Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami. Tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti. Vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes100mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně). Bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• Zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území obce Děhylov lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenými povodněmi může být tok Opava a jeho přítoky zasažen zejména v období jarního tání nebo vlivem déletrvající srážkové činnosti větší intenzity s velkoplošným zasažením. Povodeň může nastat taktéž v důsledku výskytu lokálních přívalových srážek velké intenzity zejména v letním bouřkovém období na Děhylovském potoku. 

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Děhylov, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

 
 Místa ohrožená přívalovou povodní

 Historické povodně

Při současném povodňovém managementu je vhodně pracovat se zkušeností s povodněmi, které obec postihly v minulosti. Obec Děhylov byla nejničivějšími povodněmi zasažena v roce 1997. V posledním desetiletí to byly také roky 2005, 2007 a 2010.

Historicky nejvyšší zaznamenané vodní stavy hlásného profilu Děhylov (Opava)

Povodně v roce 1997
Povodňová situace v červenci 1997 byla způsobena dvěma epizodami vydatných dlouhotrvajících srážek. Srážky na území ČR započaly 4. 7. 1997, kdy střední Evropa byla pod vlivem zvlněné studené fronty, která postupovala pozvolna od jihozápadu k severovýchodu. Její přechod byl provázen četnými bouřkami a lijáky. Vytvořila se prohlubující se tlaková níže, která postupovala 5. 7. - 6. 7. směrem k severovýchodu na západní Ukrajinu. Zpravidla tlaková níže nad Ukrajinou postupuje dál k severovýchodu, postupně se vyplňuje a slábne anebo se začíná vracet směrem na západ až severozápad (tzv. retrográdní postup níže) a rovněž zaniká. Tentokrát srážky ale pokračovaly ještě o dva dny déle, protože Azorská výše se přesunula k jižní Skandinávii, čímž došlo k zablokování retrográdního postupu tlakové níže, která se tak zastavila nad územím jižního Polska. Mezi tlakovou výší a tlakovou níží výrazně zesílil tlakový gradient s následným zvýšením rychlosti větru ze severních směrů. V důsledku toho došlo k zesilování úhrnů spadlých srážek na návětrné straně hor – severní a severovýchodní svahy Krkonoš, Orlických hor, Jeseníků a Beskyd. 9. 7. tlakový gradient začal slábnout a srážky na celém území ČR ustaly. Druhé srážkové období započalo 17. 7., kdy došlo k přibližování a nakonec ke splynutí dvou frontálních systémů.

Zpráva o povodni ve dnech 7. – 10. července 1997 (dle Ing J. Hudeček, tehdejší starosta obce)

6. července- neděle
Byl jsem informován o zvýšení hladiny řeky Opavy z povodňové komise okresního úřadu v Opavě. Byl průběžně kontrolován stav vody u vodoměru a požadované informace z dispečinku Povodí Odry. Stav byl 6. 7. v 6 hodin 2,06 m, 22 hodin 2,30 m.

7. července - pondělí
Stav v 6 hodin 2,50 m, 13 hodin 2,68 m, 18 hodin 3,23 m, 22 hodin 4,88 m a o stavu na horním toku nebylo dostatek informací pro zaplavení stanic.

8. července - úterý
Okolo 1 hodiny jsem byl informován p. Holaněm, že voda stoupla a je zatopen a evakuován p. Hron ke své dceři. V té době již bylo přerušeno telefonní spojení v celé obci. Bylo svoláno družstvo hasičů a s členy OZ Ing. Krchňákem a Ing. Vítečkem, který měl ve služebním automobilu mobilní telefon, kterým jsme se spojili s Policií ČR, aby nám uzavřeli silnici II. třídy a zajišťovali úsek cesty II. třídy u nádraží – tato nebyla průjezdná do Hlučína. Zároveň jsme zjišťovali stav vody u rodinných domků hlavně p. Kudely a pí. Mošové, její rodinu jsme evakuovali do pohostinství p. Ševčíka.

Podle dodatečných informací byl stav ve 3 hod. 6,24 m a řeka kulminovala. Rychlé zatopení dolní části obce způsobilo přetržení hráze řeky u Jilešovic (podle informací p. Hrona voda se zvedla během několika minut o metr i výše). Byli evakuováni manželé Dvořákovi z chaty ev. č. 49 kajakem s p. Ing. Petřivalským a Arnoštem Dostálem. Při celé akci účinně pomáhal s traktorem p. L. Král – převoz lodě a pod. V odpoledních hodinách byl starosta informován o volání o pomoc z chat u loděnice. Byla zajištěna jízda kajakem p. A. Dostálem okolo všech chat a hlasitým voláním bylo zjišťována přítomnost občanů. Tímto způsobem nebyla zjištěna žádná osoba na chatovišti. Kromě traktoru p. L. Krále aktivně se zapojil s traktorem p. B. Choleva.

Ve večerních hodinách jsme byli informováni, že na chatovišti u Rybárny jsou rozsvícena světla v chatách a že tam asi jsou někteří chataři. Toto chatoviště bylo navštíveno přes les a po kolejích a na volání se nikdo neozýval. Ve dvou chatách byla rozsvícena světla. Během noci na silnici II. třídy byla neustále služba s členy OZ a členů hasičského sboru a uzávěra silnice byla posunuta k obchodu Lumi. V ranních hodinách jsme byli informováni p. V. Cholevou, že v chatách U rybárny jsou chataři a že je zásobuje potravinami. Starost o tuto oblast jsme vypustili, neboť není na našem území a chataři na vlastní riziko zůstali na chatách.

Stav vody měl během dne již klesající tendenci. V obci byla přerušena dodávka vody, v důsledku vypnutí elektrického proudu v Ostravě Plesné. Provoz na železniční trati Jilešovice–Svinov byl zcela přerušen a nádraží v Děhylově bylo opuštěno zaměstnanci. K nádraží se bylo možno dostat od Děhylova jen přes proudící proud vody před nádražím nebo traktorem.

9. července - středa
Během dne byla zajišťována pitná voda pro občany a případně náhrada vypnuté elektrické energie zapojení dieselagregátu ve vodárně v Plesné. Byla dojednána možnost načerpání cisteren vodou v Ostravě Plesné před obecním úřadem – hlavně pro Agroproduktivu pro napojení dobytka. Pro naši obec byla odpoledne v 15 hod. přistavena cisterna s pitnou vodou před obecním úřadem a pak před obchodem Lumi. Hladina řeky postupně klesá. Evakuované obyvatelstvo z pohostinství se vrátilo ke známým a příbuzným. Během celého dne byla služba na silnici II. třídy.

10. července - čtvrtek
Pitná voda v cisterně dvakrát denně – vodovod bez vody, v Plesné nejde elektrická energie. Ve večerních hodinách podle p. Halšky napojen dieselagregát. Projednáno na Městském úřadě počet zatopených bytů, jejichž majitelé budou žádat o příspěvek 30 tis. Kč. (jen Hron). Zajišťován stav škod: dvě chaty posunuty cca o 5 metrů (ev. č. 2 Skoupý Jan a ev. č. 29 Novotný Miloš) a chata ev. č. 3 - Forgáč Stanislav odnesená vodou. Všechny chaty byly zatopené, i ty, které jsou na ulici K hradlu mezi rodinnými domky p. Hrona a pí. Moškové. Hospodářská budova u chaty č. 54 byla vodou odnesena na cestu k loděnici, u č. 20 byla zbořena a rovněž byly zbořeny u č. 2 a č. 29. Rodinný domek, který zakoupil p. René Šeděnka, byl zatopen celý, včetně zahrady, stavebního materiálu a pracovních nástrojů jako autobagr, trambus, a pod. Část stavebního materiálu byla odnesena vodou. P. Šeděnka vytáhl techniku ze zahrady a přemístil ke svému rodinnému domku. Bylo zjištěno odnesení části cesty – hráze u vodoměru, která se postupně neustálé trhala. Večer nastoupili vojáci k hlídání zatopených oblastí. Proto bylo odvoláno hlídání jak silnice II. třídy tak i chatové oblasti a přenecháno na velení armády a ČP.

11. července - pátek
Elektrická energie v Ostravě Plesné byla zapojena. Čerpání vody bylo již prováděno bez dieselagregátu. Postupně je obnovována dodávka pitné vody, v celé obci byla obnovena asi v 17 hod. a cisterny již do obce nedojíždějí. Obec prováděla jen kontroly na ohrožených úsecích a zajišťovala hasičským sborem čerpání vody v chatách a rodinných domcích a odklízení stromů, které brání provozu na místních komunikacích.

13. července - neděle
Tlak vody v obci se ztrácí a dolní část obce je bez vody. Čerpadla pracují na plný výkon. Voda se v potrubí ztrácí. Náhradní doprava na železnici je zajišťována mimořádným jízdním řádem a zastávkou autobusu u školy. Vlak jezdí Opava - Háj ve Slezsku

14. července - pondělí
Vodaři hledají poruchu na potrubí v Děhylově. Část obce má vodu, ale není dostatečný tlak – hledá se porucha. Porucha nebyla během dne nalezena. Je obnovena doprava vlakem Děhylov - Opava a zpět s náhradní autobusovou dopravou do Svinova. Zajištění kontejneru pro chatovou oblast a ulici K hradlu. Požadavek odvozu kontejneru Technických služeb. Nedostatek kontejnerů u dodavatelů. Stav vody u vodoměru je již 1,90 m, což se blíží normálnímu stavu řeky.

15. července - úterý
Vodaři přistoupili k uzavření vodovodu pro dolní část obce a postupně se zvyšoval tlak vody ve vodovodu a byla nalezena porucha na vedení u nádraží, která nebyla patrná, protože porucha byla pod vodou. Po opravě byla dodávka vody obnovena v celé obci - problémy jsou jen na myslivecké chatě a to ještě v pátek 18. 7.

16. července - středa
Obnovena doprava na železnici z Opavy do Svinova a zpět.

18. července - pátek
V 7.30 hod. je stav 1,90 m a stav hladiny se postupně zvedá, odpouští se jezero na štěrkovně, kde hrozí v případě vytrvalých dešťů protržení hráze. Na 14 hod. svolává povodňová komise jednání do Opavy, kde jsou předpovídané trvalé a vydatné srážky. Bylo provedeno opatření – hlídky požární ochrany cca co 4 hodiny.

22. července - úterý
Okolo půlnoci kulminuje řeka Opava - výška hladiny je 3,13 m. Postupný pokles hladiny.