlo k evakuaci osob.

V roce 2006 došlo k vybřežení Moravy a Splavské do okolních pozemků. Zvýšením hladiny Moravy došlo ke zpětnému vzdutí na Splavské a ucpáním propustků došlo k rozlití do dalších pozemků. Byl zaplaven jeden obytný dům.

V roce 2010 se hladiny řek opět zvedly, v Tovačově byly zaplaveny nezastavěné pozemky.

Řeka Morava za povodňové situace v květnu 2010 u křížení se silnicí č. 434

Řeka Morava za povodňové situace v květnu 2010 nad místem křížení se silnicí č. 434