Odtokové poměry

Vodní tok Janovický potok má na území městyse oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 28,700, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Středočeského kraje a nabývá platnosti od 18. 5. 2005 (č. j. 31472/2005/OŽP-Bab). 

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Janovického a Maršovického potoka. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Na území městyse Maršovice a ve všech jeho částech se nachází celkem 19 míst, která mohou omezovat odtokové poměry. Jedná se především o mostky, lávky a propustky. Více viz Přirozená povodeň - Historické povodně. 

Při terénním průzkumu koryt vodních toků na území městyse Maršovice bylo identifikováno několik kritických míst omezující odtokové poměry, z nichž nejkritičtější jsou objekty v části Maršovice, Libeč a Zahrádka.

Místa omezující odtokové poměry na území městyse Maršovice

Ohrožená místa

Janovický potok - Libeč, horní náves
Při vtoku do zastavěné části (ř. km. 17.39) je P břeh těsně lemován domem. Níže protéká silničním mostkem (ř. km 17.331) kapacita mostku je mezi Q₂a Q₅. L břeh je nad mostkem snížen a již při Q₂ dochází k vybřežení do L inundace. Mostovka není přelévaná při žádném simulovaném průtokovém scénáři. L břeh za mostem je zaplaven od Q₂.Při Q₁₀₀ proudí z celkových 33.8 m³/s přibližně 6.1 m³/s levou inundací. V ř. km. 17.163 ústí z leva Maršovický potok. Soutok má charakter široké nivy, zástavba soutokem bezprostředně ohrožená není. Větší riziko představuje mostek. Ohroženy jsou nejvíce 3 domy na P břehu již při Q₅.

Janovický potok - Libeč, horní náves

Janovický potok - Zahrádka
V obci kříží tok dva silniční mosty (ř. km. 16.832 a 16.751) Níže lávka pro pěší v ř. km. 16.294. Kapacita mostů je mezi Q₂ a Q₅. Mostovka je přelévaná při Q₁₀₀. Ohroženy jsou 3 objekty na L břehu při Q₁₀₀. Jeden objekt na P břehu již při Q₅.

Janovický potok - Zahrádka

Maršovický potok - Maršovice
Centrem městyse protéká Maršovický potok. Většinu úseku tvoří betonové obdélníkové koryto. Na horním okraji je úzce sevřeno mezi dva domy, ihned (ř. km. 2.836) následuje vtok do zatrubnění o délce 89 m. Níže následuje celkem 5 mostů a lávek a v úseku 2.516 ř. km až 2.474 další zatrubněný úsek (délka 42 m). K vybřežení nad horním zatrubnění dochází již při Q₅, větší škody jsou ale očekávané spíše od Q₂₀. Voda se následně rozlévá po celé návsi. Ohrožena je většina objektů na L břehu a objekty lemující koryto nad vtokovým profilem zatrubněné. U křižovatky na návsi pak dochází k dělení proudu a část průtoku pokračuje zástavbou na levé inundaci, dále steče do údolí a vrací se do koryta přibližně v profilu ř. km. 2.304.

Maršovický potok - Maršovice

Zdroj: Studie odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových opatření v povodí Sázavy, A – ANALYTICKÁ ČÁST – povodí JANOVICKÉHO POTOKA (listopad 2017)

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území městyse Maršovice bylo stanoveno několik míst, která jsou ohrožena přívalovou povodní. Jedná se hlavně o části Strnadice, Maršovice, Zderadice, Zahrádka a Zaječí. 

Místa ohrožená přívalovou povodní na území městyse Maršovice

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.

Zhodnocení vzniku přívalových povodní metodou kritických bodů

Kritický bod 10902075
V části městyse Maršovice dochází k ohrožení zástavby nad zatrubněným úsekem Maršovického potoka.

Časový průběh v uzávěrovém profilu KB 109020075

Kritický bod 10904618
V části městyse Strnadice se nachází zatrubněný úsek Maršovického potoka vedoucí pod zástavbou. Vtok i rybník nad ním jsou na oploceném soukromém pozemku, proto při místním šetření nemohla být realizována detailní prohlídka. Kapacita objektů i zatrubnění není známa.

Časový průběh v uzávěrovém profilu KB 10904618

Kritický bod 10903000
V části městyse Zahrádka je zatrubněn levostranný přítok Janovického p. Zatrubnění s nekapacitním vtokem vede pod zemědělským areálem.

Časový průběh v uzávěrovém profilu KB 10903000

Kritický bod 10904066
Ohrožena lokalita hřiště a pod hřištěm v části městyse Zderadice. Málo kapacitní koryto Bukovského potoka v intravilánu. Je ohroženo několik stavebních objektů.

Časový průběh v uzávěrovém profilu KB 10904066

Kritický bod 10904068
Nekapacitní koryto Zděravického potoka, hlavně nad propustky.

Časový průběh v uzávěrovém profilu KB 10904068

Zdroj: Studie odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových opatření v povodí Sázavy, A – ANALYTICKÁ ČÁST – povodí JANOVICKÉHO POTOKA (listopad 2017)

Charakteristika kritických bodů na území městyse Maršovice

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území městyse Maršovice. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území městyse Maršovice

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území městyse Maršovice mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území městyse Maršovice

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům

Na území městyse se nachází 14 větších vodních nádrží, které ovšem mají zanedbatelný vliv na povodňovou situaci. Dále se v zájmovém území nachází řada drobných vodních nádrží převážně v soukromém vlastnictví. V katastrálním území Libohošť nad městysem se nachází ještě dvě vodní nádrže. Jedná se o Libohošťský a Hůrecký rybník 

Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území městyse Maršovice

 Vodní díla