Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích v zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území města Vrbno pod Pradědem lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny řeky, avšak riziko je nejvyšší u Opavy, protože vzniká třemi pramennými toky. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích Černé, Bílé a Střední Opavy může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí města ohrožována splachy z polí nacházejících se na svazích. 

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města Vrbno pod Pradědem, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

V roce 1997 se na Moravě, ve Slezsku a ve východních Čechách udály tzv. povodně tisíciletí. Díky dlouhotrvajícím silným dešťům mezi 4. a 8. červencem, kdy napršelo více než polovinu ročního úhrnu, se dramaticky zvýšila hladina řek v povodí Moravy a Odry. Celkově si tyto povodně vyžádaly na 49 lidských životů a napáchaly škody za 63 miliard korun. Díky této hrozivé bilanci se v celé České republice začala více řešit protipovodňová ochrana a vznikl integrovaný záchranný systém.

Vrbno pod Pradědem, stejně jako Ludvíkov a Karlovice, patřily při této povodňové události mezi nejpostiženější města. Půda nebyla při dlouhotrvajících srážkách schopna pojmout tolik vody, proto začala stékat údolími dolů a soustřeďovala se do Bílé, Střední a Černé Opavy. Voda měla při kulminačním průtoku takovou sílu, že při svém postupu strhávala mosty, ničila silnice a podemílala břehy. Mnoho budov bylo zničeno nebo poškozeno, a musely být evakuovány desítky obyvatel. Spojením Bílé a Střední Opavy řeka nabrala ještě více na síle a částečně zatopila lisovny plastických hmot a dále pokračovala přes závod Dřevokombinát, kde napáchala voda nejmajetnější škody v rámci záplavy ve Vrbně (cca 100 mil. Kč). Černá Opava svým tokem, do kterého bylo spláchnuto obrovské množství materiálu ze Suchého vrchu a Loupežníka, poškodila mnoho domů a silnici, strhla most pod Heřmanovickou cestou a protrhla rybník, stejně jako se provalila pstruží farmou. 

Opava potom svým tokem zničila celou zahrádkářskou osadu u splavu a odplaveny zde byly i všechny garáže. Městský les za čističkou odpadních vod byl také částečně odplaven a tok také odnesl železniční koleje i s pražci. Tok se dále valil směrem na Karlovice, kde napáchal stejně jako ve Vrbně obrovské škody. Ve městě Vrbno pod Pradědem tok nezpůsobil žádné úmrtí, ovšem jen v okrese Bruntál si povodeň vyžádala sedm lidských životů. 

Dále došlo k povodni díky dlouhotrvajícím dešťům v roce 2006, kdy se prudce zvedla hladina především Černé Opavy. Voda zanesla do Mnichova mnoho dřeva a bahna, zaplavila zahrady, sklepy a rodinné domy. Poškozena byla také komunikace podél řeky. Podobné povodně menšího rozsahu se ve Vrbně pod Pradědem udály také v roce 2002, 2007 a 2009. Díky dřívějším povodním je ovšem město na takové události mnohem lépe připraveno, proto jsou škody na majetku minimální.