Odtokové poměry

Vodní toky na území města nemají oficiálně stanovené záplavové území.

Na území města představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Dochází k odtoku vody z polí a přítoku do intravilánu města.
Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Na území města Miroslav se nacházejí několik míst, ve kterých dochází nebo může docházet k omezování odtoku vody.

• Propustky a lávky – Od pramene Miroslavky po požární nádrž se přes vodní tok na ulici Údolní nachází několik lávek a propustků, kde může dojít vlivem vyšších vodních stavů nebo nečistot k zahlcení nebo ucpání průtočného profilu.
• Vtokový objekt do zatrubnění – U domu Údolní č. p. 224/2 se nachází vtok do zatrubnění, kterým je Miroslavka svedena mimo otevřené koryto. Při vyšších stavech vody či toku nečistot může dojít k zahlcení nebo ucpání vtokového objektu a vylévání vody do okolí.
• Odlehčovací komora kanalizace – U domu Nádražní č. p. 1209 je umístěna odlehčovací komora kanalizace, za níž se nachází výtokový objekt a Miroslavka opět vtéká do otevřeného koryta. Do odlehčovací komory jsou svedeny 2 kanalizační trubky, každá o průměru 800–1000 mm, které se mají stéct do potrubí s průměrem 1100 mm – dochází zde při vyšším objemu vody k velkému přetlaku a po kanalizační trase vyskáčou poklopy.
• Propustek u č. p. 826 – V místní části Kašenec se nachází u domu č. p. 826 propustek. Při přívalových srážkách teče voda ze zemědělských pozemků do strouhy podél silnice kolem zemědělského areálu. Voda, která teče východní stranou silnice, může zahltit tento propustek, zaplavovat přilehlé území před silnicí a ohrozit dům č. p. 826.

Místa omezující odtokové poměry na území města Miroslav

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

V katastrálním území města Miroslav jsou problémem přívalové povodně.
Intravilán města Miroslav ohrožují 5 hlavních tras přívalových vod:

• Pramen Miroslavky – Voda z lokalit Zadní pole, Horní pole a Nad Samotou vtéká do lesíku západně od intravilánu města Miroslav k místu, kde pramení Miroslavka. Příval dále může zvýšit hladinu vody v korytě toku nebo může téct po silnici ulice Údolní na levém břehu Miroslavky.
• Vinohrádky – Severozápadně od zastavěného území města při přívalových srážkách odtéká voda z lokalit Horní pole a Vinohrádky, teče po ulici Milady Horákové (ohrožuje domy č. p. 1187, 333 a 338) na ulici Kostelní nebo voda stéká po silnicích vybudovaných po spádnici na ulici Údolní (ohrožuje dům č. p. 267).
  Po ulici Kostelní pokračuje proud až k severu náměstí Svobody, kde voda stagnuje a tvoří menší vodní lagunu, která ohrožuje domy č. p. 12, 13 a 14. Odtud voda odtéká po ulici Zámecká na ulici Brněnská, kde se u domu č. p. 78/1 tvoří druhá laguna. Část vody z ulice Zámecké pokračuje po náměstí Svobody na ulici Brněnskou (jedná se pouze o část vody, jelikož se v severní části náměstí nachází menší zvýšení terénu a voda tudy pokračuje pouze při velké přívalové vlně).
  Z ulice Brněnské voda teče na ulici Radniční (kolem domů č. p. 608, 609 a 640), také přetéká menší příkop a zaplavuje plochu u Kulturního domu (č. p. 595/3), pokračuje dále a zaplavuje dopravní hřiště a dům č. p. 1306 a poté pokračuje ulicí Rybniční.
• Nad Ramoší – Jižně od ulice Údolní z lokality Nad Ramoší dochází při přívalových srážkách k odtoku vody z polí severním směrem.
• Weinperky – Ulici Nádražní ohrožují přívalové proudy vody z vinohradů Weinperky. Voda odsud odtéká severovýchodním směrem.
• Vinohrady – Jižní část zastavěného území ohrožují přívalové vody stékající z vinohradů na ulici Vinařskou (ohrožení domů č. p. 1058 a 1060) a Tyršovu. Na křížení těchto ulic dochází k ohrožení domů č. p. 730, 1173 a 734. Voda dále pokračuje ulicí Václavov na ulici Rybniční.

Místní část Kašenec ohrožují také přívalové povodně, které na zastavěné území vtékají z orné půdy z jižní strany. Voda teče po polní cestě nebo po poli k zemědělskému areálu a její tok se rozdvojuje.

• Část toku teče východně kolem domu č. p. 826, protéká pod propustkem a teče do Kašeneckého potoka. Před propustkem se při jeho zahlcení může tvořit vodní laguna.
• Druhá větev teče západně od zemědělského areálu odvodněním podél silnice dále na sever, kde se poté příkop stáčí na východ a voda pokračuje do Kašeneckého potoka.

Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Miroslav

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Miroslav metodou kritických bodů

Charakteristika kritických bodů

Na území města Miroslav byl stanoven 1 kritický bod (v západní části intravilánu města při prameni Miroslavky). Dále jsou zde uvedeny další 2 kritické body, které se nacházejí v Suchohrdlech u Miroslavi, jelikož většina jejich povodí leží v severní části katastru Miroslavi. V jejich povodí se nacházejí dlouze zformované odtokové linie. Více viz mapa a tabulka výše.

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Miroslav. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území města Miroslav

Na území města lze vidět dlouhé a souvisle zformované odtokové linie. Část těchto linií se nachází v zaříznutých údolních tvarech a část se nachází v jemně zvlněných tvarech mírně ukloněného terénu. Vlivem těchto terénních tvarů může docházet odtoku vody po předem známých trasách.
Na trase odtokových linií jihozápadně od intravilánu města jsou na pokladové mapě ortofota ČR vidět erozní jevy (barevné změny oproti sousedícím plochám).

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území města Miroslav mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území města Miroslav

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům

Na území města Miroslav se nacházejí 3 vodní nádrže. Všechna tato vodní díla jsou ve vlastnictví Města Miroslav.

Rybník v Kašenci se nachází u domu č. p. 825. Je to nebeská nádrž s plochou 1704 m² dotována srážkovou vodou, která do ní přitéká skrze podélné odvodnění místních komunikací. Vodní dílo nemá hráz, jelikož je zapuštěno do země. Z hlediska povodňového nebezpečí může na tomto rybníce dojít k ucpání výpustného objektu, kdy by se voda hromadila v nádrži a mohla by se při naplnění maximální kapacity vylévat do okolí.

V intravilánu města Miroslav na ulici Údolní se nachází betonová Požární nádrž. Vodní dílo je napájeno obtokovým kanálem z vodního toku Miroslavka a má rozlohu 426 m².

Na území města Miroslav se nachází 1 vodní nádrž: Miroslavský rybník. Jedná se o průtočnou vodní nádrž s celkovou rozlohou 8,6 ha se sypanou zemní hrází lichoběžníkového tvaru. Jako regulační a výpustné zařízení je zde otevřený požerák s dvojitou dlužovou hradící stěnou a předsazenou nornou stěnou. Na rybníku je dále vybudován nehrazený bezpečnostní přeliv navazující na šachtu požeráku. Celkový objem nádrže je 182 850 m³. Z hlediska TBD (technickobezpečnostního dohledu) spadá vodní dílo do IV. kategorie.

Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Miroslav

 Vodní díla