Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na Bystřici a na ostatních přítocích může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek, které jsou velké intenzity, kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období a zasahují menší území.

V menší míře může být tok zasažen v období jarního tání (únor-duben) nebo vlivem déle trvající srážkové činnosti s velkoplošným zasažením, regionálních dešťů. (viz povodeň v červenci 1997). Tyto deště způsobují povodně v rozsáhlé říční síti, vyskytují se často při přechodu teplé fronty přes dotčené území Vysočiny, a jsou způsobeny frontálními poruchami.

Vzhledem k převládající povaze povodní - povodní z přívalových srážek - přicházejících po bystřinném toku Bystřice, nelze povodeň předvídat na základě hydrometeorologické předpovědní služby ČHMÚ, a když tak jen s obtížemi pokud jde o rozsah a dobu vzniku ohrožujících rozlivů. S ohledem na pravděpodobné postupové rychlosti a doběhové doby - povodeň přívalového typu - je nutné vývoj povodňové situace vyhodnocovat velmi rychle a činit potřebná opatření na úrovni města. Zejména varováním obyvatel - aby se lidé stihli na příchod povodně připravit - vynést majetek do vyšších pater, odjet s automobily a aplikovat ohrazování protipovodňovými prostředky apod. Proto je nezbytné neustále zdůrazňovat význam prevence před povodní u obyvatel a podnikatelských subjektů v celé inundaci města Bystřice nad Pernštejnem a dodržování těchto opatření vyžadovat a kontrolovat.

Přírodní jev - povodeň z přívalových srážek - se může objevit zejména v letních měsících - a považuje se za výrazné ohrožení města povodní, kdy se mimořádná událost řeší za výrazného nedostatku času, ve ztížených podmínkách vyvolaných výpadky dodávek elektrické energie, komunikačního spojení, ucpávání kanalizačních odvodů nebo situací ohrožující životy.

Místně nejrizikovější a nejrychlejší jsou situace, které přináší konvektivní bouřky nebo přechody jednotlivých studených front a lokálních intenzivních bouřek. Při těchto situacích mohou spadnout srážky v řádech desítek mm za krátký čas (krátkou srážkovou epizodu) a vyvolat přívalové (bleskové) povodně. Obecně se uvádí velká rizikovost již od 30 mm za krátkou srážku (1 - 4 hodiny), nebo 50 - 80 mm za srážkovou epizodu (6 - 24 hodin).

U menších toků - Domanínský potok (ohrožuje zejména městskou část Domanín a zástavbu Na Pile - neboť jeho soutok s Bystřicí leží ještě před vlastním vstupem Bystřice do města), Věchnovský potok a Ždánický potok, má povodeň náhlý, rychlý a krátkodobý charakter. U těchto povodňových situací na základě předpovědní služby nelze předvídat místo výskytu a velikost povodně. Proto jsou vždy řešeny operativní činností povodňové komise města.

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města Bystřice nad Pernštejnem, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

Historické povodně

Nejvyšší dosažená historická povodeň byla zaznamenána v červenci 1997, kdy bylo zaplaveno prakticky celé inundační území Bystřice v k. ú. města Bystřice nad Pernštejnem. Podle vyhodnocení povodně správcem Povodí Moravy, s. p. byl při povodni na řece Bystřici evidován průtok Q = 12 m³/s. Koryto Bystřice bylo na základě šetření upraveno a vyčištěno na tento průtok hlavně v západní části města. Při kulminaci došlo k zaplavení mostků a lávek pro pěší na několika místech, a to i v katastru Bystřice n. Pernštejnem - Lužánky, a k následnému zaplavení území města v ulicích Cibulkova, Bratrská, Na Příkopech, Vírská. Bližší údaje jsou v publikaci „Souhrnná zpráva o povodňové situaci v povodí Moravy a Dyje v červenci 1997", kterou zpracoval VH dispečink Povodí Moravy, s. p., Brno a v publikaci „Povodeň 1997 - souhrnná zpráva o povodni v okrese Bystřice n. Pernštejnem", kterou zpracoval referát obnovy okresu bývalého OkÚ Bystřice n. Pernštejnem.