Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území statutárního města Karviné lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je nejvyšší u vodního toku Olše. Na většině drobných vodních toků a může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období.

Při intenzivních lokálních srážkách jsou vytipovány dvě nejohroženější lokality, jež mohou být ohrožovány splachy z polí nacházejících se na svazích. Jedná se o lokalitu u Důlního závodu 1 společnosti OKD, a. s. (bývalý Závod Důl Karviná) a v oblasti nádraží v Loukách nad Olší. 

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území statutárního města Karviné, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

Region Karviné byl v historii několikrát postihnut povodněmi. Jedna z nejstarších zaznamenaných povodní je z roku 1854, ta byla způsobena trvalými dešti i četnými intenzivními přívalovými srážkami. U Fryštátu (dnešní Karviné) Olše zaplavila všechna pole ležící v okolí řeky a voda pronikla až do dolního předměstí. 

Mezi největší historické povodně, jež zasáhli Karvinou, patří povodně z roku 1997. Povodňová situace v červenci 1997 byla způsobena dvěma epizodami vydatných dlouhotrvajících srážek. Srážky na území ČR započaly 4. 7. 1997, kdy střední Evropa byla pod vlivem zvlněné studené fronty, která postupovala pozvolna od jihozápadu k severovýchodu. Její přechod byl provázen četnými bouřkami a lijáky. Vytvořila se prohlubující se tlaková níže, která postupovala 5. 7. - 6. 7. směrem k severovýchodu na západní Ukrajinu. Zpravidla tlaková níže nad Ukrajinou postupuje dál k severovýchodu, postupně se vyplňuje a slábne anebo se začíná vracet směrem na západ až severozápad (tzv. retrográdní postup níže) a rovněž zaniká. Tentokrát srážky ale pokračovaly ještě o dva dny déle, protože Azorská výše se přesunula k jižní Skandinávii, čímž došlo k zablokování retrográdního postupu tlakové níže, která se tak zastavila nad územím jižního Polska. Mezi tlakovou výší a tlakovou níží výrazně zesílil tlakový gradient s následným zvýšením rychlosti větru ze severních směrů. V důsledku toho došlo k zesilování úhrnů spadlých srážek na návětrné straně hor – severní a severovýchodní svahy Krkonoš, Orlických hor, Jeseníků a Beskyd. 9. 7. tlakový gradient začal slábnout a srážky na celém území ČR ustaly. Druhé srážkové období započalo 17. 7., kdy došlo k přibližování a nakonec ke splynutí dvou frontálních systémů.

Rozložení pětidenních úhrnů srážek v období od 4. – 8. 7. 1997 [mm] – vlna

Mezi největší povodeň v nedávné historii patří ta z roku 2010. Ve druhé polovině května a na počátku června 2010 byly v České republice zaznamenány dvě významné srážkové epizody. Území Karviné zasáhla nejvíce druhá epizoda. Ve druhé srážkové epizodě 30. 5. až 3. 6. 2010 byla srážkami opět zasažena východní část území státu podél hranic s Polskem a Slovenskem, ale také další oblasti v jižních a východních Čechách. V obou srážkových epizodách se do střední Evropy dostával poměrně vlhký a labilní vzduch ze Středozemního a Černého moře.

Květen 2010 se vyznačoval bohatou srážkovou činností v celé střední Evropě. Květnový měsíční srážkový úhrn na území ČR dosáhl 132 mm a představuje 178 % normálu 1961 - 1990. Na Moravě a ve Slezsku byl květen 2010 srážkově ještě vydatnější, měsíční srážkový úhrn dosáhl 187 mm, což je 243 % normálu 1961 - 1990. Při srovnání měsíčních úhrnů srážek od roku 1961 se srážkový úhrn za květen 2010 zařadil ihned za červenec 1997, kdy Moravu a Slezsko zasáhly katastrofální povodně. Tehdy plošný měsíční srážkový úhrn kdy dosáhl hodnoty 293 mm, přičemž měsíční úhrny v řadě stanic přesáhly 600 mm.

Měsíční úhrn srážek na území ČR v květnu 2010

V období 16. 5. – 19. 5. 2010 a 2. 6. 2010 zasáhla obce SO ORP Karviná povodeň. Dne 16. 5. ve 14:00 hod. byla svolána PK města a ORP Karviné, jejímž úkolem bylo zejména monitorování stavů a průtoků řek v rámci ORP. Ve dnech 17. 5. – 18. 5. byla prováděna evakuace z Lázní Darkov, dalších lokalit statutárního města Karviné, obcí Dětmarovice a Petrovice u Karviné. 

Povodňové značky u hlásného profilu ČS Sovinec - na levém břehu Olše, ř. km 20,5