Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území města lze předpokládat potenciální možnost výskytu všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, nicméně riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je území ohrožováno soustředěným povrchovým odtokem. Nejvíce je vlivem lokálních přívalových srážek ohrožené území na východě od intravilánu města Lysá nad Labem v části v části Přední doubrava, kdy dochází ke stékání přívalových vod z polí a zvyšuje se hladina koryta Bezejmenného vodního toku (IDVT: 10179451). 

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

Lysá nad Labem byla zasažena povodněmi v těchto letech: 1926, 1966, 1981, 2000, 2003, 2006, 2010, 2011 a naposledy v roce 2013.

Povodně 2013 (ve 2 vlnách)
První vlna přišla na přelomu května a června, kdy se na Česko spouštěly z oblohy provazy deště. Na některých místech byly opravdu vydatné. Od 1. do 3. 6. 2013 napršelo v jindy suché Lysé 47 litrů na m². Což je na Polabí opravdu hodně. Nejen na Lysecku vyvolaly tyto deště povodně. Voda začala obyvatele Řehačky ohrožovat 3. 6. 2013, kdy se voda z Řehačky pomalu začala dostávat mimo své koryto a začala zatápět "Plácek". Postupně voda z Řehačky zatopila více či méně všechny zahrady a byly zatopeny i garáže, kůlny, suterény či sklepy. Postižení byli ale také obyvatelé v okolí bývalé Morušárny. Voda zatopila oba ostrůvky na Řehačce a mostek přes vodu byl do poloviny pod vodou. Ke kulminaci došlo v noci ze 4. 6. 2013. Tato povodeň se řadí jako třetí největší od roku 1981. Větší byla už jen v roce 2003 a 2006. 
Úklidové práce začaly ihned po opadnutí vody. Obyvatelé Řehačky vyhazovali poničené věci, vysoušelo se a uklízelo. Teplé a slunné počasí (okolo 38 C°) pomáhalo lidem s vysoušením. 
Když už se zdálo, že se vše vrací do starých kolejí, začalo pršet znovu. 27. 6. 2013 zaznamenala amatérské meteostanice v Lysé nad Labem ještě více vody než na začátku června. Tentokrát napršelo 52 litrů na m² během 24 hodin. Voda se opět vrátila tam, odkud ji někteří lidé ještě ani nestačili vyčerpat. Celá situace se tak opět opakovala. Tímto je povodeň z roku 2013 jedinečná. Nikdy předtím se nestalo, aby se povodeň takového rozsahu opakovala během 14 dnů. Voda ovšem jako vždy ustoupila a díky letnímu počasí, byla obnova a vysoušení sklepů tentokrát alespoň trochu přívětivější.

Povodně 2011
Předjarní tání sněhu společně deštěm způsobilo na velkém území Čech povodně. Ani tato povodeň Řehačku neušetřila a došlo k zatopení spodních částí zahrad na Plácku. Voda se opět dostala i do sklepů.

Povodně 2010
Další zvýšení hladiny přišlo v roce 2010, opět se ale jednalo o zanedbatelnou událost a k větším škodám nedošlo.

Povodně 2006

V zimě 2005/2006, kdy vznikla dnes již legendární píseň od Jarka Nohavici Ladovská zima a v zimě, kdy jsme byli svědky jedné z nejvyšších sněhových pokrývek za několik let ještě nikdo netušil, že jarní tání spojené s vydatným deštěm vyvolá největší povodeň v novodobé historii. Voda zatopila do výše jednoho metru celý Plácek, kde způsobila největší škody. Zatopeny byly sklepy, kůlny i obydlí místních obyvatel. 
Takto se o povodni informovali na přelomu března a dubna 2006:

• 29. 3. 2006 – 11:15 – Informace z nejbližší monitorovací stanice v Brandýse nad Labem říkají, že Labe stále stoupá. Vodní stav v 9 h byl na 443 cm, takže zbývá pouhých 7 cm na vyhlášení 3. stupně povodňové aktivity, tj. stupně ohrožení. Další informace přineseme ještě dnes.
• 29. 3. 2006 – 20:40 – Labe v Brandýse nad Labem přesáhlo o 8 cm 3. povodňový stupeň, tj 458 cm (normální stav přitom činí kolem 134 cm). V Řehačce voda nadále stoupá. Od 17:00 se situace začala dramatizovat. Hladina přes den vystoupala o několik desítek cm a již se rozlévá po plácku v dolní části osady. Pravděpodobně jsou zatopeny sklepy a zahrady.
• 30. 3. 2006 – 12:12 – Povodňová situace je velmi vypjatá. Řehačka i Labe stále stoupají. Plácek je zcela zaplaven do výše okolo metru a voda z něj se šplhá ke křižovatce. V Řehačce zmizly všechny poloostrůvky, ostrůvky, celá písečná pláž a téměř cely mostek. Vzadu U Vacků (tam kde byl nedávno prokopán kanál mezi Řehačkou a Mlynařicí) se vytvořilo obrovské jezero. Labe před Brandýsem je již mimo koryto a zaplavuje přilehlá pole.
• 1. 4. 2006 – 23:15 – Labe se již v některých místech rozlilo. Pod mostkem na louce i přilehlém poli se vytvořilo velké jezero. Na vyvýšeninu nad pláckem se nedalo dostat nijak jinak než loďkou. Zbývá pár centimetrů a Řehačka se rozlije i u hospody. Ohromné jezero je i poblíž rybářské chaty. Písečná pláž zmizela v Řehačce již zcela. Labe bohužel stále stoupá zhruba 3 cm/hod. Od našeho tajného zdroje se nám podařilo zjistit, že hasiči z Lysé dostali hlášení, že voda stoupne ještě minimálně o 50 cm.
• 2. 4. 2006 – 10:30 – Podle aktuálních informací z Řehačky máme zprávy, že Labe přes noc nijak znatelně nestouplo. Pouze o 4 cm. Včera odpoledne jsme se byli podívat i na jiných místech na Labi směrem po proudu. V Čelákovicích bylo zaplaveno nábřeží na levé straně pod zdymadly. Suchou nohou se nedalo projít. Hladiny před zdymadly i za nimi byly na stejné úrovni. Tato situace byla i v Brandýse nad Labem.
• 2. 4. 2006 – 17:10 – Labe v měřící stanici v Brandýse nad Labem dosáhlo z největší pravděpodobnosti svého maxima. Ke kulminaci došlo v 6:00 při průtoku 1345,2 m/s a výšce hladiny 5,27 metru. Informace z Řehačky to jednoznačně potvrzují.
• 3. 4. 2006 – 11:00 Labe stále stagnuje. Výška hladiny kolísá v rozmezí + – 2 cm.
• 4. 4. 2006 – 9:45 – Hladina Labe zůstává stále na svém maximu. Dobrá zpráva přichází z hor, kde se teploty ráno pohybovaly pod bodem mrazu. Tudíž se zastavilo prudké tání sněhu. Klesají i řeky v Královehradeckém a Pardubickém kraji, takže zanedlouho můžeme očekávat pokles hladiny. Otázkou je, jak dlouho bude trvat než voda vyteče z Řehačky zpět do Labe.
• 5. 4. 2006 – 12:00 – Labe začalo po dlouhém očekávání konečně klesat. Přes noc se hladina snížila zhruba o 20 cm a stále klesá rychlostí 2 cm za hodinu.
• 5. 4. 2006 – 16:12 – No tak sláva! Labe se umoudřilo a pomalu zas opouští místa, kde kdysi v  poklidu teklo, než bylo napřímeno. Nesmíme se těm povodním divit, vždyť si za ně, ač to neradi přiznáváme, můžeme z části sami. Zkrátili jsme Labi jeho přirozený tok, meandry jsme zasypali a postavili na ně chaty.
• 6. 4. 2006 – 8:02 – Labe podle Brandýského vodočtu prudce kleslo o několik desítek cm a nyní má (se svými 437 cm) druhý povodňový stupeň.
• 7. 4. 2006 – 16:12 – Labe stále prudce klesá. Od včerejších 6 h do dnešních 6 h kleslo o více jak metr. Nyní má 1. povodňový stupeň, ale ten zřejmě bude zanedlouho odhlášen, protože nás čeká podle meteorologů slunný víkend beze srážek.
• 9. 4. 2006 – 11:52 Včera kolem poledne byl v Brandýse odhlášen i první povodňový stupeň. Voda nechala na Řehačce zejména na plácku docela spoušť. 

Velká voda v roce 2006 ještě jednou
V roce po vydatných deštích v Krkonoších přišlo ještě jedno zvýšení hladiny. Nic dramatického se ale naštěstí již nekonalo.

Povodně 2003
22 let uplynulo od velké povodně v roce 1981. Silvestrovská obleva, která přišla s přelomem roku 2002/2003 vyvolala povodně, které se 3 ledna dostavily i na Řehačku. Voda se zastavila 20 cm před hranicí povodně z roku 1981. Při povodních nastaly tuhé mrazy a výšku velké vody dokazovaly po opadnutí obrovské tlusté kry tlusté až 20 cm!

Povodně 2000
Velká malá povodeň při jarním tání sněhu. Povodeň, která napáchala škody především v okolí Jizery, dorazila na Řehačku v první polovině března. Voda zatopila mostek a lidem na plácku natekla do sklepů. Tato povodeň sice nebyla nikterak velká. Odstartovala však takzvané období “povodňového neklidu”.

Povodně 1981
První povodeň v již osídlené osadě přišla v roce 1981 kdy při jarním tání sněhu a velkém teplotním skoku, který činil i 20°C. Voda zaplavila celý plácek. Zatopila i téměř celý mostek, kterému koukal jen opravu malý kousek ze zábradlí. 

Povodně 1966
O této povodní se toho bohužel moc neví. Nejsou ani žádné dobové fotografie ani žádné podrobnější informace.

Povodně 1926
V tom roce udeřila nejsilnější známá povodeň. V červnu roku 1926 se Labe zvedlo o více než 3 metry. Voda zalila téměř celé okolí. Chata Adamů (č. 62) se tímto ocitla na ostrově. Nicméně v zaplaveném území ještě nestáli téměř žádné chaty a proto byly škody minimální.