Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Městská část Zlatníky byla povodní zasažena opakovaně a to v letech 1977, 1997, 2009 a 2010. Tyto povodně byly způsobeny vybřežením vodního toku Velká a splachy z polí vlivem přívalových dešťů 

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území městské části Zlatníky, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

Historické povodně

Povodeň v roce 2010
Vlivem přívalových dešťů došlo k rozlivu vodního toku Velká, což mělo za následek zaplavení ulic a centra městské části. Městská část byla rozdělena na dvě části, kde k přepravě osob musel být použít člun. Zaplaveny byly ulice Pod Háj, 6. května, Na Louky a Ke Mlýnu. Došlo k zaplavení domů, sklepů, garáží, hospodářských budov a zahrad. Škody se pohybovaly ve stovkách tisíc Kč. Všechny historické povodně měly stejný průběh.