Charakteristika zájmového území
Město Zábřeh se nachází v okrese Šumperk v Olomouckém kraji, 12 km jihozápadně od Šumperku na řece Moravská Sázava. Zábřeh se skládá celkem z pěti částí, a to samotný Zábřeh v celistvém územím s Pivonínem a Václavovem. Části Hněvkov a Dolní Bušínov jsou katastrálně odděleny od města. K 31. 12. 2023 bylo ve městě evidováno 13 444 obyvatel. Rozloha města je 3 459,1 ha.
Katastrální území města Zábřeh
Geomorfologické a geologické charakteristiky
Geomorfologicky náleží zájmové území do Krkonošsko-jesenické soustavy a Jesenické podsoutavby. Většina území následně spadá do Zábřežské vrchoviny (střed a západ území) a zbytek spadá do Mohelnické brázdy. V rámci Zábřežské vrchovina se jedná o okrsky Maletínská vrchovina, Svébohovská pahorkatin a Zborovská vrchovina. U Mohelnické brázdy najdeme okrsky Rovenská pahorkatina, Loštická pahorkatina a Hornomoravská niva.
Celek Zábřežská pahorkatina je vrchovina, rozprostírající se na severozápadě Moravy s rozlohou 734 km2. Zábřežská vrchovina je budována rulami, břidlicemi a droby, napříč Bouzovskou vrchovinou se navíc táhne úzký pruh devonských vápenců v kterých se vyskytují známé jeskyně. Nejvyššími vrcholy jsou Lázek (715 m n. m.), Kančí vrch (606 m n. m.) nebo Velký Kosíř (442 m n. m.)
Celek Mohelnická brázda je tvořena 3–5 km širokou příkopovitou depresí táhnoucí se od severu Moravy s rozlohou 122,16 km2. Geologická rozmanitost území je daná především střídáním horotvorných pohybů (předvariská, variská, alpínská) a obdobnými sedimentacemi. Tektonické pohyby neustaly dosud a jsou kromě jiného i příčinou složitého větvení, meandrování a překládání koryt Moravy i jejích poboček. Nejvyšším vrcholem je Homůlka (333 m n. m.)
Území města Zábřeh je z geologického hlediska tvořeno velmi rozmanitou skladbou hornin. V intravilánu Zábřehu a jeho blízkosti se nachází spraše a sprašové hlíny, které přímo navazují na smíšený a nivní sediment v blízkosti vodních toků. Ve vyšších polohách nalezneme hlavně pararuly, ale také množství dalších hornin jako metaprachovce, kryst. vápence, ruly nebo metaryolity.
Terén ve městě Zábřeh je na východě rovinatý, s nadmořskou výškou nejčastěji okolo 300. Intravilán města se nachází v mírně svažitém terénu (povrch se zvedá směrem k západu), přičemž jeho nejnižší části jsou v nadmořské výšce 290 m a nejvyšší v 350 m. Směrem k západu se terén dále zvedá, a to až do nadmořské výšky nad 500 m na západní hranici katastru. V katastrálním území města se nacházejí několik významnějších vrcholů - Na Dílech (416 m n. m.), Ovčáry (466 m n. m.) nebo Skalka (418 m n. m.). Převýšení mezi dnem údolí vodního toku Moravské Sázavy a vrcholy okolních kopců místy dosahuje i přes 100 m.
Digitální model reliéfu na území města Zábřeh
Sklonitostní poměry na území města Zábřeh
Struktura půdního fondu
Na území města Zábřeh dominuje půdní typ hnědozem a kambizem a jeho variety. Zatímco hnědozem se vyskytuje především v blízkosti intravilánu Zábřehu, kambizemě se vykytuje ve vyšších polohách. Lokálně lze také najít antropozem. Podél přítoků Moravské Sázavy (Krumpašského potoka, Jahodná) se nachází půdní typ fluvizem.
Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.
Celková rozloha řešeného území činí 3 459,1 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se na území města vyskytují.
Využití pozemků ve městě Zábřeh (dle ČSÚ k 31. 12. 2023)
| Druh pozemku | Plocha | Zastoupení |
| Orná půda | 1 099,1 ha | 31,7 % |
| Chmelnice | 0,0 ha | 0,0 % |
| Vinice | 0,0 ha | 0,0 % |
| Zahrady | 151,6 ha | 4,4 % |
| Sady | 1,8 ha | 0,1 % |
| Trvalé travní porosty | 501,0 ha | 14,5 % |
| Lesní půda | 1 046,6 ha | 30,3 % |
| Vodní plochy | 63,1 ha | 1,8 % |
| Zastavěné plochy | 117,8 ha | 3,4 % |
| Ostatní plochy | 478,1 ha | 13,8 % |
| Celková výměra k.ú. | 3 459,1 ha | 100,0 % |
Klimatické charakteristiky
Na území města Zábřeh je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 7,1 - 9 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 601 - 800 mm.
Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá území města do teplé klimatické oblasti MT7, MT9 a MT10.
Klimatické oblasti nacházející (MT7, MT7 a MT10) se na území města Zábřeh se vyznačují krátkým a teplým jarem, léto je dlouhé, teplé a suché. Podzim je mírně krátký a teplý, zimní období pak bývá mírné, krátké a suché.
Charakteristika vybrané klimatické oblasti MT7, MT9 a MT10
| Charakteristika | MT7 | MT9 | MT10 |
| Počet letních dnů | 30 - 40 | 40 - 50 | 40 - 50 |
| Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více | 140 - 160 | 140 - 160 | 140 - 160 |
| Počet mrazových dnů | 110 - 130 | 110 - 130 | 110 - 130 |
| Počet ledových dnů | 40 - 50 | 30 - 40 | 30 - 40 |
| Průměrná teplota v lednu [°C] | -2 - (-3) | -3 - (-4) | -2 - (-3) |
| Průměrná teplota v červenci [°C] | 16 - 17 | 17 - 18 | 17 - 18 |
| Průměrná teplota v dubnu [°C] | 6 - 7 | 6 - 7 | 7 - 8 |
| Průměrná teplota v říjnu [°C] | 7 - 8 | 7 - 8 | 7 - 8 |
| Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více | 100 - 120 | 100 - 120 | 100 - 120 |
| Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] | 400 - 450 | 400 - 450 | 400 - 450 |
| Srážkový úhrn v zimním období [mm] | 250 - 300 | 250 - 300 | 200 - 250 |
| Počet dnů se sněhovou pokrývkou | 60 - 80 | 60 - 80 | 50 - 60 |
| Počet zamračených dnů | 120 - 150 | 120 - 150 | 120 - 150 |
| Počet jasných dnů | 40 - 50 | 40 - 50 | 40 - 50 |
Klimatické oblasti na území města Zábřeh dle Quitta