Odtokové poměry

Vodní tok Oslava má na území městyse Nové Veselí oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 17.435–96.381, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Kraje Vysočina a nabývá platnosti od 16. 12. 2015 (č. j. KUJI 79061/2015). 

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. 

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky.
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Na území městyse se nachází několik míst omezujících odtokové poměry. Jedná se o tyto: 

• Most na silnici III/35331 
• Most na komunikaci II/353 
• Lávka u zdravotního střediska 
• Mostek u požární nádrže 
• Mostek u č. p. 106 
• Zatrubnění pod č. p. 100 
• Zatrubnění pod č. p. 106 

Místa omezující odtokové poměry na území městyse Nové Veselí

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území městyse Nové Veselí byla stanovena tři místa, která jsou ohrožena přívalovou povodní. Jde o: 

• Nové Veselí - jihozápad: v ulici U Kapličky, kde se koncentruje povrchový odtok z polí v lokalitě Malá kaplička 
• Nové Veselí - střed: v ulici Dolní, kde se koncentruje povrchový odtok z polí na jižním svahu vrchu Vort 
• Nové Veselí - jihovýchod: v ulici Polní, kde se koncentruje povrchový odtok z polí v lokalitě Velká kaplička 

Místa ohrožení přívalovou povodní na území městyse Nové Veselí

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území městyse Nové Veselí metodou kritických bodů

Na území městyse Nové Veselí byl stanoven jeden kritický bod v severní části intravilánu městyse. Jeho charakteristiky jsou uvedeny v následující tabulce.

Charakteristika kritických bodů na území městyse Nové Veselí

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území městyse Nové Veselí. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území městyse Nové Veselí

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území městyse Nové Veselí mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území městyse Nové Veselí

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Na území městyse se nachází několik vodních nádrží, mezi nejvýznamnější patří tyto: 

 Veselský rybník – nejvýznamnější vodní dílo na území městyse. Jde o vodní dílo kat. III dle TBD jehož plocha činí 80,75 ha a provozovatelem je Kinský Žďár, a. s. Nachází se v západní části k. ú. Nové Veselí v těsné blízkosti zástavby. Jedná se o průtočnou nádrž na řece Oslavě. Účelem rybníku je chov ryb, akumulace vody a zmírnění velkých vod retenčním prostorem. Hráz VD má spodní výpust s předsazenou vtokovou hlavou z monolitického betonu, odpadní potrubí jsou dvě o světlosti DN 600. V dolní části je uzavírací kanálové šoupátko s ovládacím stojanem a zvedacím mechanismem. Vzdušná strana je zatravněná, návodní strana je zpevněná lomovým kamenem. 

HYDROLOGICKÉ A TECHNICKÉ ÚDAJE: (Zdroj: Operační plán pro zvláštní povodně – VD Matějovský a VD Veselský rybník)

• plocha: 119,74 ha
• objem vody: 2 923 300 m³
• typ hráze: sypaná homogenní
• max. výška hráze: 8,5 m
• šířka koruny hráze: 6 m
• délka hráze: 211 m

 Matějovský rybník – vodní dílo kat. III dle TBD, nacházející se v k. ú. Matějov asi 2 km severozápadně od městyse Nové Veselí. Jedná se o průtočnou nádrž na řece Oslavě. Účelem rybníku je chov ryb, akumulace vody a zmírnění velkých vod retenčním prostorem. Hráz VD má spodní výpust osazenou 2x lopatkovým uzávěrem, odpadní kameninové potrubí o světlosti DN 400. Bezpečnostní přeliv je přímý v pravém zavázání nehrazený. Vzdušná strana je zatravněná, návodní strana je zpevněná lomovým kamenem. 

HYDROLOGICKÉ A TECHNICKÉ ÚDAJE: (Zdroj: Operační plán pro zvláštní povodně – VD Matějovský a VD Veselský rybník)

• plocha: 69 ha
• objem vody: 1 418 000 m³
• typ hráze: sypaná homogenní
• max. výška hráze: 6 m
• šířka koruny hráze: 4 m
• délka hráze: 515 m

 Lanžovský rybník – vodní dílo kat. IV s plochou 2,96 ha, provozovatelem je Kinský Žďár, a. s. Nachází se v k. ú. Nové Veselí po pravé straně silnice Nové Veselí-Bohdalov. Jde o průtočnou nádrž na Lanžovském potoce. Hráz rybníka tvoří zároveň násyp komunikace II/353, spodní výpust je dvoudlužový požerák v přední stěně objektu, bezpečnostní přeliv je kašnový oboustranný. Hlavním účelem rybníku je chov ryb a akumulace vody. 

HYDROLOGICKÉ A TECHNICKÉ ÚDAJE: (Zdroj: Manipulační řád pro rybník Lanžovský)

• zatopená plocha: 3,39 ha
• objem vody: 32 700 m³
• typ hráze: sypaná zemní průjezdná
• max. výška hráze: 3,7 m
• šířka koruny hráze: 9,5 m
• délka hráze: 261 m

 Obecní rybník – vodní dílo kat. IV s plochou 1,82 ha, provozovatelem je městys Nové Veselí.

 Nikolec – vodní dílo kat. IV s plochou 2,33 ha, provozovatelem je městys Nové Veselí.

Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území městyse Nové Veselí

 Vodní díla