Odtokové poměry

Vodní tok Punkva má na území obce Vavřinec oficiálně stanovené záplavové území:

• pro průtoky Q₅, Q₂₀ a Q₁₀₀ v úseku ř. km 0,000–14,024 bylo vyhlášeno Krajským úřadem Jihomoravského kraje a nabylo účinnosti 13. 2. 2018 (č. j. JMK 13742/2018).
• aktivní zóna je stanovena ve stejném úseku, jako záplavové území (ř. km 0,000–14,024), opatření bylo vyhlášeno Krajským úřadem Jihomoravského kraje a nabylo účinnosti 2. 3. 2019 (č. j. JMK 22769/2019).

Území obce Vavřinec je ohrožováno přívalovými povodněmi, které mohou vzhledem k malým mocnostem půdních vrstev a neporušenými horninami hned pod nimi nastat i při malých úhrnech srážek. Voda poté stéká ze svahů především zemědělsky obdělávaných ploch do zastavěného území. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Vzhledem k faktu, že zastavěnými územími jednotlivých částí neprotékají vodní toky, nevyskytují se na území obce také žádné objekty přes vodní toky. Území obce Vavřinec je ale specifické svým krasovým podložím. V místní části Suchdol se nacházejí 2 ponory, do kterých ústí Veselicko - Suchdolský tok. Jeden slouží pro přirozený odtok vody ze spodní vodní nádrže (zatrubněno od nádrže až k samotnému ponoru) a druhý je vyčleněn pro odvedení přebytečné vody z bezpečnostního přelivu (nad závrtem je postavena šachta ze skruží, na jejíž vrcholu se nachází železná klec pro zabránění ucpání vtoku do závrtu splaveninami).

Je třeba za výjimečných i normálních stavů na Veselicko - Suchdolském toce dbát na možnost plynulého odtoku vody do těchto objektů.

Místa omezující odtokové poměry na území obce Vavřinec

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Vavřinec

• Severozápad - voda z polí stéká k zastavěné oblasti k ulici U Bytovek a poté níže k ulici Za Humny. Voda zde již v minulosti několikrát vytopila sklepy. Z tohoto důvodu se obec rozhodla problém řešit a vybudovala v rámci polního celku průleh dlouhý cca 600 m (viz níže v kapitole Protipovodňová opatření). V trase tohoto průlehu se vlivem nashromážděné vody vytvořil závrt, kudy se voda ztrácí do podloží. Opatření již několikrát zafungovalo, ale jeho funkce není stoprocentní - voda z polí s sebou unáší sediment, který zanáší průleh. Minimálně jedenkrát došlo k situaci, kdy sediment zanesl jedno místo natolik, že voda zde překonala průleh a našla si cestu do obydleného území. Průleh však již nespočetněkrát zafungoval a výše zmíněná situace se stala pouze jednou.
• Západ - voda z polí stéká k západní části Vavřince, kudy tekla přímo do středu obce, který býval hodně ohrožen. I zde byl vybudován průleh, dlouhý cca 200 m, který víceméně vyřešil tuto situaci - od vybudování nedošlo k zaplavení domů z této lokality. Riziko ohrožení je zde však stále vzhledem ke skutečnosti popsané výše, avšak domy ohrožené přívalovými povodněmi z této lokality nejsou v povodňovém plánu vedeny jako ohrožené.
• Jihozápad - tok přívalových vod z této lokality je závislý na druhu plodin, které jsou na poli vysazeny. Voda ohrožuje především dům na trase toku č. p. 66, pak pokračuje do nejnižšího místa ve středu místní části (na hlavní silnici v úrovni kapličky). Když voda nestíhá odtékat kanálem pryč, bývá zatopená silnice, pokud je vody hodně, natéká přes obrubník do domu č. p. 57 a teče dále na jihovýchod.

Pokud do místní části Vavřinec přitéká velké množství přívalových vod, kanalizace není schopna všechnu tuto vodu pobrat - ta teče povrchem především po silnici do nejnižšího místa v místní části Doliny (jihovýchodní část), kde ohrožuje domy č. p. 26 a 133.

Veselice

• Hóvoz - přívalové vody se do zastavěného území místní části dostávají po nezpevněné polní cestě (úvozu). Ty pokračují dále na východ a ohrožují domy přímo na trase č. p. 12 a 52, dále se situace odvíjí od jejich objemu. Pokud kanály nejsou schopny všechnu tuto vodu pobrat, tak některá doteče do nejnižšího místa v místní části ke kapličce a ohrožuje domy č. p. 31 a 32.

Suchdol

• Veselicko - Suchdolský tok (kritický bod č. 41 502 275)- údolnice vodní trasy přechází od Veselské nádrže do stržovitého charakteru. Docházelo zde k tvorbě přívalových proudů, které tekly po dně až do Suchdolu, kde vtékaly do propadání u domu č. p. 70, který byl v případě větších průtoku ohrožován. V rámci dotačního titulu byla na této problematické trase vybudována soustava 3 vodní nádrží (více viz níže v části Vodní díla).
• Západ - vody z polí stékají na komunikaci, po které tečou do intravilánu místní části Suchdol. Voda pak ohrožuje hospodářskou budovu č. p. 6 a poté pokračuje do Suchdolského propadání.

Území obce leží v krasové oblasti, která je v některých oblastech náchylná ke svahovým sesuvům. Ty zejména mohou hrozit v době vysokých úhrnů srážek, kdy dochází k saturaci podloží a vlivem vyšší hmotnosti a zároveň menšímu tření vrstev může dojít k menším či větším sesuvům.

Na území obce se nacházejí tyto rizikové lokality na svazích v Pustém Žlebu. Česká geologická služba zmapovala na území obce několik aktivních i stabilizovaných sesuvů, které jsou dostupné jako dotazovatelná vrstva na jejich internetových stránkách - https://mapy.geology.cz/svahove_nestability/. Mapová vrstva sesuvných území je také dostupná v mapové prohlížečce digitálního povodňového plánu obce.

Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Vavřinec

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Vavřinec metodou kritických bodů

Kritický bod byl identifikován na území obce v místní části Suchdol v povodí Veselicko - Suchdolského toku.

Charakteristika kritických bodů na území obce Vavřinec

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Vavřinec. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území obce Vavřinec

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, NEPATŘÍ toky ve správním území obce Vavřinec mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost Punkvě. V případě chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celý tok. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může ucpat Sloupský ponor přetéct do Pustého Žlebu.

Místa výskytu ledových jevů na území obce Vavřinec

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům

Ve správním území obce Vavřinec se nachází 5 vodních nádrží, které leží v zastavěném území nebo nad ním a mohou být potenciálním zdrojem nebezpečí. Všechna tato vodní díla jsou v majetku a ve správě obce Vavřinec. 

Požární nádrž Vavřinec
Jedná se o nebeskou nádrž s plochou cca 500 m² ležící v centru místní části Vavřinec. Břehy jsou realizovány z opěrných zdí ve sklonu cca 10:1, na nichž je osazeno zábradlí. V roce 2013 proběhlo odbahnění.

Požární nádrž Veselice
Jedná se o nebeskou nádrž s plochou cca 800 m² ležící v jihovýchodní části Veselice. Konstrukce nádrže je principiálně stejná jako u předchozí.

Kaskáda 3 vodních nádrží v Suchdole
Soustava nádrží leží na Veselicko - Suchdolské vodní trase, která začíná Veselskou vodní nádrží. První po trase je suchá nádrž s plochou 0,2 ha (má manipulační objekt a přímý bezpečnostní přeliv), dále se nachází druhá vodní nádrž (plocha cca 0,2 ha, má manipulační objekt a přímý bezpečnostní přeliv) a dole se nachází poslední vodní nádrž. Ta má plochu 0,11 ha, je vybavena manipulačním objektem, který vodu odvádí potrubím do Suchdolského propadání a přímý bezpečnostní přeliv v boku hráze, který je sveden do jiného závrtu cca 10 m od břehu hráze. Nad tímto závrtem je vystavěna šachta z betonových skruží na povrchu opatřených železnou klecí proti vtoku splavenin z důvodu ucpání závrtu.

Vybudování těchto vodních nádrží proběhlo v roce 2013 jako opatření pro místní část Suchdol proti přívalovým povodním. Proběhla rekonstrukce spodní vodní nádrže, byla vybudována další vodní nádrž nad ní a nad nimi došlo ke vzniku suchého poldru pro případ velkých přívalových vod. V normálním období je voda u prvních dvou nádrží držena ve výšce stálého nadržení, u poslední nádrže je voda držena v hladině zásobního prostoru. Dříve byla tendence držet výšku vody v prostřední nádrži v hladině zásobního prostoru, jenže přítok vody není tak vydatný, aby bylo možno držet hladinu zásobního prostoru u dvou vodních nádrží, proto je zde držena pouze výška stálého nadržení. S malým přítokem se také zhoršovaly chemické vlastnosti vody v nádržích.

Vodní nádrže nespadají z hlediska technickobezpečnostního dohledu do nádrží kategorie I.-IV. dle vyhlášky č. 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly.

Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Vavřinec

 Vodní díla