Odtokové poměry

Vodní tok Rusava má na území města Hulín oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 18,140, je vyhlášené Krajským úřadem Zlínského kraje, odborem životního prostředí a zemědělství a nabylo účinnosti 5. 5. 2016  (č.j. KUZL 27524/2016).

Pro město Hulín je směrodatné i záplavové území řeky Moravy rozsah záplavového území viz. aktualizace záplavového území toku Morava stanovené Povodím Moravy, s. p. Záplavové území toku Morava je stanoveno včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km PB 131,643, LB 133,013 - PB 186,800, LB 196,200, je vyhlášené Krajským úřadem Zlínského kraje, odborem životního prostředí a zemědělství a nabylo účinnosti 3. 5. 2013 pod (č.j. KUZL 38964/2012). Záplavové území bylo změněno (došlo k aktualizaci aktivní zóny záplavového území) s účinností od 23. 11. 2017 (č. j. KUZL 1360/2016) v úseku mezi ř. km PB 131,643, LB 133,013 - PB 186,800, LB 196,200. 

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodního toku Rusava představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Mojeny. K vybřežení toků může také dojít i ucpáním česel na začátku zatrubnění toku Žabínek anebo při ledových jevech na toku Rusavy.

Místa ohrožená vybřežením toku Rusava:

• pravý břeh u zahrádkářské kolonie U Stavu (ohroženy ulice Partyzánská, Kokešova)
• pravý břeh za železničním nadjezdem Tři mosty (ohroženy ulice Komenského, B. Němcové, Žižkova, z části Bezručova, Tylova, Třebízského, Dr. Stojana, Kroměřížská)
• pravý břeh za jezem na Podstávku (ohroženy ulice Vrchlického, Poděbradova, Včelín, Nerudova)
• ústí zatrubněného Žabínku (zahrady na ul. Zahradní)

Místa ohrožená vybřežením toku Mojeny:

• levý břeh v zátočině u domu p. Pecníka
• mostek u hřbitova

Místa ohrožená vybřežením toku Žabínek:

• česla na začátku zatrubnění

 Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze předpokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Místa omezující odtokové poměry na území města Hulín

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Při intenzivních lokálních srážkách může na toku Rusavy nebo Mojeny dojít k přívalové povodni. V minulosti k těmto událostem už došlo, ale nikdy nebylo vybřežení toku tak vážné anebo bylo město opravdu velmi dobře připraveno na tyto události, tak nedošlo k žádným škodám (došlo maximálně k zatopení polí). Na území města bylo stanoveno jedno místo, které je ohroženo přívalovou povodní, jedná se o Nádražní ulici. Při přívalové povodni může dojít k ucpání česel na začátku zatrubnění toku Žabínku. 

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. 

Na území města Hulín se nenachází žádný kritický bod.

Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Hulín

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem nepatří vodní tok Rusava ve správním území města Hulín mezi kritické. Na území města ale došlo v minulosti již několikrát k ucpání toku ledovými kry. Jedná se hlavně o jez Na Podstávku ř. km 5,94. Nad tímto jezem se už v minulosti nakupily ledové kry a způsobily zacpání toku Rusava. Je tedy nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost, jak tomuto jezu, tak i dalším jezům na území města a také všem mostům a lávkám přes koryto vodotečí. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území města Hulín

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní dílo - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Na území města Hulín se z větších vodních ploch nachází jezero vzniklé po těžbě štěrkopísku a rybniční soustava u Záhlinic.  

Štěrkopískové jezero

Jezero se nachází na jihozápadě od města Hulín. Jedná se o 93,5 ha velkou vodní plochu, ze které se ještě stále těží štěrkopísek pomocí plovoucích bagrů. Vodní plocha je bez přítoku i odtoku. Aktivně se těží štěrk ve východním okraji štěrkoviště. Zbytek plochy je zatím ponechán bez zásahu. Štěrkopísek zde těží společnost Českomoravský štěrk, a. s. Štěrkoviště patří do rybářského revíru 461 102 - Morava 13A, MRS MO Kroměříž.

Záhlinické rybníky

Záhlinické rybníky jsou intenzivně rybochovní soustavou bočních rybníků Svárovských, Doubravických, rybníka Pláňavského a Němčického. Rybníky se nachází u Záhlinic v prostoru mezi toky Rusava a Mojena, respektive Kurovickým potokem. Soustava rybníků je složena z rybníka Pláňavského, Němčického, Doubravického I - V (rybník má pět částí) a Svárovského I - III (rybník má tři části).

Rybníky zde leží od 14. století, v letech 1547-1573 byly rozšiřovány olomouckým biskupem Janem Dubraviusem. V 18. století byly vysušeny a převedeny na pastviny. Obnovy se dočkaly až v letech 1953 -1982, o niž se zasloužilo Státní Rybářství Přerov.

Rybníky jsou napájeny z Rusavy i Mojeny. Odběrný objekt z Rusavy se skládá z jezového tělesa na Rusavě v km 3,970 a ze samotného odběrného objektu a náhonu. Z Mojeny se voda odebírá na třech místech. U Němčického rybníka se nachází sdružený nápustný objekt, u Doubravického rybníka nápustný objekt zaústěný na návodní straně rybníka do betonového požeráku a u Svárovského rybníka atypický betonový objekt opatřeným česlemi proti úniku ryb. U Němčického potoka je levý břeh Mojeny opatřen pro případy vyšších průtoků ještě jalovým přepadem do rybníka. Veškeré výpusti jsou vyvedeny do Rusavy, tedy i mojenské vody jsou odváděny do Rusavy. Retenční účel soustavy je malý.

Přes intenzivní chov ryb jsou mokřadem mezinárodního významu, tvoří důležité hnízdiště vodního ptactva, útočiště vodních živočichů i rostlin, nesporné je i velké krajinářské hledisko. Vlastníkem je Rybářství Přerov, a. s. a nájemcem Rybářství Hulín.

Retenční kapacity Záhlinických rybníků:

• Pláňavský rybník - 170 000 m³
• Němčický rybník - 110 000 m³
• Doubravický rybník (I - V)  - 206 847 m³
• Rybník Svárov (I - III) 431 000 m³
• celkem 917 847 m³

Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Hulín

 Vodní díla