Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Vlastní povodí Vltavy je v horní části ovlivněno provozem soustavy přehrad Lipno I a Lipno II a provozem přehrady Římov na Malši. Ve střední části toku Vltavy je vybudována kaskáda pěti přehrad, které mohou do určité míry ovlivnit přítoky z povodí horní Vltavy, Otavy a Lužnice. Pro řízení povodňové situace na dolním toku Vltavy je důležité zdůraznit, že Vltavská kaskáda ovlivňuje odtok pouze z části povodí, a to maximálně do hodnoty Q₅ až Q₁₀.

Vodní díla na horním toku Sázavy svými retenčními objemy nedokáží zásadně ovlivnit či snížit povodňové průtoky na dolním toku. Vodní dílo Želivka je schopné snížit či časově ovlivnit průtoky Sázavy do cca Q₅.

Pro vznik přirozených povodní v územním celku obce Hradištko jsou rozhodující hydrologické příčinné jevy na území uceleného povodí Dolní Vltavy. V územní působnosti obce je nutné předpokládat možnost výskytu všech typů uvedených povodňových situací s preferencí 1. a 2. typu, v případě Sázavy také 4. typu.

Na území obce Hradištko lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí obce ohrožována splachy z polí nacházejících se na svazích. když dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a lesních stezkách. 

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Hradištko, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

Situace a popis místních částí obce Hradištko z hlediska protipovodňové ochrany

Úvod

Obec Hradištko s jejími místními částmi leží na soutoku dvou toků. Obě údolí toků jsou poměrně hluboko zaříznuty do okolního terénu a pouze na malých územích dochází k rozšíření přilehlého terénu do širší údolní nivy. Zde leží části obce, které jsou zasaženy rozlivem velké vody. 

Tok Vltavy je po většinu své délky součástí Vltavské kaskády a proto průtoky V jeho korytě jsou Výsledkem dlouhodobě ovlivněného hospodaření s vodou v těchto nádržích. Povodňové průtoky, které ohrožují místní části (Brunšov, Šlemín, Mandát) obce zde většinou nastávají pozvolna a jejich velikost je dopředu předpokládána. Hladina toku V katastru obce je plně ovlivněna vzdutím VD Vrané. Při převádění povodňových průtoků dochází k zatápění místních částí díky zvyšování hladiny v nádrži nad maximální možnou hladinu z důvodu působení hydrodynamického vzdutí pod VD Štěchovice.

Území obce je ohrožena rozlitím povodňových průtoků z Vltavy do místních částí od O₅ (1100 m³/s).

Tok Sázavy a jeho přítoky nemají přehradní nádrže s dostatečnou retenční kapacitou, která by mohla dlouhodoběji ovlivňovat neškodný průtok v toku. Proto zde nastává ohrožení místních částí obce (Pikovice) rychleji a nelze ho dlouhodobě dopředu určit.

Toto území je také ohroženo zpětným vzdutím povodňových průtoků z Vltavy do Sázavy. Max. vzdutí VD Vrané sahá do ř. km 4,2 Sázavy, tedy po celém katastru obce Hradištko (místní části Pikovice).

Každoročně ohrožují místní část Pikovice ledové jevy. Tato situace nastává po vytvoření ledové celiny ve stojaté vodě vzdutí VD Vrané a následné změně klimatických či průtokových podmínek v Sázavě. Tento jev způsobuje neprůchodnost vodního koryta rozlámanými ledovými krami a vylití přitékající vody do místní části.

Místní část je ohrožena zaplavením od průtoků Q₅ (cca 400 m³/s).
Při vybřežení vody do lokality díky ledovému nápěchu pod obcí hodnota průtoku nerozhoduje.

Rozdělení území z hlediska protipovodňové ochrany

Území ohrožené zvýšenou hladinou Vltavy

• místní část Brunšov ř. km 85,6 - 81,7
• místní část Šlemín, ř. km 81,7 - 80,4
• místní část Mandát, ř. km 80,4 - 78,50

Území ohrožené zvýšenou hladinou Sázavy

• místní část Pikovice, ř. km 7,5 - 0,0

Území ohrožené zvýšenou hladinou Vltavy

• Brunšov, ř. km 85,60 - 81, 7

Jedná se o území V blízkosti mostu přes Vltavu, kdy se před křížením mostu s tokem začíná otevírat údolí do říční nivy a terén V předmětném území začíná být pozvolný. Ohroženy zaplavením jsou objekty určené k trvalému bydlení, restaurace, prodejna potravin a rekreační objekty. S objekty budou zaplaveny i jejich přístupové cesty, místní komunikace. V této lokalitě se nacházejí infiltrační studny sloužící jako zdroje pitné vody pro obec.

Předmětné území je zaplavováno od průtoku Q₅, obytná zóna je ohrožena od cca Q₂₀, tedy průtokem 1 700 m³/s.

• Šlemín, ř. km 81,7- 80,4

Tato místní část obce leží také v rozšíření údolní nivě toku a k jejímu zaplavení dochází postupně při zvyšující se hladině v toku.  V lokalitě leží objekty trvalého bydlení, rekreační objekty, výrobna soukromého podnikatele a depozitní skládka materiálu obce. Spolu se zaplavením objektů dojde i k zaplavení přístupové komunikace k nim.

Předmětné území je zaplavováno při průtoku větším než Q₅, tedy průtokem 1100 m³/s. Část trvale obydleného území je ohrožena až hladinou Q₁₀₀, tedy průtokem 2600 m³/s.

•  Mandát, ř. km 80,4 - 78,5

Leží níže na toku, pod částmi Brunšov a Šlemín a k jeho zaplavení dojde také pozvolným stoupáním hladiny V korytě. V lokalitě se nacházejí rekreační objekty a ubytovací a stravovací klub. Při zvýšení hladiny v toku a před zaplavením objektů dojde k zaplavení jediné přístupové komunikace.

Předmětné území je zaplavováno při průtoku větším než Q₅, cca při Q₁₀, tedy průtokem 1400 m³/s.

Území ohrožené zvýšenou hladinou Sázavy

• Pikovice, ř. km 7,5 - 0,0

Místní část leží na levém břehu Sázavy, v místě kde dochází k rozšíření údolí toku do širší údolní nivy. Zaplavením jsou ohroženy rekreační a rodinné domy na začátku a konci obce, louky a území uprostřed obce v okolí Pikovické lávky s rodinnými domy a provozem cukrárny. Spolu s objekty jsou ohroženy i jejich přístupové cesty i pěší spojení s druhým břehem a nádražím, díky zaplavení předmostí Pikovické lávky.

Místní část je ohrožena zaplavením od průtoku Q₅ (cca 350 m³/s).
Při vybřežení vody do lokality díky ledovému nápěchu pod obcí hodnota průtoku nerozhoduje.

HLADINY VELKÝCH VOD

Pro zatápění obce, resp. jejich místních částí je rozhodující Výška hladiny ve Vltavě ve vzdutí VD Vrané V ř.km. 78,5 - 85,6 a výška hladiny v Sázavě V ř.km. cca 0,00 - 7,5.

Hladiny velkých vod na Sázavě - konec místní části Pikovice - ř. km 3,00

Hladiny velkých vod na Sázavě - lávka pro pěší Pikovice - ř. km 3,50

Hladiny velkých vod na Sázavě - začátek místní části Pikovice - ř. km 4,00

Hladiny velkých vod na Vltavě - ústí Sázavy- ř. km 78,90

Hladiny velkých vod na Vltavě - místní část Mandát - ř. km 80,50

Hladiny velkých vod na Vltavě - místní část Šlemín - ř. km 81,30

Hladiny velkých vod na Vltavě - infiltrační studny - ř. km 82,20

Hladiny velkých vod na Vltavě - místní část Brunšov, most - ř. km 82,70

Historické povodně

Nejvýznamnější povodňové stavy způsobené regionálními dešti a letními povodněmi na menších přítocích z místních dešťů velké intenzity byly zaznamenány v červenci 1954, 1981 a srpnu 2002. Nejvýznamnější povodně způsobené srážkovými úhrny krátkého trvání a velké intenzity byly zaznamenány v červenci 1981, červnu 1996 a srpnu 2002. Vysoké povodňové stavy na vodních tocích v obci způsobené náhlým táním sněhu a umocněným vytrvalými deště byly zaznamenány v prosinci roku 1993 a v lednu roku 2003.