Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území města Zdice lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek může být zasažena Litavka. Na většině drobných vodních toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části města ohrožovány splachy ze svažitáých polí, a může tak docházet ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a lesních stezkách.

Místa odkud přichází přívalová povodeň na území města Zdice jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

Zdice, Králův Dvůr a Beroun jsou ohrožovány povodněmi z Litavky již stovky let. Několik povodní s rozsáhlými škodami se odehrálo ve druhé polovině 19. století.  Na přelomu 19. a 20. století byla provedena souvislá technická úprava celých dolních asi 18 kilometrů vodního toku, od ústí do Berounky po Libomyšl. Dosud meandrující až divočící řečiště bylo nahrazeno přímým, poměrně kapacitním kanálem, souvisle opevněným břehovými dlažbami, fragmentovaným sledem zděných stupňů. Tato úprava zřetelně zrychluje postup povodňových vln a omezuje jejich tlumivé rozlivy do nivy. 

Město Zdice je stále pravidelně zasahováno různou úrovní povodní. Při povodních v roce 2002 byl na Litavce, na stanici Beroun zaznamenán nejvyšší vodní stav - 375 cm, což výrazně překročilo III. SPA.

Poslední povodeň, jež postihla město Zdice, byla r. 2013 a to konkrétně od 1. června do 12. června. Povodeň byla přírodního charakteru, způsobená především vydatnými celoplošnými dešťovými srážkami. Po dlouhotrvající zimě se sněhovou pokrývkou, ve středních horských polohách až do poloviny dubna, a po nadprůměrných květnových srážkách především v západní a severní části České republiky, způsobily další intenzivní srážky na přelomu května a června nárůst povodňových stavů. V noci z 1. na 2. 6. 2013 prudce vzrostly hladiny vodních toků, na Litavce byl vyhlášen II. SPA. Bezejmenný potok od Černína zaplavil silnici III. třídy od pekárny směr Černín. Barborský potok (IDVT: 1026606), který vede podél ulice Hroudská se vylil na Zdíkově náměstí v centru města a voda z polí zaplavila některé další místní komunikace.