Zvláštní povodeň
Zvláštní povodeň je povodeň způsobená umělými vlivy. Obecně se jako příčina k protržení hráze zvažuje několik způsobů:
- technická příčina havárie díla
- silné zemětřesení
- letecká katastrofa - pád středně velkého nebo velkého letadla do hráze
- válečný konflikt
- teroristický útok
Na vodním toku Klabava v k. ú. obce Dýšina se nachází protipovodňové opatření Ochranná hráz Dýšina - Nová Huť, spadající do III. kategorie TBD, které by mohlo v případě havárie vyvolat povodeň většího rozsahu. Na toku Klabava v ř. km 14,950 v katastrálním území města Rokycany, které najdeme proti směru toku nad obcí Dýšina, se nachází vodní dílo Klabava, zařazené pro svoji významnost do III. kategorie.
Zvláštní povodeň (ZPV) může být způsobená narušením vzdouvacího prvku (ZPV typu 1), poruchou hradícího zařízení (ZPV typu 2) a při nouzovém řešení kritických situací (ZPV typu 3).
Zvláštní povodeň na vodním díle Ochranná hráz Dýšina - Nová huť
ZPV 1
a) Porušení tělesa hráze přelitím
Ochranná hráz Dýšina - Nová Huť je vybudována na ochranu území před stoletou vodou (PV 100). Niveleta koruny hrází byla navržena 0,3 m nad vypočítanou úroveň hladiny v ohrazovaném toku při průchodu Q100. Při překročení návrhového průtoku (povodně větší než PV 100) není možné vyloučit přelití hráze. Pokud by došlo k přelití hráze, mohlo by po odplavení materiálu na vzdušní straně hráze dojít k její havárii. Porušení tělesa hráze přelitím považuje provozní řád za nejpravděpodobnější scénář vzniku ZPV (zvláštní povodně) na ochranné hrázi Dýšina - Nová Huť.
b) Porušení filtrační stability hráze a jejího podloží
K porušení tělesa ochranné hráze nebo jejího podloží může obecně dojít kdykoli za situace, kdy je voda v řece výš, než terén u vzdušné paty hráze. Za potenciální místa vzniku průsakových poruch jsou pokládána napojení sypaných částí hráze na betonové konstrukce navazující na těleso hráze, hypoteticky je reálné také poškození tělesa hráze vlivem prolomení podloží.
c) Porušení globální stability hráze, zemětřesení + porušení v důsledku mimořádné události
Vzhledem k parametrům hráze a jejímu technickému řešení je vznik ZPV z důvodu porušení globální stability velmi málo pravděpodobný. Zcela vyloučit lze rizika spojená ze zemětřesením (obec neleží v seismicky aktivní oblasti).
Mimořádné události (letecké havárie, teroristické / vandalské činy apod.) představují spíše teoretické riziko, pravděpodobnost je tedy velmi nízká a případné poruchy mohou vyvolat ZPV pouze v době přirozených povodňových situacích.
ZPV 2) Porucha uzávěrů výpustných zařízení
Součástí dýšinské ochranné hráze je několik funkčních objektů s uzávěry. Přestože je jejich provozuschopnost pravidelně kontrolována, nelze vyloučit nebezpečí, že při povodni dojde k závadě a uzávěry nebude možné zavřít.
ZPV 3) Nouzové řešení kritických situací
Vzhledem k charakteru vodního díla (ochranné hráze) nemůže na PPO Dýšina - Nová Huť vzniknout ZPV typu 3. Kritické situace, ať v toku nebo na ochranných hrázích, se neřeší řízeným převáděním vod do chráněných území.
V případě mimořádné události má obec Dýšina k dispozici pytle, které se plní pískem a zakládají se na ohrožená místa. Dále obec disponuje 4 kusy motorových přenosných kalových čerpadel a dalšími prostředky jednotky SDH Dýšina, které jsou v případě potřeby nasazeny na odčerpávání vody.
V povodí řeky Klabavy se nachází vodní díla, která mohou představovat potenciální riziko výrazného zvýšení průtoku na dolním toku Klabavy při vzniku ZPV. Jsou jimi: Hořejší a Dolejší Padrťský rybník (oba se nachází na Klabavě ve vojenském újezdu Brdy), Štěpánský rybník, Holoubkovský rybník a Borecký rybník na Holoubkovském potoce.
Podnět pro vyhlášení SPA dává příslušnému povodňovému orgánu provozovatel vodního díla (obsluha vodního díla) při výskytu neobvyklých jevů a skutečností sledovaných v rámci obchůzek vodního díla.
Takovými jevy a skutečnostmi jsou např.:
- plnění nádrží nad max. hladinu a hrozí přelití hráze,
- výskyt průsaků nebo podmáčených a zabahněných míst pod hrází, v hrázi,
- eroze tělesa hráze při prudkých lijácích,
- vývraty stromů na tělese hráze apod.
V případě rychlého nepříznivého vývoje zahájí obsluha vodního díla varovná a nouzová opatření k odvrácení havárie, resp. k minimalizaci škod podle vlastního uvážení.
Pokud je nebezpečí z prodlení, musí obsluha díla a povodňový orgán varovat obce na toku co nejrychleji za využití všech dostupných komunikačních prostředků.
