Povodňový plán obce Žeravice



Odtokové poměry

Žeravický potok ani Syrovinka nemají na území obce Žeravice oficiálně stanovené záplavové území.  
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Žeravického potoku. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů 

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Jelikož území obce leží v karpatském flyšovém pásmu, tak je díky charakteru podloží (rytmické střídání pískovců a jílovců) velice náchylné ke svahovým sesuvům. Ty zejména mohou hrozit v době vysokých úhrnů srážek, kdy dochází k saturaci podloží a vlivem vyšší hmotnosti a zároveň menšímu tření vrstev může dojít k menším či větším sesuvům. V době vysokých úhrnů srážek nebo za povodní je potřeba kontrolovat stabilitu svahů na území obce - zejména v okolí obytných budov a podél vodních toků. Česká geologická služba zmapovala na území obce jeden aktivní bodový sesuv, který je dostupný jako dotazovatelná vrstva na jejich internetových stránkách - http://mapy.geology.cz/svahove_nestability/. Mapová vrstva sesuvných území je také dostupná v mapové prohlížečce digitálního povodňového plánu obce Žeravice. 
Na území obce Žeravice se nachází několik míst, která omezují odtokové poměry. 
Místa omezující odtokové poměry na území obce Žeravice

Místa omezující odtokové poměry v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.


 Místa omezující odtokové poměry

 


Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody. 

Na území obce Žeravice byla stanovena 4 místa ohrožená přívalovou povodní - celá severní část obce, konkrétně západní konec intravilánu obce, oblast nad OÚ (Vrchní hory), oblast severozápadně od zemědělského areálu a oblast vedlejší ulice pod centrem obce. 
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Žeravice

Místa ohrožená přívalovou povodní (dle historických zkušeností) v obci Žeravice

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. 

Na území obce Žeravice nebyly identifikovány žádné kritické body Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i.

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Žeravice. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území obce Žeravice

 

Stanovení soustředěných drah povrchového otoku a jejich kvantifikace dle velikosti sběrného povodí (zpřesnění metody tzv. kritických bodů)

Pro potřeby povodňového plánu obce Žeravice byla zpracována jednoduchá hydrologická analýza, která má za cíl znázornit soustředěné dráhy povrchového odtoku, tj. nejpravděpodobnější místa, kterými protéká voda při povrchovém odtoku. Pro kvantifikaci této analýzy byly zvýrazněny ty linie, které mají sběrné povodí větší než 0,3 km2, ale menší než 10,0 km2, a byly označeny jako kritické (kritické linie) v případě, kdy průměrný sklon v povodí kritické linie je ≥ 3,5 %. Pro kritické linie byly stanoveny uzávěrové profily, z kterých bylo vymezeno jejich sběrné povodí. V rámci těchto kritických linií se dá předpokládat vznik škodlivého povrchového toku v případě vysokého srážkového úhrnu v kombinaci s nepříznivým půdním stavem, vysokým sklonem, druhem využití půdy, stavem vegetace aj.
Stanovení soustředěných drah povrchového odtoku bylo zpracováno dle Metodického návodu pro identifikaci kritických bodů vydaného Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. M., v. v. i. viz výše. V rámci provedené analýzy došlo ke zpřesnění této metody na území obce s použitím digitálního modelu terénu o rozlišení buňky 1 x 1 m vytvořeného z vektorových bodových dat Digitálního modelu reliéfu 5. generace. 
Hydrologická analýza byla provedena za pomocí Flow accumulation model v prostředí GRASS GIS. Model vždy hledá místo nižší než stávající a tím pádem simulující povrchový tok vody v terénu. Není zde však zohledněn vsak vod do podloží (infiltraci), zdi, zídek a případná podzemní odvodňovací zařízení (kanalizace, meliorace, apod.), které nedokáže laserové skenování zachytit.

 Na území obce Žeravice bylo identifikováno 7 kritických linií, z toho pouze 2 (první dvě ve výčtu) jsou pro obec významné:

  • (1) Kritická linie v severní části intravilánu obce u č. p. 77. Linie začíná u pramene toku Žeravický potok, který je od pramene až do jižní části obce zatrubněn, proto je linie jen velmi krátká. Povrchové odtoky v povodí jsou soustředěné do jednoho bodu, který se nachází přibližně v místě zatrubnění Žeravického potoka. Odtokové vody jsou tudíž odváděny potrubím a k povrchovému toku by mohlo dojít jen v případě, že by byl vtok zanesen nebo přehlcen nadměrným objemem přívalových vod. Plocha sběrného povodí činí 0,32 km2 s průměrným sklonem 9,23 %. V povodí se nachází hlavně zemědělská půda a částečně i zahrady. Změna využití pozemků či vegetačního porostu může vést ke vzniku škodlivého povrchového odtoku při přívalových srážkách. V oblasti tohoto sběrného povodí bylo podle historických zkušeností určeno místo ohrožené bleskovou povodní.
  • (2) Kritická linie západně od intravilánu obce vedoucí přes oblast V úzkých. Celé sběrné povodí se nachází na území obce  a spadá do něj i část intravilánu na západním konci katastru. V povodí kritické linie se nachází převážně zahrady a zemědělská půda. Pokud by došlo ke změně využití pozemků či změně vegetačního porostu, mohlo by dojít ke vzniku nepříznivého povrchového odtoku při přívalových srážkách. Plocha sběrného povodí je 0,3 km2 s průměrným sklonem 10,49 %. Kritická linie postupuje na jih přes oblast V úzkých, kolem ČOV k levému břehu Žeravického potoka, mimo zastavěné území obce. Podle historických zkušeností bylo ve sběrném povodí této kritické linie stanoveno místo ohrožené bleskovou povodní. Ohroženým objektem je zde nemovitost č. p. 29.
  • (3) Kritická linie jihozápadně od intravilánu obce vedoucí přes oblast Za zelnicemi. Linie se nachází na zemědělské půdě, kde může dojít ke splachům ornice. Nachází se mimo intravilán obce, proto není z hlediska ohrožení pro obec významná.
  • (4) Kritická linie na severovýchodě katastru obce. Linie kopíruje tok vodního toku Syrovinka, který na území katastru obce Žeravice pramení, ale dále odtéká do sousedního katastru obce Syrovín. Tento vodní tok se nachází v zalesněném území mimo intravilán obce. Proto není z hlediska ohrožení pro obec významná.
  • (5) Kritická linie na jihovýchodě katastru vedoucí přes oblast Pod Teplým. Linie vede přes zemědělskou půdu a může dojít k toku odtokových vod a splavené ornice přes komunikaci III/4225. Na polích v oblasti Pod Teplým může také dojít ke kumulaci vody a následnému vytvoření laguny. Z leva se k této linii napojuje další kritická linie (6) kopírující oblast Přední pusté. Dále pokračují jako jedna linie nalevo podél komunikace III/4225. Obě linie se nacházejí mimo intravilán obce a neohrožují žádné objekty.
  • (7) Kritická linie na severu katastru obce. Linie se nachází v zalesněné části katastru mimo intravilán obce. Proto není z hlediska ohrožení pro obec významná.

Dráhy soustředěného povrchového odtoku na území obce Žeravice

Kritické linie (1),(2) povrchového odtoku a jejich sběrná povodí v obci Žeravice

Pro reálné zobrazení soustředěných drah povrchového odtoku na území obce Žeravice byl vytvořen 3D model, ve kterém jsou znázorněny dráhy soustředěného povrchového odtoku s vyznačením kritických linií a jejich sběrného povodí.
 
 Logo_DEM
Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Žeravice mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostkům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území obce Žeravice
 

Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Do katastrálního území obce Žeravice poměrně malou částí zasahuje vodní nádrž Horní Ježov nacházející se na vodním toku Hruškovice. Toto vodní dílo se nachází v lesích v k. ú. Osvětimany a vodní plocha díla činí 3,2 ha. Z hlediska TBD se neřadí do žádné kategorie. 
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Žeravice

Vodní díla v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.