Odtokové poměry

Vodní toky na území městyse Jedovnice nemají oficiálně stanovené záplavové území.

Městys si nechal v roce 1998 vypracovat zátopové území Q₁₀₀ vodního toku Jedovnický potok v úseku ř.km 0,000-2,180 a v roce 1999 zátopové území Q₁₀₀ vodního toku Kotvrdovický potok v úseku ř.km 0,000-2,364. 

Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.  

Jedovnický potok - průběh hladin při Q100 = 24,0 m³/s

• Rudické propadání je kapacitní na průtok cca 28 m³/s,
• km 0,000 -0,348 dochází k rozlivům v údolní nivě
• km 0,348 betonová hráz rybníka u mlýna je přelévána, výška přepadového paprsku přes tuto hráz je asi 0,60 m,
• km 0,348 - 0,612 dochází k vybřežení na pozemky kolem toku,
• km 0,531 mostek je dostatečně kapacitní na Q100, provede i průtok Q1000-32 m³/s,
• km 0,612 mostek je nekapacitní,
• km 0,612 - 0,674 na levém břehu je zaplavován výrobní objekt pily, na pravém břehu jsou zaplavovány obytné objekty do výšky 40 cm,
• km 0,670 v profilu limnigrafu je rozliv převážně na pravý břeh, lg stanice je na levém břehu,
• km 0,674 most je plně zahlcen a následně přeléván, voda zde vybřežuje zejména na pravý břeh,
• km 0,674 - cca 0,830 voda vybřežuje z koryta a zaplavuje částečně provozní areál pily na pravém břehu,
• km 0,830 -0,978 voda zaplavuje pouze údolní nivu,
• km 0,978 hráz starého rybníka - původní výpustné zařízení je dostatečně kapacitní,
• km 0,978 - cca 1,200 - rozliv pouze na ploše původního rybníku,
• km 1,200 - 1,350 koryto u ČOV je dostatečně kapacitní na Q100, rozlivy mimo koryto jen pomístně
• km 1,350 - 1,600 voda vybřežuje zejména na levý břeh a zaplavuje obytné domy Salajna, hloubka rozlivu 0,20 -0,30 m,
• km 1,600 - 1,790 voda vybřežuje na pravý břeh, zaplavuje dům pod mlýnem hloubkou 0,50 m,
• km 1,790 - pod výpustným zařízením Dymáku by mohlo dojít k rozdvojení proudu vody a následně na to může voda také obtékat mlýn z druhé strany po cestě- ve směru původního náhonu,
• km 1,790 hráz rybníku Dymák - most přes výpustné zařízení rybníku na silnici Jedovnice- Křtiny, profil výpustného zařízení je dostatečně kapacitní na Q100 i Q1000,
• km 1,790 - 2,100 rozliv v celém údolí,
• km 2,100 - 2,150 pod hrází rybníka Olšovce je rozliv na pozemky vpravo, z části zaplavuje i bývalé výrobní objekty přímo pod hrází,
• km 2,150 - 2,180 skluz od přelivu je dostatečně kapacitní.
• km 2,180 přeliv rybníku Olšovce je při vyhrazených stavidlech dostatečně kapacitní, v případě včasného nevyhrazení stavidel nebo jejich ucpání by došlo k rozlivu přes hřiště do městyse Jedovnice, případně k přelití hráze s možným následným protržením

Zdroj: Stanovení zátopového území, 1998, Ing. Kadeřábková, Prudek, Viskot

Jedovnický potok - průběh katastrofální přívalové povodně při QD = 88 m³/s (narušená hráz rybníka zároveň s povodňovým průtokem)

• Rudické propadání je zcela zahlceno,
• km 0,000 -0,348 dochází k rozlivům v údolní nivě,
• km 0,348 betonová hráz rybníka u mlýna je přelévána, výška přepadového paprsku přes tuto hráz je asi 1,0 m, voda dosahuje k objektu bývalého mlýnu,
• km 0,348 -0,612 dochází k vybřežení na pozemky kolem toku,
• km 0,531 mostek je nekapacitní na průchod přívalové povodně,
• km 0,612 mostek je nekapacitní,
• km 0,612 - 0,674 na levém břehu je zaplavován výrobní objekt pily, na pravém břehu jsou zaplavovány obytné objekty do výšky až 2,0 m.
• km 0,670 v profilu limnigrafu je rozliv převážně na pravý břeh, lg stanice je na levém břehu je obtékána,
• km 0,674 most je plně zahlcen a následně přeléván při hloubce až 2,0 m, voda zde vybřežuje zejména na pravý břeh, v menší míře i na levý břeh
• km 0,674 - cca 0,830 voda vybřežuje z koryta a zaplavuje částečně provozní areál pily na pravém břehu, rozliv na levém břehu je plošně menší,
• km 0,830 -0,978 voda zaplavuje pouze údolní nivu,
• km 0,978 hráz starého rybníka - původní výpustné zařízení je na průchod přívalové povodně nedostačující, hráz by byla přelita až 1,0 m vody,
• km 0,978 - cca 1,200 - rozliv je pouze na ploše původního rybníku,
• km 1,200 - 1,350 voda vybřežuje na okolní pozemky, zaplavuje areál ČOV na pravém břehu,
• km 1,350 - 1,600 voda vybřežuje zejména na levý břeh a zaplavuje obytné domy Salajna, hloubka rozlivu až 1,9 m,
• km 1,600 - 1,790 voda vybřežuje na pravý břeh, zaplavuje dům pod mlýnem hloubkou až 1,4 m,
• km 1,790 - pod výpustným zařízením Dymáku dojde k rozdvojení proudu vody a následně na to voda obteče mlýn z druhé strany po cestě ve směru původního náhonu,
• km 1,790 hráz rybníku Dymák - most přes výpustné zařízení rybníku na silnici Jedovnice- Křtiny, profil výpustného zařízení je zcela zahlcen a následně je přeléván most i silnice,
• km 1,790 - 2,100 rozliv v celém údolí,
• km 2,100 - 2,150 pod hrází rybníka Olšovce přílivová vlna zaplaví celé údolí, včetně bývalého výrobního objektu pod hrázi, ničivá sila bude v této části značná a lze předpokládat úplné zničení zbytků staveb, bude rovněž zaplavena cesta vpravo,
• km 2,180 průlomový otvor v hrázi

Zdroj: Stanovení zátopového území, 1998, Ing. Kadeřábková, Prudek, Viskot

Celá záplavová čára od hráze rybníka až po Rudické propadání vymezuje zónu ohrožení I. (vzdálenost od hráze I až 10 km a doběh průlomové povodně do 15 min.). Zóna I. je pásmo bezprostředního, resp. silného ohrožení.

Kotvrdovický potok - průběh hladin při Q100 = 11,0 m³/s

• km 0,000 - 0,459, PF1 až PF5 v tomto úseku je provedeno zaklenutí potoka. Příčný profil zaklenutí je obdélníkový, na vtoku je rozměr 1,9 x 1,3 m (v profilu jsou mírné nánosy). Profil při vyústění má rozměry 4 x 2,2 m (v profilu jsou rovněž mírné nánosy).
  Vtokový profil provede pouze 6,5 m³/s, t. j. cca Q20.
  Při vyšších průtocích dochází ke vzdutí vody zpět cca 30 m proti toku a k následnému přelití po komunikaci ve směru toku.
  
  V první části nad zaklenutím je spád terénu poměrně velký, mezi profilem 5 a 3 je na délce úseku 227 m spád 1,6 %. Výškový rozdíl je 3,67m. Rychlost proudu vybřežené vody dosahuje hodnot okolo 2 m/s. Šířka rozlivů je od 25 m do 60m, hloubka rozlivů je od cca 10 do 60 cm.
  
  V úseku mezi profilem č. 3 a 2 je spád terénu prakticky stejný 1,6 %, rozlivy se postupně rozšiřují do větší plochy v PF 2 je rozliv š. až 100 m. Hloubka je 8 až 35 cm.
  
  V úseku mezi profilem 2 a 1 se spád zmírňuje na 0,7% a rozliv se zpomaluje a rozšiřuje zejména směrem doprava od zaklenutého potoka. Vybřežená voda protéká ulicemi a volnými plochami mezi domy směrem k Olšovci. Hloubky v rozlivu jsou v této části velice malé v průměru 10 cm a neznamenají žádné větší ohrožení. Zatopeny by mohly být sklepy a podmáčením by mohly být dotčeny přízemní části domů a jejich příslušenství.
  
  V oblasti okolo rybníku Olšovec se vybřežená voda z Kotvrdovického potoka podle výškových poměrů pravděpodobně rozleje směrem ke hřišti. Rozliv však už bude nevýznamný, spíše charakteru podmáčení.
  
  Přelití za silnici od náměstí se nepředpokládá - přelití silnice by mohlo nastat při přeplněném rybníku Olšovci a to při katastrofální povodni v kombinaci s nevyhrazeným přelivem - tento případ řeší zátopové území Jedovnického potoka.
  
  
• km 0,459 - 0,938, PF 5 až PF 10, úsek od vtoku do zaklenutí po betonový most místní komunikace
  
  Šikmý betonový cestní most v PF 10 je dostatečně kapacitní pro průchod Q100. Převýšení spodní hrany mostovky nad hladinou Q100 odpovídá normě - je 57 cm (norma doporučuje 50 cm).
  
  Tok pod mostem je nekapacitní, voda vybřežuje z koryta jen v úzkém pruhu kolem toku, cca 5 až 10 m na příbřežní zatravněné pozemky. Pomístně by mohla být mírně zalita pravobřežní cesta.
  
  V PF 8, km 0,750, je dostatečně kapacitní betonový most, převýšení spodní hrany mostovky nad hladinou Q100 je 62 cm. Koryto pod tímto mostem je poměrně hluboké a provede Q100.
  
  V PF 6, km 0,510 je nekapacitní mostek, který způsobí jen mírné vzdutí a vybřežení na pravou stranu do ulice, s odtokem pouze po této ulici až k zaklenutí - kde se následně přeleje do terénu nad zaklenutím.
  
  
• km 0,938 - 1,248, od PF 10 až po zaústění Kombutského potoka
  Koryto je v této části dostatečně kapacitní. Levý břeh tvoří vysoký svah, na pravém břehu je vedena místní komunikace. Po této komunikaci bude docházet k mělkému průtoku části vody vybřežené nad propustkem v PF 15, km 1,251.
  
  
• km 1,248 - zaústění Kombutského potoka zleva
  Q100 je složeno v tomto profilu z:
  8,5 m³/s přitékajících z horního povodí Kotvrdovického potoka,
  2,5 m³/s přitéká z Kombutského potoka
  
  
• km 1,251, PF 15
  propustek se dvěma betonovými rourami průměru 2 x 80 cm je nekapacitní na Q100= 8,5 m³/s. Voda nad propustkem vybřežuje a po pravostranné místní komunikaci se postupně vrátí zpět do toku.
  
  
• km 1,251-2,364, PF 15 až PF 24 nad městysem Jedovnice po hráz rybníku Macoška. V celé trase dochází k rozlivům na příbřežní, většinou luční pozemky. Rozlivy jsou plošně malé, cca 20 až 100 m. Nedochází zde k žádnému obecnému ohrožení.

Zdroj: Zátopové území Kotvrdovického potoka v Jedovnicích, 1999, Ing. Kadeřábková, Prudek, Viskot

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Na území městyse Jedovnice se nachází několik míst, které mohou omezovat odtokové poměry. Jedná se především o nekapacitní mostky, lávky a propustky. Mezi nejkritičtější patří:

• Propustek u Hrubé lípy 
• Propustek před soutokem s Kombutským potokem 
• Mostek na ulici Podhájí u č.p. 385 
• Propustek na hospodářském přejezdu 
• Lávka pro pěší 
• Propustek pod hlavní komunikací ulice Palackého 

Místa omezující odtokové poměry na území městyse Jedovnice

Přívalové povodně

Přívalové povodně jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území městyse Jedovnice bylo stanoveno osm míst, která mohou být ohrožena přívalovou povodní. Jedná se o lokality Pod Harbechem, Palackého, Habeš, U Větřáku, Nad Rybníkem, Žlíbky, nad chatami a U Hrubé lípy. 

Místa ohrožená přívalovou povodní na území městyse Jedovnice

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území městyse Jedovnice metodou kritických bodů

Na území městyse Jedovnice byly stanoveny tři kritické body. Jejich charakteristika je uvedena v následující tabulce.

Charakteristika kritických bodů na území městyse Jedovnice

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území městyse Jedovnice. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území městyse Jedovnice

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území městyse Jedovnice mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území městyse Jedovnice

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům

Na území městyse Jedovnice se nachází celkem 7 vodních nádrží. Jedná se o čtyři díla ve IV. kategorii TBD (Budkovan, Dýmák, Olšovec, Vrbový rybník) a tři bez kategorie TBD. Vodní díla ze IV. kategorie TBD by v případě havárie mohla vyvolat zvláštní povodeň. 

Nejvýznamnější nádrží na území městyse je rybník Olšovec. Rozloha rybníka Olšovce je 42 ha, výška hráze je 8 metrů a její délka je 640 metrů. Využití Olšovce je převážně k rekreaci.

Bližší informace jsou uvedeny v kapitole Zvláštní povodeň.

Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území městyse Jedovnice

 Vodní díla