Odtokové poměry

Vodní tok Zlonický potok má na území městyse Zlonice oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 15,850, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Středočeského kraje a nabývá platnosti od 22. 11. 2005 (č. j. 150006/2005/OŽP-Bab). 

Vodní tok Dřínovský potok má na území městyse Zlonice oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 8,408, které bylo vyhlášené Městským úřadem Slaný a nabývá platnosti od 29. 3. 2019 (č. j. MUSLANY/55869/2018/OŽP). 

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Zlonického potoka. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Ve východní části městyse v místní části Tmáň se nachází kamenný most, který byl v minulosti ucpán ledovými kry a následné vzdutí hladiny způsobilo rozliv Zlonického potok do okolní zástavby. V místní části Lisovice se nachází nekapacitní mostek přes Bezejmenný tok (IDVT: 10283714) díky kterému, v případě zanesení toku erozním materiálem, dochází ke vzdutí hladiny toku a jeho následnému rozlivu do okolní zástavby. Dalším místem omezujícím odtokové poměry je soutok Zlonického potoka s Bezejmenným vodním tokem (IDVT: 10267702). Tento soutok se v minulosti při intenzivním dešti ucpal erozním materiálem, následkem toho došlo ke vzdutí hladiny a k rozlivu toku do okolní zástavby. Z tohoto důvodu byla v těchto místech na levém břehu toku Zlonického potoka vybudovaná ochranná vyvýšená zeď. Dále v místní části Zlonice se nachází nekapacitní mostek u solární elektrárny, který v případě zanesení mostku a následnému vzdutí může vést k rozlivu Dřínovského potoka z koryta. Více viz Přirozená povodeň - Historické povodně. 

Při terénním průzkumu koryt vodních toků na území městyse Zlonice bylo identifikováno šest kritických míst omezující odtokové poměry:

• Nekapacitní kamenný most v místní části Tmáň 
• Nekapacitní mostek přes Zlonický potok v místní části Lisovice 
• Místo omezující odtokové poměry na soutoku Zlonického potoka a Bezejmenného vodního toku (IDVT: 10267702) 
• Nekapacitní mostek u solární elektrárny 
• Nekapacitní silniční most a železniční most v místní části Břešťany u Zlonic 

Místa omezující odtokové poměry na území městyse Zlonice

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území městyse Zlonice byla stanovena čtyři místa, která jsou ohrožena přívalovou povodní:
- V místní části Lisovice dochází při přívalových srážkách ke smyvu z jižních polí, voda dále proteče pod železničním mostem a zaplaví protilehlou místní komunikaci popřípadě i okolní zahrady.
- V místní části Zlonice dochází při přívalových srážkách ke smyvu z polí ze severní strany. Potencionálně ohrožen je objekt Sběrného dvora a dům s č. p. 115, voda následně steče do koryta Zlonického potoka.
- Přívalovou srážkou je také ohroženo náměstí pod Lipami objekt č. p. 28, kde hrozí vzdutí vody vlivem nedostatečné kapacity kanalizace.
- Poslední místo se nachází v místní části Břešťany a jedná se o smyv v důsledku přívalových dešťů z jižních polí, voda následně proteče pod železničním mostem a zaplaví protější místní komunikaci. 

Místa ohrožená přívalovou povodní na území městyse Zlonice

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. 

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území městyse Zlonice metodou kritických bodů

Na území městyse Zlonice byly stanoveny tři kritické body:

• Kritický bod 11 203 036 (povodí Zlonického potoka)
• Kritický bod 11 200 441 (povodí Dřínovského potoka)
• Kritický bod 11 203 597 (povodí Zlonického potoka)

Charakteristika kritických bodů na území městyse Zlonice

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území městyse Zlonice. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území městyse Zlonice

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území městyse Zlonice mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

V minulosti došlo na území městyse k zacpání dvou mostů vlivem ledovými kry a následné vzdutí hladiny vedlo k rozlivu toku do okolní zástavby. Jedná se o kamenný most v místní části Tmáň a o most v místní části Břešťany na kterém se nyní nachází hlásný profil C1 Břešťany. 

Místa výskytu ledových jevů na území městyse Zlonice

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Na území městyse Zlonice se nachází 3 malé vodní nádrže. Jedná se o retenční nádrž V Brůdku, rybník Plovka a rybník v místní části Vyšínek. Průtočná retenční nádrž V Brůdku se nachází na okraji intravilánu místní části Zlonice, skrz ní protéká Zlonický potok směrem k rybníku Plovka, který dále pokračuje přes intravilán městyse. Rybník v místní části Vyšínek se nachází v intravilánu místní části a zároveň je pramenem pro Bezejmenný tok (IDVT: 10283714). 

Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území městyse Zlonice

 Vodní díla