Charakteristika zájmového území

Město Velké Pavlovice se nachází Jihomoravském kraji, ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Hustopeče. K 1. 1. 2020 zde žilo 3 140 obyvatel.

Velké Pavlovice je město ležící 17 km severozápadně od Břeclavi na řece Trkmance v tradiční vinařské oblasti pojmenované podle města Velkopavlovická vinařská podoblast. Zastavěné území města se rozprostírá v rovinné oblasti, která je zemědělsky velmi využívaná. Území je členité a nadmořská výška se pohybuje kolem 200 m n.m. Zastavěné území má charakter převážně rodinných domů se zahradami a statků. Katastrální území nespadá do žádného velkoplošně nebo maloplošně chráněného území.

Katastrální území města Velké Pavlovice

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Z geomorfologického hlediska se město nachází v Alpsko-himalájském systému, většina severní části náleží do provincie Západní Karpaty a zbylá jižní část patří do suprovincie Západopanonská pánev. Dále město náleží do subprovincie Vnější Západní Karpaty (severní část) a Vídeňská pánev (jižní část), oblasti Středomoravské Karpaty (severní část) a Jihomoravská pánev (jižní část). Území města má 3 celky - na většině území je to Ždánický les, v jižní části města Dolnomoravský úval a na východě města Kyjovská pahorkatina. Město dále spadá do 4 podcelků - Boleradická vrchovina, Mutěnická pahorkatina, Dyjsko-moravská pahorkatina a částečně sem zasahuje i Hustopečská pahorkatina. Na území se nachází okrsky - Němčičská vrchovina, Šardická pahorkatina, Trkmanská niva, Popická sníženina a Starovičská pahorkatina. 

Němčičská vrchovina je plochá vrchovina v jv. části Boleradické vrchoviny s rozlohou 67,36 km². Je tvořená převážně paleogenními pískovci, slepenci a jílovci ždánické jednotky vnějšího flyše. Má erozně denudační povrch se širokými rozvodními hřbety, erozními plošinami oddělenými hlubokými údolími převážně neckovitého tvaru, z nichž nejvýraznější je údolí říčky Trkmanky založené na tektonické linii. Na SZ je povrch členitější než na JV. Nejvyšším bodem jsou Plunary o výšce 335,8 m, významným bodem je Kobylí vrch o výšce 334 m. V JZ části převažují vinice a sady, SZ část je převážně zalesněná dubohabrovými pařezinami, četné zbytky stepních lad. PR Hrádek- dřínové doubravy a lesostepní polanky s hadincem červeným a kosatcem nízkým.

Šardická pahorkatina je členitá vrchovina v jz. části Mutěnické pahorkatiny o rozloze168,87 km². Je tvořena panonskými jíly, písky, místy štěrky, méně sarmatskými písky a jíly. Má mírně zvlněný povrch s četnými plošinami, široce zaoblenými hřbety a mělkými rozevřenými údolími úvalovitého a neckovitého profilu a ložiska lignitu. Nejvyšším bodem je Stará hora 284,4 m, významným bodem jsou Charvátky 246,2 m, U větráku 249,3 m, a Zimarky 262,2 m. Pahorkatina je nepatrně zalesněná, pouze v j. části jsou dubové porosty s borovicí, roztroušené zbytky stepních lad, hojně vinice, meruňkové a broskvové sady.

Trkmanská niva je okrsek Dyjsko-moravské pahorkatiny, je náplavová rovina na dolním toku řeky Trkmanky. Má rozlohu 9,57 km² a je tvořena kvartérní mi fluviálními usazeninami- spodní štěrkopísčité souvrství, svrchní holocenní souvrství písčitých hlín a hlinitých písků. V tomto okrsku převládají pole, drobné lužní lesíky s převahou dubu.

Popická sníženina je úzká sníženina směru SZ-JV v okrsku Dyjsko-moravské pahorkatiny o rozloze 37,96 km². Leží ve flyšových a neogenních sedimentech, kdy ploché dno tvoří kryopedimenty. V tomto okrsku převládají pole, vinice, drobné skupiny akátu a dubu.

Starovičská pahorkatina je plochá pahorkatina v jv. části Hustopečské pahorkatiny o rozloze12,40 km². Je tvořena převážně na paleogenních jílovcích ždánické jednotky vnějšího flyše. Má plochý ukloněný erozně denudační povrch s příznačnými kryopedimenty a agrárními terasami. Nejvyšším bodem je Křížový vrch o výšce 250,8 m, významným bodem je Holý kopec  o výšce 237,8 m. 

Území města Velké Pavlovice je z geologického hlediska tvořeno podél vodního toku Trkmanka nivním sedimentem, na který v úzkém pásu  navazuje písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment s občasným smíšeným sedimentem. Většina území města je tvořena sprašem a sprašovou hlínou. Zbylá část území je tvořena jílovcem a pískovcem. Prostorové uspořádání je dostupné v podobě Geovědní mapy 1 : 50 000 vytvořené Českou geologickou službou.

Struktura půdního fondu

V území města Velké Pavlovice jednoznačně dominuje půdní typ černozem a jeho variety. Kolem vodního toku ve středu a na jihu města se nachází půdní typ černice. Severní část města je obklopena fluvizemí.

Celková rozloha řešeného území činí 2 324,51 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se na území města Velké Pavlovice vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako orná půda (1228,3 ha) a vinice (433,5 ha). Zbytek pozemků tvoří ostatní plochy (275,7 ha), sady (204,2 ha), zastavěné plochy (69,2 ha), trvalé travní porosty (45,1 ha), zahrady (42 ha), vodní plochy (25,7 ha) a lesní půda (0,81 ha).

Využití pozemků ve městě Velké Pavlovice (dle ČSÚ k 31. 12. 2019)

Klimatické charakteristiky

Katastrální území města spadá do teplé klimatické oblasti T4. Lokalita se tak vyznačuje dlouhým, teplým létem, krátkým a mírným přechodným obdobím a krátkou a mírnou zimou. Průměrný roční úhrn srážek v této oblasti se pohybuje kolem 350 mm, průměrné roční teploty jsou okolo 10 °C.

Charakteristika vybrané klimatické oblasti T4