Charakteristika zájmového území

Obec Zastávka se nachází v okresu Brno-venkov v Jihomoravském kraji a spadá pod SO ORP Rosice. K 1. 1. 2020 bylo v obci evidováno 2 573 obyvatel. Velikost území obce činí 119,6 ha. Katastr obce je specifický tím, že je výrazně vyplněn zástavbou, která se již prakticky nemá kam rozšiřovat. Kromě husté obytné zástavby, jež má charakter jak panelových domů, tak rodinných domů se zahradami, se v obci nachází také bývalý černouhelný hlubinný důl. V centru intravilánu leží poměrně rozsáhlý průmyslový komplex.

Zastávka se řadí mezi nejmladší obce v okresu Brno-venkov. Obec vznikla až teprve s objevením černého uhlí v místech, kde v minulosti stál zájezdní hostinec „Zastawka“ (dnes Hornický dům). Oficiálně se vznik obce datuje k 5. září roku 1875, kdy její první název zněl „Boží Požehnání“. Současný název obec nese až od roku 1920.

Aktuálně je obec Zastávka součástí mikroregionu Kahan, který sdružuje obce, jejichž vývoj výrazně ovlivnila hornická činnost. V obci byla vybudována nová hasičská zbrojnice, která slouží jako zázemí pro profesionální i dobrovolné hasiče. V Zastávce je také jeden z nejmodernějších domovů důchodců v ČR. Z pohledu dopravy má obec vcelku výhodnou polohu, když leží na železniční trati Brno – Jihlava (č. 240) a osobními vlaky je s Brnem spojena v hodinovém taktu. V obci se také křižují silnice I/23 a II/395. Nachází se zde také detenční tábor pro zajištění cizinců, kteří jsou na území České republiky nelegálně, a přijímací středisko pro žadatele o azyl, které se nachází ve stejném areálu.

Katastr obce nespadá do žádného maloplošného ani velkoplošného zvláště chráněného území. Rovněž sem nezasahuje žádná ptačí oblast ani evropsky významná lokalita.

Katastrální území obce Zastávka

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Z geomorfologického hlediska se obec nachází v systému Hercynském, provincii Česká vysočina, subprovincii Česko-moravská soustava. Katastrální území obce se dělí do svou oblastí – Českomoravské vrchoviny (severní část) a Brněnské vrchoviny (jižní část). Severní část obce posléze náleží do celku Křižanovská vrchovina, podcelku Bítešská vrchovina a okrsku Jinošovská pahorkatina. Jižní část obce je součástí celku Boskovická brázda, podcelku Oslavanská brázda a dvou okrsků – Rosické kotliny a Zbýšovské pahorkatiny. Většina zastavěného území obce se pohybuje v nadmořské výšce kolem 318 m n. m. Nejvyšší body na katastru přesahují nadmořskou výšku 350 m.

Jinošovská pahorkatina – jde o převážně členitou pahorkatinu s rozlohou 465,04 km² tvořenou biotickými migmatickými rulami moldanubika, třebíčským plutonem a bítešskou ortorulou moravika. Ve střední části je poměrně zalesněná smrkovými porosty s borovicí. Nejvyšším bodem je Svatá hora s nadmořskou výškou 679,3 m.

Rosická kotlina – jde o plochou sníženinu protékanou řekou Bobravou s rozlohou 21,31 km², vytvořenou v usazeninách permu Boskovické brázdy. Je tvořena převážně poli, pouze na okrajích je mírně zalesněna dubovými a smrkovými porosty.

Zbýšovská pahorkatina – jedná se o členitou pahorkatinu s rozlohou 28,50 km² tvořenou usazeninami permu z části překrytými spraší. Nejvyšším bodem je vrch Sička s nadmořskou výškou 420 m. Pahorkatina je mírně zalesněná dubovými, borovými a smrkovými porosty, převažují však pole.

Geologická skladba území obce je poměrně pestrá, v okolí vodního toku jsou zastoupeny především hlíny, písky a štěrky. Výrazné zastoupení v katastru obce mají i spraše a sprašové hlíny, které se objevují v pásu, který prochází středem katastru severo-jižním směrem. V minulosti těžebně využívané lokality ve východní části obce jsou pak tvořeny především navážkami, haldami a výsypkami. Za zmínku stojí i přítomnost jílovců, prachovců, pískovců a slínovců v okrajových částech katastru obce.

Struktura půdního fondu

Středem obce prochází od západu k východu pás fluvizemě glejové, která kopíruje trasu koryta toku Habřina. Dále je na území obce výrazně zastoupena hnědozem modální, a to především v severní části katastru. Na východě obce v oblasti, která byla využívána pro těžbu, je pak zastoupena tzv. antropozem. V katastru obce se také na několika místech objevují kambizemě v několika podobách, ať už se jedná o kambizem modální, vyluhovanou nebo luvickou. Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR.

Celková rozloha řešeného území obce činí 119,6 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území obce vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako ostatní plocha (57,7 ha). Naopak minimum plochy katastru obce je využíváno jako orná půda (2,8 ha) nebo lesní půda (1,0 ha)

Využití pozemků v obci Zastávka (dle ČSÚ k 31. 12. 2019)

Klimatické charakteristiky

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá celé území obce do mírně teplé klimatické oblasti MT11. Lokalita se tak vyznačuje dlouhým, teplým, suchým až mírně suchým létem. Přechodné období je krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Zima  je zde krátká, teplá a velmi suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Následující tabulka charakterizuje klima v dané lokalitě.

Charakteristika vybrané klimatické oblasti MT11