Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území obce Vidče lze předpokládat možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenými povodněmi je obec Vidče ohrožena zejména v období jarního tání (únor - březen), zejména pokud je tání kombinováno se srážkami. Ohrožení obce může být způsobeno i vlivem lokální přívalové srážky. Při přívalových povodních zároveň dojde k rychlému vzestupu průtoků a vodních stavů ve vodních tocích na území obce, k jejich vybřežování z koryta vodního toku a přelévání přes mosty a lávky. Příčinou vzniku povodně na území obce mohou být i letní regionální deště. 

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Vidče, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

Místa ohrožená přívalovou povodní

Historické povodně

Na Rožnovské Bečvě byly v posledních letech nejvýznamnější povodně v září 1996, v červenci 1997, v srpnu 2005, v červnu 2009 a v květnu 2010.

V roce 1997 byly na území zaznamenány přívalové srážky, kdy v noci z 5. na 6. července došlo k rozlivu přítoků potoka Maretky a ucpání propustků a dešťové kanalizace. Tím došlo vytopení sklepů, znečištění studen či poškození místních komunikací. Voda rovněž zničila přístupový mostek k rodinnému domu č.p. 3 přes potok Maretka, problémy způsobily také sesuvy půdy u domu s č. p. 13.

Povodně v roce 2010 byly způsobeny vydatnými dešti. Jedná se o největší povodně v historii obce, kdy největší úhrn srážek nastal v noci z 16. na 17. 5. Byly poškozeny konstrukce mostů přes Maretku a také byly zničeny místní komunikace. Opět byly zaznamenány sesuvy půdy, největší problémy způsobily u domu s č. p. 278. Největší škody však způsobila voda v lokalitě Háje – řeka Bečva zde podemlela břeh, který se následně utrhl, a s ním došlo ke zničení rekreační chaty. Škody dosáhly téměř 20 000 000 Kč.

Povodně v roce 2016 byly opět způsobeny silnými dešti, kdy 31. 7. 2016 spadlo během odpoledních a večerních hodin v obci cca 70 mm srážek/m². Díky tomu se z koryta vylily přítoky Maretky a rozlila se kanalizace. Voda zatopila sklepy, poškodila konstrukci mostů a problémy opět působily také sesuvy. 

Zatím poslední povodeň postihla obec Vidče v roce 2019, kdy vlivem přívalových dešťů došlo k vybřežení vodního toku Maretka a ucpání propustků a dešťové kanalizace.