Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území obce Nový Šaldorf-Sedlešovice lze předpokládat potenciální možnost těchto druhů přirozených povodní:

• povodní z déletrvajících regionálních srážek může být zasažen především významný vodní tok Dyje,
• při intenzivních lokálních srážkách jsou části obce ohrožovány splachy z polí nacházejících se na svazích.

Obec byla postižena povodněmi v roce 1799, 1947, 2002 a 2006.

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Nový Šaldorf-Sedlešovice, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

Historické povodně

Povodeň v roce 1799
Zmínky o této povodni říkají, že se jednalo o velmi nelítostnou povodeň. Rozvodněná řeka Dyje tehdy strhla všechny domy krom 12 stavení na území Starého Šaldorfu. Při záchranných pracích přiložily ruce k dílu také ruské kozácké jednotky, které zrovna táhly přes Znojmo.

Povodeň v roce 1947
Při druhé povodni byl na řece Dyji v roce 1947 zaznamenán průtok až 175 m³/s. Pokud by v té době nebyla postavena Vranovská přehrada, byl by průtok až 370 m³/s.

Povodeň v srpnu 2002
Dne 7. srpna 2002 začal v okolí Znojma silný déšť, který byl podporován přívalovými srážkami, při nichž voda plnila koryto řeky Dyje. Hladina řeky se během následujících dnů začala prudce zvedat a pomalu zaplavovala nejbližší místa při okrajích řeky i místa tam, kde na to nikdo z místních obyvatel nebyl zvyklý.

Dne 13. srpna stoupla hladina Dyje na 3. stupeň povodňové aktivity a byl zaznamenán průtok 464 m³/s. V těchto dnech byly také na mnoha dalších místech v okolí Dyje vyhlášeny 3. stupně povodňové aktivity. Šlo o obce Podhradí, Vranov nad Dyjí, Hevlín, Dobšice Tasovice, Hodonice, Krkovice, Dyjákovice, Hrabětice a Hrušovany nad Jevišovkou. Vranovská přehrada, která zadržela 16,6 mil. m³ vody, se naplnila po okraj a voda začala přetékat přes bezpečnostní přeliv.

Voda se hrnula směrem od Vranovské přehrady a pomalu přitékala do Znojemské přehrady. Zde se začala hladina vody zvedat a stoupala pomalu až k její koruně. Vše bylo komplikováno i velkým množstvím naplaveného dřeva.

Ohrožení rezidenti rodinných domů, rekreačních chat, garáží a dalších objektů museli být evakuováni. Celkově došlo na území města Znojmo a obce Nový Šaldorf - Sedlešovice k evakuaci asi 4500 obyvatel.

Povodeň v prosinci 2002
Obec po srpnových událostech postihla další povodeň. Byla způsobena vytrvalými srážkami, došlo ke zvýšení hladiny Dyje, která poškodila lávky, ploty a zahrady přiléhající k domům blízko koryta Dyje. K odklízení škod byli povoláni pracovníci obecního úřadu a JSDH.

Povodňové události v roce 2006
30. března došlo vlivem vytrvalých srážek ke zvýšení hladiny Dyje. Voda ohrožovala dětské hřiště, zahrady, sklepy a přízemí rodinných domů. Povodeň nenapáchala v obcí žádné škody.