Zvláštní povodeň
Zvláštní povodeň je povodeň způsobená umělými vlivy. Obecně se jako příčina k protržení hráze zvažuje několik způsobů:
- technická příčina havárie díla
- silné zemětřesení
- letecká katastrofa - pád středně velkého nebo velkého letadla do hráze
- válečný konflikt
- teroristický útok
Za městem Opavou se do Opavy vlévá řeka Moravice, na jejímž toku se nacházejí z hlediska TBD dvě vodní díla I. kategorie a to Slezská Harta a Kružberk, která by mohla v případě havárie vyvolat povodeň.
Podnět pro vyhlášení SPA dává příslušnému povodňovému orgánu provozovatel vodního díla (obsluha vodního díla) při výskytu neobvyklých jevů a skutečností sledovaných v rámci obchůzek vodního díla.
Takovými jevy a skutečnostmi jsou např.:
- plnění nádrží nad max. hladinu a hrozí přelití hráze
- výskyt průsaků nebo podmáčených a zabahněných míst pod hrází, v hrázi
- eroze tělesa hráze při prudkých lijácích
- vývraty stromů na tělese hráze apod.
V případě rychlého nepříznivého vývoje zahájí obsluha vodního díla varovná a nouzová opatření k odvrácení havárie, resp. k minimalizaci škod podle vlastního uvážení.
Pokud je nebezpečí z prodlení, musí obsluha díla a povodňový orgán varovat obce na toku co nejrychleji za využití všech dostupných komunikačních prostředků.
Významná vodní díla a soustavy děl ovlivňující povodňovou situaci na území obce Děhylov
Slezská Harta (Moravice):
Provozovatel VD: Povodí Odry, státní podnik - VD Slezská Harta, tel.: 554 773 001
Výstavba údolní nádrže na Moravici u obce Slezská Harta byla realizována na základě úvah o nutnosti posílení níže ležícího vodárenského zdroje Kružberk. Postupně byl účel nádrže rozšířen i o příznivé ovlivnění jakosti surové vody pro vodárenské účely, nadlepšení průtoků na Moravici, Opavě i Odře, umožnění odběrů vody pro průmysl a o využití vodní energie. Stavba byla zahájena v roce 1987, a dokončena v roce 1997. Napouštění nádrže začalo počátkem roku 1996 a bylo ukončeno v roce 1998.
Základní technické údaje vodní nádrže Slezská Harta
| Charakteristika | Údaje |
| Povodí nádrže | 464,1 km2 |
| Délka hráze v koruně | 540 m |
| Max. výška hráze | 64,8 m |
| Celkový objem nádrže | 218,7 mil. m3 |
| Zásobní letní | 182 mil. m3 |
| Zásobní zimní | 186,2 mil. m3 |
| Retenční letní | 29,2 mil. m3 |
| Retenční zimní | 24,9 mil. m3 |
| Stálý | 7,6 mil. m3 |
| Délka záplavy | 9 km |
| Zatopená plocha | 870 ha |
| Zaručený odtok | 3,95 m3/s |
Výchozím podkladem pro vymezení dopadu zvláštní povodně na území pod přehradou byla studie: „Vodní dílo Slezská Harta, Vodní dílo Kružberk – studie kritických provozních situací pro kaskádu vodních děl“ zpracována firmou Hydro Expert spol. s r. o. Praha v listopadu 1999. Ve studii byla zkoumána teoretická možnost narušení tělesa hráze přelitím za katastrofální povodně a narušení vnitřní erozí při poruše styku těsnícího jádra s injekční chodbou.
Z analýz kritických provozních situací vyplývá:
- průchod katastrofální povodně nádrží, při výšce hladiny v nádrži v úrovni mezi min. a max. letní hladinou dle manipulačního řádu, lze výpustným zařízením přehrady převést s částečným přelitím hráze v místech jejího zavázání
- hráz může být ohrožena v případě zablokování spodních výpustí v uzavřené poloze
- teoretická průlomová vlna dosáhne objemu cca 190 mil m3 a kulminačního průtoku 54 500 m3/s
- průlomová vlna jejíž příčinou je vnitřní eroze hrázového tělesa, dosáhne objemu 180 mil m3 s kulminačním průtokem 24 000m3/s
- průlomová vlna způsobena přelitím VD Slezská Harta při katastrofální povodni přichází do koryta se základním průtokem menším než Q1, VD Kružberk je bez porušení.
- průlomová vlna způsobena vnitřní erozí VD Slezská Harta při katastrofální povodni přichází do koryta se základním průtokem menším než Q1, VD Kružberk je bez porušení.
Maximální odtok z nádrže může nastat při poruše:
- rozstřikovacích uzávěrů, max. kapacita jednoho rozstřikovacího uzávěru je 45,2 m3/s a je menší než neškodný odtok pod nádrží (60 m3/s), obě spodní výpusti lze uzavřít na vtokové straně rychlouzávěrnými tabulemi i za plného průtoku, vznik povodně tohoto typu je nepravděpodobný
Kružberk (Moravice):
Provozovatel VD: Povodí Odry, státní podnik - VD Kružberk, tel.: 556 311 030
Údolní nádrž Kružberk byla vystavena v letech 1948-1955. Původní záměr výstavby bylo energetické využití průtoku, ten byl rozšířen o vodárenské využití. Po vybudování vodní nádrže Slezská Harta, se kterou Kružberk spolupracuje v kaskádě plní následující úkoly: zajištění dodávky surové vody po vodárnu v Podhradí v dostatečném množství i kvalitě, nalepšování průtoků na Moravici, Opavě a Odře a vytvoření lepších podmínek pro život v tocích a umožnění průmyslových odběrů z nich.
Základní technické údaje vodní nádrže Kružberk
| Charakteristika | Údaje |
| Povodí nádrže | 567 km2 |
| Délka hráze v koruně | 280 m |
| Max. výška hráze | 34,5 m |
| Celkový objem nádrže | 35,5 mil. m3 |
| Zásobní | 24,6 mil. m3 |
| Retenční | 6,9 mil. m3 |
| Stálý | 4 mil. m3 |
| Délka záplavy | 9 km |
| Zatopená plocha | 280 ha |
| Zaručený odtok | 1,5 m3/s |
Výchozím podkladem pro vymezení dopadu zvláštní povodně na území pod přehradou byla studie: „Vodní dílo Slezská Harta, Vodní dílo Kružberk – studie kritických provozních situací pro kaskádu vodních děl“ zpracována firmou Hydro Expert spol. s r. o. Praha v listopadu 1999. Ve studii byla zkoumána možnost narušení tížné hráze přelitím při příchodu průlomové vlny z VD Slezská Harta. Přehrada Kružberk vytváří při průběhu této průlomové vlny ponořený stupeň.
Z analýz kritických provozních situací vyplývá:
- při přelití betonové hráze VD Kružberk průlomovou vlnou od VD Slezská Harta nebude porušena stabilita hráze
- teoretické porušení stability nemá na následný průběh průlomové vlny v korytě pod VD Kružberk významný vliv, v okamžiku vzniku této situace je již údolí pod VD Kružberk zatopeno nad úroveň koruny hráze
- kulminační hladiny ani průtoky v korytě pod hrází nejsou ovlivněny, pouze dojde ke zvětšení objemu a prodloužení sestupné části povodně
- segmentového uzávěru spodní výpusti, max. kapacita segmentového uzávěru je 49,4 m3/s, spodní výpust lze uzavřít na vtokové straně hradidlovou tabulí i za plného průtoku
- segmentových uzávěrů přelivů při hladině v retenčním prostoru, přepadající množství vody bude závislé na výšce hladiny v retenčním prostoru, nepřesáhne však 106,22 m3/s
