Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území města Týniště nad Orlicí lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u řeky Orlice a náhonu Alba. Na většině drobných vodních toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období.

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města Týniště nad Orlicí, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

Historické povodně

Povodně pronásledovaly obyvatele povodí obou Orlic v závislosti na počasí od jejich osídlení až po současnou dobu. Zalévaly nejen luka a pole, ale také domky a později i průmyslové objekty v regionu Týniště nad Orlicí, Albrechtic nad Orlicí a Štěpánovska. Povodně vytvářely obrovskou vodní plochu od Kostelce nad Orlicí až po Třebechovice pod Orebem, která při krutých mrazech v zimě splynula v jedno obrovské kluziště.

Nejstarší záznam o povodních pochází z roku 1400, kdy právě z těchto příčin byl zrušen první mlýn na řece Orlici. Ve farní kronice se uvádí, že povodně zaplavovaly i hroby ve spodní části starého hřbitova, a proto byl hřbitov násypem zvýšen a zpevněn silnou kamennou zdí.

Největší krizové povodně byly v kronice zaznamenány až od počátku 20. století. V červenci 1907 tak zvaná „stoletá voda„ sahala až do Mostecké ulice a zaplavila přízemní budovy Jiruškovy a Špačkovy koželužny. V roce 1930 podzimní povodeň dosáhla u Jiruškova mostu do výšky 346 cm. Dne 31. října příval vody proudící přechodem ke Světlé pod tratí na Borohrádek strhl kamenné pilíře pod železničním mostem a rozlomil je na dvě části vzápětí po projetí osobního vlaku.

Další velká povodeň se přihnala v roce 1938, ale záznam o výši vodní hladiny nebyl proveden. Přívaly vody v roce 1981 dosáhly rekordní výše, pod obloukovým mostem bylo naměřeno 398 cm. Do vybudování obchvatu silnice č. ll byly záplavami nejvíce postiženy domky ve Hřbitovní ulici (pod kostelem) a Hlavovo stavení na břehu Orlice přímo v centru rozlité vodní plochy. Když voda přesahovala přístupovou dřevěnou lávku, obyvatelé museli být evakuováni vojskem i s hospodářskými zvířaty.

Poslední „stoletá voda" postihla Týniště, Albrechtice a Štěpánovsko začátkem prázdnin v roce 1997. Povodňová situace byla způsobena dvěma epizodami vydatných dlouhotrvajících srážek. Srážky na území ČR započaly 4. 7. 1997, kdy střední Evropa byla pod vlivem zvlněné studené fronty, která postupovala pozvolna od jihozápadu k severovýchodu. Její přechod byl provázen četnými bouřkami a lijáky. Druhé srážkové období započalo 17. 7., kdy došlo k přibližování a nakonec ke splynutí dvou frontálních systémů. Výška vodní hladiny dosáhla opět rekordních 395 cm. Voda zatopila několik rodinných domků, část Mostecké ulice, přízemí koželužny a závodu Piana a přerušila také silniční spojení mezi Albrechticemi a Týništěm.

Silné bouřky se přehnaly přes oblast Rychnovska v odpoledních hodinách dne 6. 6. 2017. Silný déšť zatopil několik sklepů i přímo ve městě Týniště nad Orlicí. Postiženy byly především ulice Okružní, Vrchlického a Družstevní. Na místě zasahovaly jednotky dobrovolných hasičů z Týniště nad Orlicí.

Povodeň v Týništi nad Orlicí na jaře 1936

Povodeň v Týništi nad Orlicí v roce 1976

Povodeň v Týništi nad Orlicí v roce 1978

Povodeň v Týništi nad Orlicí v létě 1997