Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Břehy vodního toku Bílovky jsou téměř po celé délce toku v intravilánu zpevněny ochrannou zdí. Při normálních povodňových stavech (Q₂₀) by nemělo dojít k výraznému ohrožení obce. Ve východní části obce se ochranné zdi postupně snižují a končí. Zde může docházet k zaplavování ploch komunikací, zahrad a může dojít i k ohrožení jednotlivých rodinných domů v záplavovém území. Situace v záplavovém území se odvíjí od časového průběhu povodňových průtoků a srážkové činnosti v povodí Bílovky. 

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Velké Albrechtice, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

Povodeň v roce 1997

Počátkem července roku 1997 postihly Českou republiku rozsáhlé záplavy, které zasáhly také Bílovec.

Katastrofální povodně postihly Bílovec 7. - 9. července v rozsahu, který si nikdo z žijících občanů nepamatoval. Povodně způsobily obrovské hmotné škody. Jejich výše byla jenom na majetku města odhadnuta následně na 9,201 mil. Kč.

Všechno začalo v sobotu 5. července, kdy celý den s malými přestávkami pršelo. Pršelo pak celou noc a rovněž celou neděli. Během těchto dvou dnů se naplnila koryta Bílovky a Jamníka stejně jako koryta všech řek na severní, východní a jižní Moravě.

V neděli 6. července večer se již rozvodnil Jamník a restaurace v Údolí mladých byla ze všech stran obklopena vodou, která zatopila dva blízké domy, ale do budovy samé nedosáhla. Přesto, že pršelo celé pondělní dopoledne, koryto Bílovky stačilo stále vodu odvádět.

Pak náhle kolem 15 hod. se hladina zvedla asi o půl metru, voda se začala na různých místech rychle vylévat ze břehů a stále stoupala. Tato přílivová vlna postihla především Starou Ves a pak, posílena nesčetnými potůčky a potoky, valila se dál přes Bílovec směrem na Velké Albrechtice. Vše, co jí stálo v cestě a nebylo dostatečně pevné, odnesla, ostatní zničila, nebo poškodila.

V první chvíli se zdálo, že jediným vysvětlením tohoto náhlého zvýšení hladiny může být protržení hráze vodní nádrže ve Staré Vsi. Ta však odolala a pravou příčinou bylo, že kolem 14 hod. se pod Skřipovem spustil liják a půda, zcela nasycená vodou, už neměla možnost další množství vody zadržet.

Ve městě samém byla v té době zcela pod vodou silnice do Staré Vsi, ul. Čs. armády, část ulic Bezručovy, Opavské, Mlýnské, U Splavu a Dukelské. Ulice Čs. armády zcela zmizela pod vodou a změnila se v řeku širokou asi 80 metrů, kterou proudila kalná voda, nesoucí všechno možné. Kritická byla zejména situace v prostoru mostu u závodu Massag, který se stejně jako celé okolí ocitl pod vrstvou asi půl metru vody, ale nakonec odolal.

Nebývalým přívalem vody byly velmi rychle zaplaveny všechny domy níže položené - obytné místnosti, garáže s automobily, sklepy. Ničivý proud byl pak ve Velkých Albrechticích u kostela široký již více než 100 metrů.

Když se voda později vrátila do svého koryta, bylo teprve možné spatřit, co napáchala. Na cestách zmizely celé kusy vozovky, všechny lávky a můstky přes Bílovku byly strhány, všude ležely kusy dřeva, větví, různých předmětů, ploty zahrad byly buď povaleny, nebo pokud odolaly náporu vody, byly obaleny vrstvami trávy a větví. Jen zázrakem nedošlo na území města k žádnému úmrtí nebo vážnému zranění.


Zdroj: městská kronika