Charakteristika zájmového území

Obec Uhřičice se nachází v rovině na pravém břehu Moravy v úrodné krajině Hané asi 2 km severně od Kojetína. Obec spadá do SO ORP Přerov a nachází se v Olomouckém kraji. K 1. 1. 2020 bylo v obci evidováno 522 obyvatel. Velikost obce činí 921,8 ha.

Katastrální území obce Uhřičice

Geomorfologické a geologické charakteristiky

Geomorfologické členění:
Systém: Alpsko-himalájský
Provincie: Západní Karpaty
Soustava: Vněkarpatské sníženiny
Podsoustava: Západní Vněkarpatské sníženiny
Celek: Hornomoravský úval
Podcelek: Prostějovská pahorkatina, Středomoravská niva
Okrsek: Kojetínská pahorkatina, Romžská niva

Geomorfologicky náleží zájmové území do provincie Západní Karpaty, do soustavy Vněkarpatské sníženiny, do podsoustavy Západní Vněkarpatské sníženiny, do celku Hornomoravský úval, do 2 podcelků: Prostějovská pahorkatina (západní a střední část katastrálního území obce včetně zastavěného území) a Středomoravská niva (východní část obce). Prostějovská pahorkatina se dále dělí do 2 okrsků: ze západu je to Kojetínská pahorkatina a mezi ni a podcelek Středomoravská niva se vkliňuje Romžská niva.

Okrsek Kojetínská pahorkatina je nížinná pahorkatina s povrchem skloněným od SZ k JV. Celková rozloha segmentu je 185,84 km². Geologické podloží je tvořeno neogenními a kvartérními sedimenty a mendipy kulmských hornin (souvrství střídajících se vrstev jílovitých břidlic, dropů a pískovců). Východní okraj je lemován terasami řeky Moravy. Okrsek leží ve 2. vegetačním stupni, obec se nachází v její východní části, nejvyšším bodem je Předina (312,6 m n. m.). Hranici mezi Kojetínskou pahorkatinou a Romžskou nivou se táhne asi 200 m severovýchodně od silnice č. II/367 a pokračuje kontinuálně jihovýchodním směrem do místa, kde opouští Mlýnský náhon (Boleloucký potok) katastrální území obce.

Romžská niva je náplavová rovina podél řeky Romže (Valová). Okrsek s malou rozlohou (52,12 km²) zasahuje na území obce svým jižním výběžkem. V podloží se nacházejí kvartérní a fluviální usazeniny - spodní štěrkopísčité souvrství a svrchní holocenní souvrství hlinitých písků. Nachází se v 1. až 2. vegetačním stupni a mimo intravilán města Prostějov je tvořena poli a loukami. Hranice mezi Romžskou nivou a Středomoravskou nivou je tvořena dělící čarou, která začína asi 130 m západně od místa vstupu vodního toku Valová do katastru obce a pokračuje jižním směrem do místa, kde katastrální území Uhřičic opouští Mlýnský náhon.

Středomoravská niva je podcelek ve střední části Hornomoravského úvalu a je to široká náplavová rovina podél řeky Moravy a dolní Bečvy s rozlohou 437,47 km² a střední výškou 206,1 m n. m. V geologickém podloží se nacházejí čtvrtohorní sedimenty - spodní štěrkopísčité souvrství a svrchní souvrství písčitých hlín a hlinitých písků. V rámci nivy jsou četná mrtvá ramena řek Moravy a Bečvy. Okrsek zasahuje na území obce svou západní částí.

Ve východní části katastru obce se nachází Evropsky významná lokalita Morava - Chropyňský luh, ve které se nacházejí malé celky lužních lesů se zbytkovými populacemi topolu černého (Populus nigra), jilmu vazu (Ulmus laevis) a jasanu úzkolistého (Fraxinus angustifolia). Dále se zde nachází oblast s výskytem vzácného druhu ryb Romanogobio banaticus.

Geologické podloží je tvořeno holocenními nezpevněnými sedimenty, zpravidla sedimenty vyšších nivních stupňů (teras). Na území celé obce se nacházejí pokryvy kvartérních sedimentů (spraší, sprašových hlín) a v okolí vodních toků nivní sedimenty (hlíny, písky a štěrky).

Struktura půdního fondu

Dle půdní mapy se na území obce Uhřičice nacházejí 3 půdní typy a několik subtypů. V západní části katastru obce leží černozemě (luvické a pelické), v širší nivě řeky Moravy a Valové se nacházejí fluvizemě (modální a glejové), v lehce snížených oblastech na území černozemí se nacházejí černice glejové.

Černozemě jsou na území obce zastoupeny nejvíce (zaujímají území intravilánu obce a oblast dále na západ) a jsou to vysoce úrodné hlubokohumózní půdy (0,4 - 0,6 m), jejichž původním ekosystémem byla step s dominujícími travními společenstvy.

Černice vznikají v černozemních oblastech v depresních polohách a jsou ovlivněny vyšší hladinou spodní vody.

Fluvizemě jsou půdy, které vznikají vrstevním naplavovaného materiálu v záplavových území vodních toků a jsou tvořeny mnoha vrstvami povodňových sedimentů. Na území jsou zastoupeny od východní hranice intravilánu dále na východ.

Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Pozemky na území obce jsou majoritně využívány k zemědělským účelům, o čemž svědčí i zastoupení jednotlivých druhů pozemků. Na území obce je nejvíce zastoupená orná půda (72,9 %), která má oproti celostátnímu průměru zastoupení orné půdy dvojnásobný podíl plochy. Dále ve srovnání podílu zastoupení jednotlivých ploch s průměrem ČR mají lesní pozemky (13,0 %) třetinové zastoupení, vodní plochy (3,1 %) a zahrady (3,1 %) mají o polovinu vyšší zastoupení, ovocné sady (0,3 %) mají o polovinu nižší zastoupení a ostatní plochy (5,6 %) mají o třetinu nižší zastoupení. Zastavěná plocha a nádvoří (1,5 %) má srovnatelné zastoupení ve srovnání s průměrem ČR a trvalé travní porosty jsou na území zastoupeny minimálně.

Využití pozemků v obci Uhřičice (dle ČSÚ k 31. 12. 2020)

Klimatické charakteristiky

Na území obce Uhřičice je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 9,1 - 10 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 551 - 600 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace spadá území obce do teplé podoblasti T2. Jaro je poměrně krátké, teplé až mírně teplé, léto je teplé, dlouhé a suché. Podzim je poměrně krátký, teplý až mírně teplý a zima je krátká, suchá až velmi suchá. Počet dní se srážkami nad 1 mm je 90 - 100, počet jasných dnů je 40 - 50, počet zamračených dnů je 120 - 140 a počet dnů se sněhovou pokrývkou je 40 - 50. 

Charakteristika teplé klimatické oblasti T2