Odtokové poměry

Na území obce Černotín má řeka Bečva oficiálně stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny pro průtoky Q₅, Q₂₀ a Q₁₀₀ v úseku ř. km 0,000 - 53,960, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Olomouckého kraje a nabylo účinnosti 4. 10. 2011 (č. j. KUOK 93802/2011)  
Záplavové území je stanoveno pro celý Olomoucký kraj.

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek zvýšení hladiny Hluzovského potoka, které způsobí přívalovou povodeň.
Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Po celé délce Hluzovského potoka se nachází soustava lávek a most, které se mohou ucpat větvemi a plovoucím materiálem a způsobit omezení odtoku. V roce 2010 došlo vlivem přívalové povodně k přetékání všech mostních konstrukcí v obci. V případě, že dojde ke zvýšení hladiny Hluzovského potoka, nastupují dobrovolní hasiči s háky k mostům a lávkám a vytahují materiál, který by mohl profily ucpat.  
Mezi nejkritičtější místa patří: (místa jsou seřazena postupně po směru toku Hluzovského potoka)

• Most u č. p. 10 v Hluzově, který nemá dostatečnou průtočnou kapacitu a dochází k přelévání vody přes most. 
• Propustek pod komunikací č. 44019 u č. p. 66 v Hluzově, kdy může dojít k zahlcení profilu propustku. 
• Místo zatrubnění Hluzovského potoka, které se může lehce zahltit a ucpat. 
• Propustek u č. p. 67 v Černotíně, který má malou kapacitu a při vyšších průtocích může dojít k jeho ucpání a zahlcení. 
• Most u č. p. 123, který se může také zahltit. 
• Most u č. p. 7 v Černotíně, který je nízký a nemá dostatečnou kapacitu. 
• Most u kostela je také nízký s nedostatečnou kapacitou.  

Další most se nenachází v intravilánu obce, ale přes vodní tok Bečva. Mostní konstrukce č. 438-001 je kritickým místem při chodu ledových ker. Most nemá dostatečnou průtočnou kapacitu, dochází zde k nahromadění ker před mostní konstrukcí a obtékání mostu. Most dále nemá dostatečnou kapacitu a při průtocích Q₁₀₀ může dojít k jeho zaplavení. V současné době dochází k obnovení starého koryta kolem mostu tak, které bude aktivní pouze v době zvýšených hladin v řece Bečvě a dojde k rozdělení průtočného množství, které by protékalo pod mostem a sníží se tak jeho hladina. 

Místa omezující odtokové poměry na území obce Černotín

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Problémy s přívalovými povodněmi v obci jsou razantnější než při povodni vzniklé vylitím vodního toku Bečva. Pravidelně dochází na určitých lokalitách k odtoku vody z polí, která s sebou nese také materiál a ten se poté dostává do obce. Tyto povodně jsou přímo závislé na plodinách, které jsou vysázené na orné půdy kolem obce. Problém je přesně predikovat, jak se bude přívalová povodeň chovat a kudy poteče, jelikož se pokaždé projeví jiným způsobem a na trochu odlišné části. Velký vliv na povodně mají také srážky, stává se, že prší pouze na jedné straně území obce (východ-západ) a přívalová povodeň přijde pouze z té strany, nejhorší situace ovšem nastává, pokud jsou přívalové srážky na obou stranách.
V části Hluzov jsou celkově problémy s přívalovými povodněmi vlivem zaplavení místních komunikací či domů proudem vody z polí či bahnotokem, které poté vtékají do Hluzovského potoka. V katastru Černotín dochází vlivem akumulace vod v Hluzovském potoce k nadměrným průtokům, které mají za následek zaplavení domů podél vodního toku. Více viz kapitola: Charakteristika ohrožených objektů. 

Lokality, kde nejčastěji dochází k přítoku přívalových povodní. 

• V západní části obce v lokalitě zvané Haná dochází pravidelně k nejhorším přívalovým povodním. Obec Černotín má dohodu s místním zemědělským družstvem, které ve spodní části vysazuje travní porost nebo jetelinu. Na části této oblasti ovšem hospodaří zemědělec, který se nemá zájem domluvit s obcí a v roce 2009 a 2010 došlo dokonce k sesuvům půdy.  
• Ve východní části obce Na drahách došlo v minulosti vlivem přívalových dešťů a špatně zvoleným plodinám (mák) k přítoku přívalových vod do obce. V současné době má obec dohodu se zemědělským podnikem, že se oblast zatravní. Ve spodní části má v budoucnu dojít k výstavbě rodinných domů. 
• V severní části Hluzov na Kameniskách také dochází k soustředěnému toku vody z polí. Voda zde nenapáchala větší škody, jelikož je velmi rychle svedena do Hluzovského potoka. Při větších srážkách ovšem dochází ke zvýšení hladiny na vodním toku a dochází k vyplavení domů v Černotíně. 

Jelikož území obce leží v karpatském flyšovém pásmu, tak je díky charakteru podloží (rytmické střídání pískovců a jílovců) velice náchylné ke svahovým sesuvům. Ty zejména mohou hrozit v době vysokých úhrnů srážek, kdy dochází k saturaci podloží a vlivem vyšší hmotnosti a zároveň menšímu tření vrstev může dojít k menším či větším sesuvům.

V době vysokých úhrnů srážek nebo za povodní je potřeba kontrolovat stabilitu svahů na území obce - zejména v okolí obytných budov a podél vodních toků. Česká geologická služba zmapovala na území obce několik stabilizovaných a dočasně uklidněných lokalit, dokonce i jednu aktivní lokalitu, které jsou dostupné jako dotazovatelná vrstva na jejich internetových stránkách - https://mapy.geology.cz/svahove_nestability/ . Mapová vrstva sesuvných území je také dostupná v mapové prohlížečce digitálního povodňového plánu obce.

Místa ohrožení přívalovou povodní na území obce Černotín

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Černotín metodou kritických bodů

Charakteristika kritických bodů na území obce Černotín

Na území obce Černotín jsou stanoveny 4 kritické body:

• 41 003 588 je bod, který se nachází u Hluzovské přehrady a dochází zde pravidelně k přívalovým povodním. 
• 41 003 587 se nachází v místě retenční nádrže, která zachytává přívalové vody.
• 41 003 592 a 41 003 596 jsou body, které se nacházejí v místě vodních toků na území obce. V historii zde nebyl zaznamenán problém s přívalovými povodněmi.

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Černotín. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území obce Černotín

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, která předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Černotín mezi kritické. Přesto na Bečvě dochází v zimních měsících k vytváření ledové celiny a nápěchů ker ve zúženém profilu koryta v problémovém místě mostní konstrukce. Stav může způsobovat vzdutí vody a její rozliv. Hlavní nebezpečí představuje období mrazů a období tání při chodu ledových ker. 

Místa výskytu ledových jevů na území obce Černotín

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Na území obce Černotín se nacházejí 2 vodní nádrže:

• Hluzovská přehrada se nachází na Hluzovském potoku. V roce 2010 došlo vlivem přívalových dešťů k naplnění nádrže nad maximální kapacitu a voda se přelévala přes korunu hráze a začínala vymílat těleso hráze. V současné době je na vodní nádrži vybudovan nový bezpečnostní přepad a je v majetku obce.  
• Retenční nádrž se nachází na Přítoku Hluzovského potoka severozápadně od části Hluzov a funguje jako protipovodňové opatření v době přívalových dešťů. Pod nádrží se nachází kritický bod č. 41 003 587.
  Nádrž je zabahněná (k měsíci 11/2020) a obec by ji chtěla odbahnit. Vodní nádrž je v majetku fyzických osob, z čehož jeden s jedním z vlastníků nenachází obec společnou řeč. Navzdory snahám obce jeden z majitelů brání přístupu k vodní nárži (je oplocená). Jednou dokonce naznal, že je v nádrži hodně vody a bez jakéhokoliv upozornění otevřel stavidla a nádrž zcela vypustil. V nádrži se ovšem vlivem zabahnění nenachází velké množství vody.
  Kontakty na jednotlivé správce a vlastníky naleznete v příloze Důležité kontakty

Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Černotín

 Vodní díla