Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami. Tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti. Vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes100mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně). Bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• Zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území obce Mysločovice lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenými povodněmi mohou být toky Racková a Míškovický potok a jejich přítoky zasažen zejména v období jarního tání nebo vlivem déletrvající srážkové činnosti větší intenzity s velkoplošným zasažením. Povodeň může nastat taktéž v důsledku výskytu lokálních přívalových srážek velké intenzity zejména v letním bouřkovém období. 

V zastavěném území obce Mysločovice dochází při přívalových deštích, zejména při letních přívalových deštích, k výrazným přítokům extravilánových vod do zastavěného území, které mohou při souběhu nepříznivých okolností způsobit i tzv. přívalové povodně. Příčinou ohrožení majetku je pro současné průtoky nedostatečně dimenzované koryto vodních toků v místní trati a nedostatečně dimenzované mostní objekty na Míškovickém potoce. Současný nevyhovující technický stav úseku potoka Racková při průtoku zastavěným územím obce Mysločovice, který způsobuje výrazné zmenšení průtočné kapacity koryta, znamená větší pravděpodobnost rozlivů. K levostrannému rozlivu (levý břeh - bez zástavby) by dle hydrotechnického výpočtu došlo již při Q = 25,18 m³/s, což je cca Q₂₁. K častým rozlivům v obci dochází i na Míškovickém potoce. Nepříznivě působí zejména kumulace nánosů, zmenšující průtočnost mostních objektů na Míškovickém potoce. Rozlivem je ohrožena zástavba na obou březích Míškovického potoka.

K vybřežení toků většinou dochází ve dvou vlnách – nejdříve je obec zaplavena z Míškovického potoka do okolních pozemků a po té dorazí do obce povodňový průtok z horního povodí Rackové a Židelné. Na soutoku potoka Racková a Židelná vytváří vybřežený tok jezero i na několik měsíců. Protože potoky Racková a Míškovický potok protékají přímo obcí a navíc je v obci i jejich soutok, nastávají v obci povodňové stavy i několikrát za rok. Voda vybřežuje v obydlených částech obce a zaplavuje domy, zahrady a podemílá komunikace.

Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Mysločovice

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Mysločovice, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

 
 Místa ohrožená přívalovou povodní

Historické povodně

V období katastrofální povodně v červenci 1997 došlo i v obci Mysločovice a to v době od 6. do 8. července k nejrozsáhlejším záplavám. Rozlivem vodního toku Racková v úseku ř. km 5,000–6,000 byly ohroženy nemovitosti na pravém břehu vodního toku Racková, fotbalové hřiště, malý stadiónek, šatny TJ SOKOL Mysločovice, hotel SPORT a herna stolního tenisu. 

Další povodně jsou známy z let 2007 a 2010, kdy došlo k rozlivu toku Racková i Míškovického potoka do intravilánu obce. Při těchto povodních došlo zejména k zatopení sklepů, garáží a přízemí domů.