Charakteristika zájmového území

Město Hodonín leží v jihovýchodní části Jihomoravského kraje přímo na česko-slovenské hranici, přibližně 60 km od Brna. Státní hranici tvoří řeka Morava. Jedná se také o obec s rozšířenou působností. K 1. 1. 2021 bylo ve městě evidováno 24 385 obyvatel. Rozloha řešeného území činí 6 330,6 ha.

Zastavěné území města tvoří jeden celek. Nachází se podél železniční trati Břeclav - Přerov a podél vodního toku Morava.

Název města je odvozen od osobního jména Hodona, staročesky Godona, od slovanského kmene God-doba a znamená to lid Hodonův. Poprvé se uvádí ve falzu z 12. století k roku 1046. První písemný záznam o městě Hodonín se objevuje již před polovinou 11. století, pod jménem Godonin. Tento název nesl především zdejší hrad. Po zániku Velkomoravské říše a po roce 1018, kdy se Slovensko připojuje k Uhrám, se na strategicky důležitých místech budují nové hrady. Jedním z nich je i hrad Hodonín. Listinou manželky krále Přemysla Otakara I., královny Konstancie Uherské z roku 1228, je Hodonín povýšen na město. Město bylo několikrát zpustošeno vpády vojsk na počátku 15. století a v období třicetileté války. Jedná se o rodné město T. G. Masaryka.

S městem Hodonín katastrálně sousedí ze severu město Dubňany, ze severovýchodu obec Ratíškovice, ze západu obce Mutěnice, Dolní Bojanovice a Lužice a z východu obec Rohatec. Z jihu tvoří státní hranici se Slovenskem řeka Morava.

Území města Hodonín

Geomorfologické a geologické charakteristiky

Z hlediska geomorfologie se převážná část města nachází v Dolnomoravském úvalu, podcelku Dyjsko-moravská pahorkatina a okrsku Ratíškovická pahorkatina. Západní část v malé míře zasahuje do okrsku Stupavská niva. Jižní část města se nachází v Dolnomoravském úvalu a podcelku Dyjsko-moravská niva.

Zájmové území se nachází v nadmořské výšce od 159 do 222 m. Nejvýše položené místo je v severní až v severovýchodní části katastru v okolí města Dubňany a obce Ratíškovice. Nejnižší část území se nachází v údolní nivě řeky Moravy a Kyjovky.

Mezi obcemi Bzenec, Rohatec, Ratíškovice, Hodonín a Mutěnice se nachází rozsáhlá oblast vátých písků, které jsou z větší části porostlé borovým a dubovým lesem - tzv. Doubrava. Část tohoto lesa se nachází na katastru města Hodonín. V severní části u katastrální hranice s městem Dubňany je plošná oblast narušena poddolováním.

Struktura půdního fondu

Katastrální území města Hodonína je typem zemědělské krajiny, která je silně ovlivněna činností člověka. Značný vliv na vzhled území má povrchová těžba písků, štěrkopísků, cihlářských surovin a průmyslové výroby. Na území katastru se vyskytují naleziště nerostných surovin lignitu, ropy a zemního plynu.

Celková rozloha řešeného území činí 6 330,6 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území města vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako lesní půda (3 584,4 ha). Dále se zde hojně vyskytuje ostatní plochy (991,8 ha), orná půda (979 ha), vodní (354 ha) a zastavěné plochy (248,1 ha). Zbytek plochy území tvoří zejména zahrady (94,6 ha), trvalé travní porosty (72,1 ha), sady (5,4 ha) a vinice (1,1 ha).

Využití pozemků ve městě Hodonín (dle ČSÚ k 1. 1. 2021)

Klimatické charakteristiky

Na území města Hodonín je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981 - 2010) v intervalu 9,1 - 10 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 401 - 550 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961 - 2000) spadá území města do teplé klimatické oblasti T4.

Oblast se vyznačuje létem velmi dlouhým, velmi teplým a velmi suchým. Přechodné období je velmi krátké, s teplým jarem a podzimem. Zima je velmi krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky.

Následující tabulka charakterizuje klima v dané lokalitě.

Charakteristika vybrané klimatické oblasti T4

Klimatické oblasti na území města