Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území obce Nemotice lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek může být zasažen především vodní tok Kyjovka. Povodeň tohoto typu na Kyjovce dorazí na území obce s několikahodinovým zpožděním. Navíc uplatní příznivý retenční vliv vodní nádrže Koryčany (kulminační průtok Q100 může snížit až o 6 m³.s ^-1). Doba trvání je v řádu hodin až několika desítek hodin. Toho času lze využít k realizaci některých zabezpečovacích opatření a včasnému varování obyvatel. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí obce ohrožována splachy z polí nacházejících se na svazích, kdy dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a lesních stezkách. Hrozí především problémy s rozvodněním místní vodoteče Nemotický potok, sběrných příkopů a dalších přítoků s občasným tokem, které napájejí přímo Kyjovku. Vzhledem k působení zeminy, která v některých místech bude erodována a jinde se bude opět usazovat, a to jak v korytech vodotečí, příkopech, tak i na komunikacích a jiných místech, může docházet ke změnám průtokové rychlosti. 

Místa odkud přichází přívalová povodeň na území obce Nemotice jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

Místa ohrožená přívalovou povodní

Historické povodně

Naposledy byla obec Nemotice postižena větší povodní v červenci roku 1997. Mimo to došlo k řadě povodní i v minulosti.

Povodeň v červenci 1997 kulminovala v Kyjově - hlásný profil kat. B (č. 403) dne 8. 7. 1997 při výšce hladiny h = 255 cm (odpovídající průtok Q = 11 m³.s^-1) a v Koryčanech na hlásném profilu kat. A (č. 402) dne 14. 7. 1997 při výšce hladiny h = 104 cm (odpovídající průtok Q = 9,6 m³.s^-1, tj. mírně přesahující Q₁₀). Povodeň na území obce Nemotice neohrozila žádnou nemovitost v blízkosti vodního toku Kyjovka, až na případnou vodu ve sklepech. Přehrada Koryčany zadržela první povodňovou vlnu. Následně došlo k přelivu a tím docházelo ke vzniku tzv. kritických míst.