Povodňový plán obce Děhylov



Odtokové poměry

Vodní tok Opava má na území obce Děhylov oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,0 - 37,2, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabylo platnosti od 11. 6. 2003 (č. j. ŽPZ/3542/03). 
V roce 2018 došlo k aktualizaci malého úseku pod obcí v ř. km 0,000 - 5,34, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabývá platnosti od 17. 12. 2018 (č. j. MSK 116486/2018). 
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Děhylovského potoka. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. 
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Při terénním průzkumu koryt vodních toků na území obce Děhylov bylo identifikováno několik kritických míst omezující odtokové poměry, z nichž nejkritičtější jsou:
  • Silniční most 469-005 Děhylov 
  • Zátočiny pod Loděnicí - Děhylov 
  • Děhylovský potok - vstup potoka v Děhylově u č.p. 136 
  • Zatrubnění Děhylovského potoka před č.p. 12 
  • Děhylovský potok lávka přes ulici Ke Koupališti u č.p. 20 
  • Děhylovský potok lávka přes příjezdovou cestu k č.p. 20 
  • Svah pod Vinnou horou - Děhylov 
Místa omezující odtokové poměry na území obce Děhylov

Místa omezující odtokové poměry v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

  
 Místa omezující odtokové poměry


Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území obce Děhylov stanovena dvě místa, která jsou ohrožená přívalovou povodní - Lokalita Kamenec (Děhylovský potok) a Děhylovský potok - kritický bod. 
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Děhylov

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. 

 

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území Děhylov metodou kritických bodů

 

Charakteristika kritických bodů na území obce Děhylov

Kritický bod Průměrný sklon Podíl orné půdy Plocha povodí kritického bodu
20102376 12,252 % 19,738 % 158,87 ha
Na území obce Děhylov byl stanoven jeden kritický bod - 20102376

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Děhylov. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Děhylov metodou kritických bodů

Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří tok Opava mezi kritické. Je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes Opavu. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celý tok. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích. Hlídka by měla hlídat při těchto situacích i ostatní toky na území obce.
Jedná se tyto místa - zátočiny pod Loděnicí, zúžený průtočný profil pod svahem Vinné hory a silniční most 469-005.
Místa výskytu ledových jevů na území obce Děhylov

Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
V katastrálním území obce Děhylov se nachází několik vodních děl. Jedná se o tyto vodní díla:
  • Rybník Štěpán, který neovlivňuje odtokové poměry v obci. Jedná se o boční nádrž, kterou spravuje Rybníkářství Hodonín, s.r.o.
  • Poštovní rybník a Hlučínské jezero, které vzniklo zatopením bývalé štěrkárny. Tyto nádrže leží mimo k. ú. obce Děhylov 
  • Na řece Opavě se nacházejí také dva pevné jezy a to Jilešovický ř. km 13,3 a Děhylovský (někdy též nazývám Hlučínský) ř. km 8,5.
Na vodním toku Moravice se nachází dvě vodní díla z hlediska TBD I. kategorie a to Slezská Harta a Kružberk, která mohou ovlivňovat průtok při povodňových situacích. Více informací o vodních dílech I. kategorie naleznete v kapitole Zvláštní povodeň.

Vodní díla v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 

 

Protipovodňová opatření 

Pro ochranu Děhylova byla vybudována ochranná hráz podél toku Opavy.

Jedná se o pevné protipovodňové opatření ve formě ochranné hráze na pravém břehu řeky Opavy. Ochranná hráz se nachází mezi ř. km 7,5 - 8,836. Správcem je Povodí Odry, státní podnik.
 Protipovodňová opatření na území obce Děhylov