Hydrologické údaje

Základní údaje o vodních tocích na území města Hodonín

Území města Hodonín spadá do působnosti Povodí Moravy, s. p. 

Řešené území přísluší do povodí řeky Moravy a Dyje. Správní území města je dále rozděleno na několik částí povodí IV. řádu. Západní a severozápadní část území je součástí povodí Dyje. Řeka Dyje je největším přítokem řeky Moravy a do zájmového území nezasahuje. Zájmovým územím protéká řeka Kyjovka, která je levostranným přítokem řeky Dyje. Kyjovka odvodňuje celou západní a severozápadní část katastru Hodonína. Východní a severovýchodní část území je součástí povodí řeky Moravy. Morava je páteřním tokem v zájmovém území a odvodňuje východní, severovýchodní a jižní část katastru.

Morava pramení na svazích Králického Sněžníku v nadmořské výšce 1380 m, je hlavním povrchovým a nejvodnatějším tokem a tvoří přirozenou hydrografickou osu Dolnomoravského úvalu. Protéká úvalem od Napajedelské brány a ústí do Dunaje u Děvína v nadmořské výšce 136 m. Řeka Morava je nejvodnatějším tokem celého správního obvodu. Koryto Moravy je upraveno a ohrazeno. Pravý břeh je ohrázován inundačními hrázemi Očovská, Nesytská a Skařiny, které byly po povodni v roce 1997 zvýšeny o cca 1 m na úroveň hrází na Slovenské straně. Podél Moravy dále vede hráz mezi jezem a ul. Bratislavská a hráz mezi ul. Bratislavská a železničním mostem. Řeka Morava představuje pro město Hodonín největší povodňové ohrožení. Ohrožení spočívá zejména v tom, že poměrně široká přirozená inundace od Rohatce k Hodonínu se nad hodonínským jezem postupně zužuje a přechází do umělého, ohrazeného koryta, které nemá potřebnou kapacitu, aby mohlo převést extrémní průtoky. Hodonínský jez, silniční a železniční most pak v tomto úseku představují potenciální překážky, které mohou za jistých okolností způsobit vzdutí hladiny vody a její následné vylití směrem do města

Město Hodonín je nejvíce ohroženo zpětným vzdutím vody v Moravě, které proniká do města starým ramenem Moravy (Salajky) a při souběhu povodní na Moravě a Kyjovce do odlehčovacího ramene Kyjovky, kde hrozí přelití hrází OR.

Vodní tok Stará Morava - jedná se o původní městské rameno řeky Moravy. Rameno odbočuje vpravo u hodonínského jezu. Koryto je přerušeno na ulici Bratislavská vtokovým objektem elektrárny. Část vody je používána pro průtočné chlazení elektrárny, část vody je převáděna jako sanační průtok odlehčovacím kanálem zpět do koryta Salajky, z části odtéká umělým otevřeným příkopem tzv. Teplým járkem. Koryto Staré Moravy je ohrazeno. Hráze byly po povodni v roce 1997 zvýšeny o 1 m, ale jen po ulici Bratislavská. V ulici Koupelní zůstal původní stav.

Kyjovka pramení na severozápadním svahu Vlčáku v Chřibech v nadmořské výšce 512 m. V horní části povodí Kyjovky, nad obcí Koryčany, se nachází stejnojmenná vodárenská nádrž. Řeka Kyjovka nezpůsobuje ve správním území města větší povodňové problémy. Ohrožení však může nastat při souběhu povodní na řece Kyjovce a Moravě, kdy hrozí přelití hráze odlehčovacího ramene v lokalitě Nesyt. Na území města Hodonína je Kyjovka z větší části oboustranně ohrazena. Původně Kyjovka ústila do řeky Moravy u Hodonína, později byl sveden její tok do řeky Dyje a tvoří její levostranný přítok (do Moravy vede odlehčovací rameno pro odvedení vyšších průtoků). Na Kyjovce je blízko železniční trati Břeclav – Přerov při katastrální hranici s obcí Lužice umístěn rozdělovací (napouštěcí) objekt a na odlehčovacím rameni Kyjovky před jeho zaústěním do Starého ramene Moravy (tzv. Salajky) umístěn regulační objekt.

Odlehčovací rameno Kyjovky - suché koryto s hrázemi výšky prům. 3 m a šířky dna 19 m, délka ramene je 1 400 m s podélným sklonem 0,28 ‰ ve směru proti toku. Kóta koruny LB i PB hrází je jednotná po opravě v roce 2007: 163,40 m n. m. Odlehčovacím ramenem Kyjovky se do Salajky a jí do řeky Moravy převádějí zejména povodňové průtoky větší než 3 m³/s. Rameno Kyjovky je vedeno v nejkratší vzdálenosti mezi železniční tratí a Moravou. Hráze OR jsou navrženy tak, že při Q1 v Moravě převede OR Q = 65 m³/s v Kyjovce. Soustava má rovněž zamezit zpětnému vzdutí Moravy do Kyjovky samouzavíracími vraty na regulačním objektu.

Koryto Kyjovky je ohrazeno v celé soustavě rybníků Písečný a nedochází zde k větším rozlivům. Na konci rybniční soustavy v délce cca 1,5 km až po silniční a železniční most nedochází běžně k rozlivům.

Koryto je upraveno a dosti kapacitní také nad křížením se silnicí Mutěnice-Hodonín v lokalitě Zbrod. V tomto úseku Kyjovka protéká středem další (mutěnické) soustavy rybníků, které lemují koryto Kyjovky až po Jarohněvický rybník.

Průtočný Jarohněvický rybník byl vybudován v roce 1951 pro využití zaplavovaného území po důlní činnosti. Jeho účelem je zachycení jarních přívalových vod z Kyjovky pro ochranu níže položených rybníků před záplavami. Rybník slouží hlavně jako rybochovný.

Zatímco PB hráze řeky Moravy a Staré Moravy (Salajky) byly po povodních v roce 1997 zvýšeny, hráze OR Kyjovky a Kyjovky zůstaly v původním stavu, co je, jak ukázala povodeň v 03/2005, velmi rizikové.

V zájmovém území se dále nachází tyto drobné toky:

• Studená chodba - délka 6,3 km, ústí do Kyjovky
• Teplý járek (Kopanice) – umělá vodoteč odvádějící oteplenou vodu z chlazení elektrárny EHO. Vodoteč podchází shybkou odlehčovací rameno Kyjovky a pokračuje dále podél ochranné hráze Skařiny.
• Očovský járek – otevřený meliorační příkop končící odvodňovací čerpací stanicí. Voda je přečerpávána do koryta Staré Moravy přes ul. Legionářů.

Vodní toky na území města Hodonín

Základní údaje o vodních dílech na území města Hodonín

Na území města Hodonín se nachází celkem 26 vodních děl. Téměř ve všech případech se jedná o vodní nádrž řádící se do IV. TBD kategorie.