Odtokové poměry
Vodní tok Olše má na území obce Dětmarovice oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 6.2 - 25.65, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabývá platnosti od 2. 9. 2014 (č. j. MSK 56979/2014).
Vodní tok Mlýnka má na území obce Dětmarovice oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0.0 – 5.808, které bylo vyhlášené Magistrátem města Karviné a nabývá platnosti od 23. 1. 2015 (č. j. MMK/178134/2014). Část záplavového území byla k 8. 11. 2017 aktualizována v ř. km 2.1 – 4.7 (č. j. MMK/143414/2017).
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladin toků Glembovec nebo Olmovec. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území obce Dětmarovice se nachází celkem 13 míst, která mohou omezovat odtokové poměry. Jedná se především o silniční a cestní mosty na vodních tocích Olše, Glembovec, Mlýnka a bezejmenném toku IDVT: 10210290.
Mezi nejkritičtější místa patří území u nadjezdu přes silnici 1/67. V této oblasti se stéká vodní tok Olmovec s jeho pravobřežním bezejmenným přítokem, který je pak dvěma propustky o světlosti 800 mm převeden pod tělesem nadjezdu na silnici II/474. V době přívalových dešťů jsou tyto propustky nedostačující, voda se zdržuje na nátokové straně (pravá strana řeky ve směru toku) u nadjezdu, vytváří zde jezero, které zaplavuje sklepní části a přízemní obytné části dvou rodinných domů (č.p. 86 a 95). Více viz Přirozená povodeň.
Místa omezující odtokové poměry na území obce Dětmarovice
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Na území obce Dětmarovice byla stanovena čtyři místa, která jsou ohrožena přívalovou povodní. Jedná se o lokality Dětmarovice - údolí Mlýnky, Dětmarovice jih - pod rybníčky, Dětmarovice - pod Vlčkovým kopcem a Olmovec - Výšina.
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Dětmarovice
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Dětmarovice metodou kritických bodů
Na území obce Dětmarovice byly stanoveny čtyři kritické body. Jejich charakteristika je uvedena v následující tabulce.
Charakteristika kritických bodů na území obce Dětmarovice
| Kritický bod | Průměrný sklon | Podíl orné půdy | Plocha povodí kritického bodu |
| 20 102 231 | 7,612 % | 10,436 % | 112,72 ha |
| 20 102 234 | 7,62 % | 57,701 % | 32,02 ha |
| 20 102 235 | 8,55 % | 9,069 % | 857,18 ha |
| 20 107 856 | 8,907 % | 9,91 % | 684,23 ha |
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Dětmarovice. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území obce Dětmarovice
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Dětmarovice mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území obce Dětmarovice
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům
Na území obce Dětmarovice se nachází tři větší vodní nádrže, které však nemají na povodňovou situaci v obci vliv a jeden jez.
Významnou měrou může průběh povodně ovlivnit vodní nádrž Těrlicko, která se nachází na vodním toku Stonávka, který se vlévá do Olše a dále soustava Karvinských rybníků, která se nachází na hranici s městem Karvinou a může ohrozit k.ú. Koukolná.
- Vodní nádrž Těrlicko se nachází na území obce Dolní Těrlicko na říčním kilometru 12,450 toku Stonávky. Údolní nádrž na Stonávce v Těrlicku byla vybudována v letech 1955 až 1964 za účelem zásobování dolů a Třineckých železáren provozní vodou. K dalším účelům nádrže patří povodňová ochrana níže ležícího území, nadlepšování minimálních průtoků ve Stonávce pod nádrží a využití nádrže pro rekreaci. V souvislosti se zajišťováním provozní vody pro Elektrárnu Dětmarovice byla nádrž v polovině sedmdesátých let posílena výstavbou přivaděče z Ropičanky. Zemní přehradní hráz se šikmým sprašovým těsnícím jádrem má celkový objem 770 000 m3. Do stabilizační části hráze z místních štěrků a štěrkopísků byla částečně použita i vypálená haldovina. Podloží hráze náleží k vnějšímu pásmu karpatského flyše, pro něhož je typické střídání břidlic, jílovců a pískovců. Pod hrází je provedena jednořadá injekční clona.
- Soustava Karvinských rybníků
Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Dětmarovice
Protipovodňová opatření
Na území obce Dětmarovice se nachází několik protipovodňových opatření. Jedná se o ochranné hráze podél vodního toku Olše.
Protipovodňová opatření na území obce Dětmarovice