Charakteristika zájmového území

Město Benešov nad Ploučnicí se nachází v Ústeckém kraji, na území bývalého okresu Děčín. Území města se skládá ze dvou katastrálních území, a to Benešov nad Ploučnicí a Ovesná. Na těchto katastrálních územích se nacházejí 2 stejnojmenné části města. Ve městě bylo k 1. 1. 2023 (dle dat ČSÚ) evidováno celkem 3 602 obyvatel. Celková rozloha katastrální plochy města je 977,4 ha.

Město se rozkládá při soutoku řeky Ploučnice a Bystré v nadmořské výšce okolo 270 m. První písemná zpráva o městě Benešov nad Ploučnicí je z roku 1352. Městem se Benešov nad Ploučnicí stal v roce 1392 a bylo postiženo požáry v 16., 18. a 19. století. Mezi majiteli města se vystřídala řada šlechtických rodů. V druhé polovině 19. století pracovala ve městě manufaktura na výrobu papíru, ta byla v roce 1863 přebudována na tkalcovnu a v roce 1885 byla rozšířena o přádelnu. Benešov se stal známým svou textilní výrobou. Historické centrum města bylo v roce 1992 vyhlášeno městskou památkovou zónou. Ve městě se nachází stejnojmenný zámek.

Nejvýznamnější dopravní trasou na území města je silnice č. II/262, spojující Děčín, Benešov nad Ploučnicí a Českou Lípu. Městem dále prochází silnice č. III/26223 a č. III/26221 a jednokolejná železniční trať č. 081, která se v Benešově nad Ploučnicí rozděluje na dvě větve, z nichž jedna pokračuje do České Lípy a druhá přes Českou Kamenici a Krásnou Lípu do Rumburku.

Území města Benešov nad Ploučnicí

Geomorfologické a geologické charakteristiky

Geomorfologické členění:
Systém: Hercynský
Provincie: Česká vysočina
Soustava: Krušnohorská soustava
Podsoustava: Podkrušnohorská soustava
Celek: České středohoří
Podcelek: Verneřické středohoří
Okrsek: Benešovské středohoří

Reliéf je poměrně členitý a významně se při jeho modelování uplatnila především vulkanická činnost a činnost vodních toků. Geologické podloží okolí Benešova nad Ploučnicí budují především terciérní bazalty, které tvoří vrcholy okolo města. Na ně navazují pyroklastické horniny a tufity. Horniny vulkanického původu jsou z velké části překryty kvartérními pokryvy sprašových hlín. V údolí vodních toků pak najdeme kvartérní nivní sedimenty.

Struktura půdního fondu

Geologické podloží výrazně ovlivňuje i charakter půd, kdy zde převažují bazické kambizemě a luvizemě. V údolí vodních toků pak půdy přecházejí od pseudoglejů přes glejové půdy až po fluvizemě. Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Největší část území města je využívána jako lesní půda, následovaná trvalými travními porosty. Nejméně území zabírají vodní plochy, zastavěné plochy a orná půda. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území města vyskytují.

Využití pozemků ve městě Benešov nad Ploučnicí (dle ČSÚ k 31. 12. 2023)

Klimatické charakteristiky

Na území města Benešov nad Ploučnicí je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981 - 2010) v intervalu 8,1 - 10 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 701 - 800 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá území města do 4 klimatických oblastí, z nichž území leží majoritně v klimatické oblasti T2 (jižní cíp spadá do oblasti MT7 a MT10 a severovýchodní část do oblasti MT9). Rozhodující je pro území klimatická oblast T2.

V teplé klimatické oblasti T2 je jaro poměrně krátké, teplé až mírně teplé, léto je teplé, dlouhé a suché. Podzim je poměrně krátký, teplý až mírně teplý a zima je krátká, suchá až velmi suchá. Počet dní se srážkami nad 1 mm je 90 - 100, počet jasných dnů je 40 - 50, počet zamračených dnů je 120 - 140 a počet dnů se sněhovou pokrývkou je 40 - 50. 

Charakteristika vybrané klimatické oblasti T2