Povodňový plán města Valašské Meziříčí



Odtokové poměry

Vodní toky Bečva (55,0 - 61,2 ř.km), Vsetínská Bečva (0,0 - 4,5 ř.km) a Rožnovská Bečva (0,0 - 1,5 ř.km) mají vymezená (vyhlášená) záplavová území pro průtoky Q5, Q20 a Q100 (KUZL 2584/2003 ŽPZCE-DZ). Bylo aktualizováno záplavové území Bečvy v km 49,885 - 61,308 a zároveň byla v této kilometráži vymezena aktivní zóna záplavového území. Aktualizace byla vyhlášena KÚZK formou opatření obecné povahy dne 15.10.2012, č.j.: KUZL 22762/2011. 

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Bečvy, Vsetínské Bečvy a Rožnovské Bečvy. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.
Vodní toky Bečva, Vsetínská Bečva a Rožnovská Bečva jsou evidovány jako toky s významným povodňovým rizikem dle Dokumentace oblastí s významným povodňovým rizikem ve schválenému Plánu dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu (2015 - 2021) a také v navrhovaném  Plánu dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu (2021 - 2027).

Přehled průtoků na vodních tocích na území města Valašské Meziříčí (Zdroj: Manipulační řády vodních děl, evidenční listy hlásných profilů)

Vodní tok

Místo

Plocha povodí

(km2)

Prům. roční průtok

Q1

Q2

Q5

Q10

Q20

Q50

Q100

(m3/s)

Vsetínská Bečva

Jarcová, 100 pod mostem, levý břeh – 3,84 ř. km

723,43

9,18

151

212

274

333

402

479

547

Rožnovská Bečva

Valašské Meziříčí , Sídlo PMO, pracoviště Valašské Meziříčí –

1,4 ř. km

252,4

3,50

66,5

116

161

214

274

364

441

Bečva

most Juřinka – 59,6 ř. km

1023,98

12,68

210

326

421

511

636

719

809

Lavný potok

Brňov – 0,419 ř. km

0,329

0,022

0,49

0,74

1,16

1,58

2,10

2,84

3,50

Hrachovecký potok

Hrachovec – 1,418 ř. km

4,903

0,080

1,53

3,63

5,40

7,60

10,38

13,90

17,30

Křivský potok

Křivé – 2,621 ř. km

4,493

0,15

3,62

4,49

6,16

12,30

15,55

18,60

21,40

Jasenický  potok

Nad soutokem

12,967

-

4,8

7,9

13,5

18,7

24,6

34,0

43,3

Svinov

Před ústím do Bečvy

2,61

-

1,05

1,72

3,1

4,4

5,5

7,6

9,7

Medůvka

Brňov - 0,606 ř. km

4,12

0,26

5,26

7,92

13,80

18,40

22,62

31,20

37,70

Černý potok

Bynina – 1,310 ř. km

6,14

0,07

1,39

3,00

4,13

5,86

8,58

11,30

14,30

Upravenost vodních toků

 Vodní toky ve městě Valašské Meziříčí jsou převážně horského typu mající bystřinný charakter.

Upravené úseky, jsou uvedeny v následující tabulce. 

Vodní tok

Od (ř. km)

Do (ř. km)

Ochrana (QN)

Valašské Meziříčí

Bečva

58,0

61,2

Q50-100 (650-800 m3/s)

Hrachovecký potok

0,00

1,40

Q10-20

Křivský potok

1,51

2,70

Q10-20

Rožnovská Bečva

0,0

2,2

Q20 (300-350 m3/s)

Rožnovská Bečva

2,2

3,0

Q5 (180-200 m3/s)

Rožnovská Bečva

3,0

5,2

Q20 (250-300 m3/s)

Rožnovská Bečva

5,2

6,2

Q10 (200-250 m3/s)

Rožnovská Bečva

6,2

9,9

Q50 (280-320 m3/s)

Vsetínská Bečva

61,2

69,9

Q10 (350 m3/s)

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území města Valašské Měziříčí se nachází celkově 53 objektů, které mohou ovlivňovat odtokové poměry. Jedná se především o silniční a železniční mosty, mostky, lávky, jezy, říční stupně, propustky atd.
Místa omezující odtokové poměry na území města Valašské Meziříčí

Místa omezující odtokové poměry v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.


 Místa omezující odtokové poměry


Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území města Valašské Meziříčí bylo stanoveno 11 míst, která jsou ohrožena přívalovou povodní  - jedná se především o úseky menších toků. 7 z těchto míst je definováno jako (potenciální) kritický bod, viz následující kapitola Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Valašské Meziříčí

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.


Ve správním území města Valašské Meziříčí se nachází 7 lokalit s urychleným odtokem, z toho 2 v k.ú. Hrachovec, 1 v k.ú. Brňov, 1 v k.ú. Veselá u Valašského Meziříčí, 2 v k.ú. Krásno nad Bečvou a 1 v k.ú. Bynina. 

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Valašské Meziříčí. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území města Valašské Meziříčí

Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří Vsetínská Bečva do toků s častými ledovými obtížemi v úseku mezi Bystřičkou a Valašským Meziříčím (1,5 - 7,85 řkm). Dále Bečva v úseku Valašské Meziříčí a Juřinka (58,4 - 59,6 řkm). Na Rožnovské Bečvě jsou časté ledové jevy evidovány kousek od hranice města Valašské Meziříčí, a to v úseku Hrachovský jez - Rožnovská Bečva 6,5 řkm (5,3 - 6,5 řkm). 
Místa výskytu ledových jevů na území města Valašské Meziříčí

Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům
Na území města Valašské Meziříčí a v jeho blízkosti se nachází 2 vodní nádrže a 2 soustavy vodních nádrží, které významnou měrou mohou ovlivnit průběh povodně. Rybník Podlesí v k.ú. Křivé, s rozlohou 2,53 ha, ležící na Křivském potoce. Dále vodní nádrž Bystřička ležící ve stejnojmenném katastrálním území a na stejnojmenném toku, který je pravostranným přítokem Vsetínské Bečvy. Dosahuje rozlohy 26,53 ha. Na území města, v části Juřinka, se nachází na vodním toce Svinov soustava vodních nádrží Svinov s celkovou rozlohou 3,7 ha a soustava vodních nádrží napájených Bečvou, tzv. Tůně pod Juřinkou, s celkovou rozlohou 3,1 ha
Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Valašské Meziříčí

Vodní díla v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 

Protipovodňová opatření

Ve správním území města Valašské Meziříčí je zbudováno několik protipovodňových opatření technického charakteru  :

  • tok Rožnovská Bečva – protipovodňová zemní hráz na levém břehu toku (od mostu od obce Veselá až po jez nad mostem Kouty, Val. Meziříčí ř. km 3,080 – 6,230)
  • tok Rožnovská Bečva - protipovodňová zemní hráz na pravém břehu toku (od přechodu plynu pod mostem Hrachovec až po jez nad silničním mostem Kouty, Valašské Meziříčí ř. km 3,080 – 4,080, a dále od stupně u tenisových kurtů až cca 40m nad ocelovou lávku pro pěší Kozina ř. km 1,693 – 2,187)
  • tok Spojená Bečva – místní část Juřinka (nad a pod mostem Juřinka) se nachází protipovodňová hráz Juřinka I. (majitelem město Valašské Meziříčí) a Juřinka II. (do roku 2017 majetek Povodí Moravy, s.p., poté převod Valašské Meziříčí). Existuje manipulační řád na stavítko v tělese hráze

Seznam navrhovaných opatření stavebního charakteru na ochranu před povodněmi dle Dokumentace oblastí s významným povodňovým rizikem ve schváleném Plánu dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu (2021 - 2027)

Protipovodňová opatření na území města Valašské Meziříčí

Protipovodňová hráz Juřinka I a Juřinka II

Stavby mají zajistit ochranu obytných budov v lokalitě Juřinka proti povodním. Ochránné hráze mají za úkol zadržet rozliv z Bečvy odpovídající Q50-100.V případě Juřinky II tato hráz zajistí ochranu před povodněmi o průtocích maximálně Q50 (Bečva - 721 m3/s). 

Základní parametry protipovodňové hráze Juřinka I a Juřinka II (Manipulační a provozní řád protipovodňové hráze Juřinka, Ing. Jana Nečesánková, VODEX)
Juřinka I  Juřinka II 
celková délka hráze L= 287 m celková délka hráze L= 780 m
šířka hráze v koruně b= 3,0 m šířka hráze v koruně b= 3,0 m
sklon návodní strany hráze 1 : 3,0 sklon návodní strany hráze 1 : 3,0
sklon vzdušené strany hráze 1 : 2,0 sklon vzdušené strany hráze 1 : 2,5
sklon koruny hráze 3 %, jednostranný sklon koruny hráze 3 %, jednostranný
max. výška hráze nad terénem 2,24 m max. výška hráze nad terénem 2,7 m
převýšení hráze na Q50 0,30 m převýšení hráze na Q50 0,35 m