Charakteristika zájmového území

Město Zbýšov se nachází v Boskovické brázdě v okresu Brno-venkov v Jihomoravském kraji a spadá pod SO ORP Rosice. K 1. 1. 2020 bylo ve městě evidováno 3 775 obyvatel. Velikost území města činí 601,4 ha.

Území města Zbýšov má charakter kulturní krajiny s pestrou strukturou využití a relativně členitým terénem, který se svažuje od severu k jihu. Intravilán města je situován ve vyvýšené poloze v severozápadní části katastru. Na vzhledu celého katastru se výrazně podílely vlivy dlouhodobé hornické činnosti, dnes jsou zde k vidění zarostlé haldy. Aktuálně je město Zbýšov součástí mikroregionu Kahan, který sdružuje obce a města, jejichž vývoj výrazně ovlivnila hornická činnost. V katastru města je aktuálně situováno sedm významných krajinných prvků a část katastru města spadá do maloplošného zvláště chráněného území – PP Rybičkova skála. 

První písemné zmínky o městě pochází z roku 1280 a až do roku 1820 se jednalo o malou osadu. V tomto roce zde však byla zahájena těžba černého uhlí a význam Zbýšova postupně rostl. Roku 1965 pak byl Zbýšovu udělen statut města. V roce 1969 zde byl zahájen provoz dolu Jindřich II., který byl ve své době nejhlubším (1 550 m) černouhelným dolem ve střední Evropě. K dalším významným dolům ve městě a blízkém okolí patřil Simson, Antonín a také Anna, jedna z nejstarších šachet z počátku 19. století. Důlní činnost byla ukončena až se začátkem 90. let 20. století. Chloubou města se v roce 1998 stalo koupaliště, které je hojně využíváno místními i zájemci ze širokého okolí. 

Katastrální území města Zbýšov

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Z geomorfologického hlediska se město Zbýšov nachází v systému Hercynském, provincii Česká vysočina, subprovincii Česko-moravská soustava. Katastrální území města se dělí do svou oblastí – Českomoravské vrchoviny (severozápadní část) a Brněnské vrchoviny (jihovýchodní část). Severozápadní část města posléze náleží do celku Křižanovská vrchovina, podcelku Bítešská vrchovina a okrsku Jinošovská pahorkatina. Jihovýchodní část města je součástí celku Boskovická brázda, podcelku Oslavanská brázda a okrsku Zbýšovská pahorkatina.  Většina území města se nachází v nadmořské výšce od 300 do 400 m.

Jinošovská pahorkatina – jde o převážně členitou pahorkatinu s rozlohou 465,04 km² tvořenou biotickými migmatickými rulami moldanubika, třebíčským plutonem a bítešskou ortorulou moravika. Ve střední části je poměrně zalesněná smrkovými porosty s borovicí. Nejvyšším bodem je Svatá hora s nadmořskou výškou 679,3 m.

Zbýšovská pahorkatina – jedná se o členitou pahorkatinu s rozlohou 28,50 km² tvořenou usazeninami permu z části překrytými spraší. Nejvyšším bodem je vrch Sička s nadmořskou výškou 420 m. Pahorkatina je mírně zalesněná dubovými, borovými a smrkovými porosty, převažují však pole.

Z geologického hlediska v území města zcela převažují spraše a sprašové hlíny, které zabírají severní, západní i jižní část katastru, pouze místy jsou doplněny smíšenými sedimenty. Ve východní části území jsou pak zastoupeny v místech bývalé těžební činnosti haldy a navážky, dále jílovce, prachovce, pískovce, nivní sedimenty nebo arkózové pískovce.

Struktura půdního fondu

V území  jednoznačně dominují dva půdní typy – hnědozemě (pelická a modální) v severní, západní a jižní části katastru a kambizemě (modální) ve střední a východní části katastru. Naprosto minimálně se pak v jižní části katastru objevují paradendzina modální. Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Celková rozloha řešeného území činí 601,4 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území města vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako orná půda (64,1 %), naopak minimálně jsou zastoupeny plochy s trvalými travními porosty (1,6 %).

Využití pozemků ve městě Zbýšov (dle ČSÚ k 31. 12. 2019)

Klimatické charakteristiky

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá celé území města do mírně teplé klimatické oblasti MT11. Tato oblast je specifická dlouhým, teplým a suchým létem a krátkou, mírně teplou a velmi suchou zimou. Nejteplejším měsícem v roce bývá červenec s průměrnou teplotou 18,5 °C, nejchladnější bývá naopak leden s průměrnou teplotou -3 °C. Na území města Zbýšov je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 8,1–10 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 551–600 mm.

Charakteristika vybrané klimatické oblasti MT11