Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území města Žďár nad Sázavou lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části města ohrožovány splachy z polí, jedná se o severní část města (katastr Stržanov) a jihovýchodní část (průmyslová oblast).  

Na portálu Monitoring eroze zemědělské půdy jsou uvedeny erozní události na území města v posledních letech. K těmto událostem docházelo v letním období (období od května do srpna) v letech 2014–2021.

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města Žďár nad Sázavou, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

Historické povodně

Nejvýznamnější den, kdy se přes Žďár nad Sázavou přehnala povodeň, byl 31. července 1714, další pak v srpnu 1934.

Poslední červencové dny roku 1714 vydatně pršelo, právě poslední den tohoto měsíce začala dramaticky stoupat hladina řeky Sázavy, až se vylila z břehů. Vše začalo na jejím horním toku, když se protrhly rybníky v Cikháji a Světnově. Nevelký Stržský potok se změnil v dravou řeku. Stejná situace panovala i u druhého přítoku Sázavy, v Polničce. Nejsou žádné záznamy o protržení hráze Velkého Dářka, ani o snaze porybného o vypuštění velkého rybníka, aby se předešlo ještě větším škodám. Nicméně se Polničkou přehnala velká voda, která protrhla hráze několika rybníků, odnesla dvě chalupy a zničila železnou huť. To vše směřovalo ke Žďáru.

Na zemské hranici mezi Čechami a Moravou nevydržela hráz Pilského rybníka, a tak Tálský mlýn, pokud v té době už stál, se ocitl pod hladinou. Pod klášterem se dva vodní proudy přicházející od Polničky a od Stržanova spojily, hladina vody se v uzavřeném údolí řeky zvedla do výšky 5 metrů. Hráze rybníků Konvent a Bránský se protrhly, a tak se mohlo stát i s hrází pod papírnou (nyní prodejna Kinský), kde dodnes můžeme spatřit zbytek tohoto vodního hrazení. Areál kláštera byl zaplaven. Vše se odehrálo v průběhu několika minut. Mnohem hůř dopadla papírna, která stávala níž než ostatní objekty.

Zakalená voda se rychle valila dál. Poškozen byl Prostřední mlýn (nyní zaniklé místo u hotelu Jehla), část Kovářovy ulice a nepočetná stavení na Libušíně (Libušínská ulice). Pod vodou se ocitla i dnešní Nábřežní ulice a humna domů Havlíčkova náměstí. Dvě stodoly, které patřily k domům číslo popisné 256 (nyní Café bar) a 258 (v současnosti bazar), byly odneseny. Zničena byla nepochybně i panská lázeň, která stávala na nábřeží. Nejhůře dopadlo ale Podskalí, kde tehdy stálo minimálně šestnáct domů. Celkem deset z nich bylo kompletně zničeno. Pouze tři z nich byly později obnoveny.

Níže po proudu byl zaplaven panský dvůr s mlýnem (nyní areál u Penny Marketu). Cestou níže nabírala povodeň na síle, jak s sebou nesla povalené stromy, zbytky stavení, písek, bahno a podobně. Ještě větší pohromu než tady ve Žďáře, zakusily Havlíčkův Brod nebo Ledeč nad Sázavou. Jenom rozbořených stavení bylo ve Žďáře nad Sázavou přes třicet, ale také louky na dobré půdě byly touto povodní zemědělsky nepoužitelné.

I přes tuto těžkou ránu, která udeřila jen pár let po rozsáhlých požárech klášterních staveb a zástavby Dolní ulice, se rozmach města, a především kláštera nezastavil.

Fotografie z roku 1934, kdy povodeň poškodila cesty, podemlela násep u trati, zaplavila několik níže položených domů a vytopila syrobárnu a sirupárnu Amylon.

Přívalové deště 5. 6. 2014
Na půdním bloku mezi VD Pilská a Konventským došlo k silné erozi na poli s porostem brambor, které byly vysázeny kolmo k vrstevnici. Splaveniny vnikly do zastavěného území města Žďár nad Sázavou, kde způsobily škody na veřejném i soukromém majetku. Přívaly vody se pak zaústily do Bránského a Konventského rybníka a do Sázavy.