Zvláštní povodeň
Zvláštní povodeň je povodeň způsobená umělými vlivy. Obecně se jako příčina k protržení hráze zvažuje několik způsobů:
- technická příčina havárie díla
- silné zemětřesení
- letecká katastrofa - pád středně velkého nebo velkého letadla do hráze
- válečný konflikt
- teroristický útok
Na toku Vltavy je vybudováno několik vodních nádrží s ochranným objemem, který výrazně ovlivňuje průtok řeky Vltavy v Davli. Rozhodující jsou z tohoto hlediska VD Orlík (ř. km 144,65), VD Kamýk (ř. km 134,73), VD Slapy (ř. km 91,7) a VD Štěchovice (ř. km 84,44). Největší význam z hlediska protipovodňové ochrany, zejména v oblasti povodní s nižšími povodňovými průtoky, má VD Orlík s objemem nádrže 716,5 mil. m3 a ochranným objemem 62,1 mil. m3. VD Kamýk a VD Slapy pracují převážně jako vyrovnávací nádrže pro špičkovou elektrárnu Orlík a v běžném provozu zde bývá k dispozici 0 - 20 mil. m3 volného prostoru. Do oblasti městyse Davle zasahuje svým vzdutím ještě VD Vrané níže po proudu Vltavy, jehož vyrovnávací prostor je mezi kótami 199,10 - 200,10 m n. m.
Na toku Sázavy je z hlediska protipovodňové ochrany nejdůležitější VD Švihov na Želivce s neovladatelným ochranným objemem 42,4130 mil. m3. Z hlediska regulace povodňových průtoků z mezipovodí je však pro městys Davle tato nádrž málo významná.
Veškeré technické a hydrologické údaje případných zvláštních povodní dotčených vodních děl jsou obsaženy v evidenčních listech zvláštních povodní, kterými disponuje Úřad městyse Davle. Tyto evidenční listy tvoří nezbytnou součást povodňové dokumentace a je nezbytné jejich uchování v bezprostřední blízkosti povodňového plánu městyse Davle pro případnou součinnost.
Podnět pro vyhlášení SPA dává příslušnému povodňovému orgánu provozovatel vodního díla (obsluha vodního díla) při výskytu neobvyklých jevů a skutečností sledovaných v rámci obchůzek vodního díla.
Takovými jevy a skutečnostmi jsou např.:
- plnění nádrží nad max. hladinu a hrozí přelití hráze,
- výskyt průsaků nebo podmáčených a zabahněných míst pod hrází, v hrázi,
- eroze tělesa hráze při prudkých lijácích,
- vývraty stromů na tělese hráze apod.
V případě rychlého nepříznivého vývoje zahájí obsluha vodního díla varovná a nouzová opatření k odvrácení havárie, resp. k minimalizaci škod podle vlastního uvážení.
Pokud je nebezpečí z prodlení, musí obsluha díla a povodňový orgán varovat obce na toku co nejrychleji za využití všech dostupných komunikačních prostředků.
