Odtokové poměry

Vodní tok Opava má na území statutárního města Opava oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 21,800 - 47,800, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabývá platnosti od 12. 8. 2014 (č. j. MSK 40726/2014). Dále na území statutárního města Opava zasahuje oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 46,300 - 51,863, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabývá platnosti od 15. 2. 2022 (č. j. MSK 142102/2021).  

Vodní tok Moravice má na území statutárního města Opava oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 10,000, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabývá platnosti od 1. 4. 2003 (č. j. ŽPZ/1668/03). Dále na území statutárního města Opava zasahuje oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 3,270 - 5,500, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabývá platnosti od 27. 7. 2011 (č. j. MSK 95506/2011). Dále na území statutárního města Opava zasahuje oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 1,187, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabývá platnosti od 12. 8. 2014 (č. j. MSK 40726/2014).  

Vodní tok Hvozdnice má na území statutárního města Opava oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 2,900, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabývá platnosti od 27. 7. 2011 (č. j. MSK 95506/2011). 

Vodní tok Velká má na území statutárního města Opava oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 12,800, které bylo vyhlášené Magistrátem města Opavy a nabývá platnosti od 4. 12. 2015 (č. j. MMOP 144353/2015). Dále na území statutárního města Opava zasahuje oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 1,120 - 6,650, které bylo vyhlášené Magistrátem města Opavy po instalaci protipovodňových opatření a nabývá platnosti od 6. 6. 2018 (č. j. MMOP 81957/2018).  

Vodní tok Otický příkop má na území statutárního města Opava oficiálně stanovené záplavové území v úseku ř. km 0,000 - 3,200, které bylo vyhlášené Magistrátem města Opavy a nabývá platnosti od 16. 11. 2014 (č. j. MMOP 26417/2012). 

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Opavy, Moravice, Hvozdnice, Velké či Otického příkopu. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Při terénním průzkumu koryt vodních toků na území statutárního města Opava bylo identifikováno 74 kritických míst omezující odtokové poměry, z nichž nejkritičtější jsou zejména propustky pod komunikacemi a mosty přes vodoteče, které mají sníženou výšku. Je však třeba věnovat pozornost všem mostkům, lávkám, propustkům a zatrubněním v korytech vodních toků. 

Místa omezující odtokové poměry na území statutárního města Opava

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území statutárního města Opava se vyskytuje celkem 8 míst, která jsou ohrožena přívalovou povodní. Jedná se o lokalitu v části Jaktař v blízkosti zemědělského areálu, dále o lokalitu v části Kateřinky u zahrádkářské osady, o lokalitu v části Předměstí v blízkosti školního statku na ulici Olomoucká, o lokalitu v části Komárov blízko železniční stanice Opava - Komárov, dále lokalitu v části Komárov na jižním okraji intravilánu u zemědělského areálu, lokalitu v části Komárov na jihovýchodním okraji intravilánu a o dvě lokality v části Suché Lazce na jižním okraji intravilánu. 

Další místa ohrožená přívalovými povodněmi se nacházejí v katastrálních územích městských částí Opavy (Malé Hoštice, Zlatníky u Opavy, Milostovice) a jsou tedy v jejich správě.

Místa ohrožená přívalovou povodní ve správě statutárního města Opava

Místa ohrožená přívalovou povodní ve správě městských částí

Místa ohrožená přívalovou povodní na území statutárního města Opava

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území statutárního města Opava metodou kritických bodů

Na území statutárního města Opava bylo stanoveno osm kritických bodů:

• Kritický bod 20102132 - nachází se na severozápadním okraji intravilánu části Jaktař v blízkosti zemědělského areálu.
• Kritický bod 20102127 - nachází se severně od zahrádkářské osady na levém břehu řeky Opavy v části Kateřinky.
• Kritický bod 20102165 - nachází se severozápadně od školního statku na ulici Olomoucká.
• Kritický bod 20102660 - nachází se severně nad intravilánem části Komárov v blízkosti železniční stanice Opava - Komárov.
• Kritický bod 20102671 - nachází se na jižním okraji intravilánu části Komárov v blízkosti zemědělského areálu.
• Kritický bod 20102670 - nachází se jihovýchodně od intravilánu části Komárov v těsné blízkosti vodního toku Hoštata.
• Kritický bod 20106811 - nachází se na jihozápadním okraji intravilánu části Suché Lazce u místní komunikace.
• Kritický bod 20106810 - nachází se jihovýchodně od intravilánu části Suché Lazce v těsné blízkosti přítoku Sedlinky.

Charakteristika kritických bodů na území statutárního města Opava

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území statutárního města Opava. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území statutárního města Opava

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří vodní tok Moravice (v ř. km 5,0 - 7,0) a vodní tok Opava (v ř. km 29,75 - 31,15) ve správním území statutárního města Opava mezi kritické. Proto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryta toků. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území statutárního města Opava

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům

Na území statutárního města Opava se nachází 12 vodních děl, z nichž zejména jezy mohou významněji ovlivnit průběh povodně. Dále se na území statutárního města nachází koupaliště a místní plovárna. Významnou měrou mohou průběh povodně ovlivnit i 6 vodních nádrží, které se nachází mimo území statutárního města Opava. 

• Rybník Malé Hoštice se nachází v části Malé Hoštice na jihozápadním okraji intravilánu části na konci ulice Družstevní 
• Otický příkop je suchou nádrží (poldrem), který se nachází zejména v části Kylešovice a lemuje jižní okraj intravilánu části Předměstí, je ve správě statutárního města Opava 
• Sedlinka  spadá do III. kategorie TBD a nachází se v části Suché Lazce na jižní hranici intravilánu, je napájena potokem Sedlinka a správcem jsou Lesy ČR, s. p. 
• usazovací nádrže se nacházejí v průmyslovém areálu, který se rozkládá v části Vávrovice, konkrétně jižně od jejich intravilánu na pravém břehu řeky Opavy 
• Stříbrné jezero se nachází v části Kateřinky na levém břehu řeky Opavy nedaleko od zahrádkářské osady 
• Jaschkův jez se nachází na vodním toku Moravice v části Kylešovice, jedná se o pevný jez na severovýchodním okraji lokality Panský Mlýn 
• Mohrův jez se nachází na vodním toku Moravice v části Kylešovice, jedná se o klapkový jez na západním okraji lokality Panský Mlýn 
• jez Mlýn Herber se nachází na vodním toku Opava v katastrálním území Palhanec v těsné blízkosti průmyslového areálu s odkališti, jedná se o pevný jez 
• jez Městské sady se nachází na vodním toku Opava v části Předměstí v blízkosti chatařské osady a kynologického cvičiště 
• jez Komárov se nachází na vodním toku Opava v části Komárov na severní okraji jeho katastru, jedná se o pevný jez 
• Slezská Harta se nachází na vodním toku Moravice přibližně 52 km protiproudně od statutárního města Opava, jedná se o nádrž I. kategorie TBD ve správě Povodí Odry, státní podnik, která by mohla významnější měrou ovlivnit průběh povodně na území statutárního města Opava 
• Kružberk se nachází na vodním toku Moravice přibližně 41 km protiproudně od statutárního města Opava, jedná se o nádrž I. kategorie TBD ve správě Povodí Odry, státní podnik, která by mohla významnější měrou ovlivnit průběh povodně na území statutárního města Opava 
• Stěbořický rybník se nachází na náhonu vodního toku Velká na katastrálním území obce Stěbořice, která těsně sousedí s městkou částí Zlatníky, jedná se o vodní nádrž, která by mohla významnější měrou ovlivnit průběh povodně na území statutárního města Opava (především v části Zlatníky) 
• rybník Nový Dvůr se nachází na vodním toku Velká v katastrálním území obce Stěbořice, v části Nový Dvůr. Jedná se o nádrž IV. kategorie TBD ve správě Lesy ČR, s. p. 
• vodní nádrž Pocheň se nachází na vodním toku Čižina v katastrálním území obce Úvalno. Jedná se o nádrž III. kategorie TBD ve správě Povodí Odry, státní podnik 
• vodní nádrž Petrův rybník se nachází na pravostranném přítoku Opavy v katastrálním území města Krnov. Jedná se o nádrž IV. kategorie TBD ve správě Povodí Odry, státní podnik - VHP Krnov 

Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území statutárního města Opava

 Vodní díla