Hydrologické údaje

Základní údaje o vodních tocích na území SO ORP Přerov

Hydrologické charakteristiky hlavních vodních toků

• Morava

Nejvýznamnějším tokem na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Přerov je při své celkové délce toku na území České republiky 269,36 km řeka Morava, která je levostranným přítokem Dunaje. Řeka Morava je jedním ze tří nejvýznamnějších toků na území ČR. Z evropského hlediska ji lze řadit mezi nejvýznamnější přítoky Dunaje v jeho horním úseku nad Bratislavou. Českou republiku opouští na 62,47 ř. km v nadmořské výšce 151,00 m.

Řeka Morava pramení na jižních svazích Králického Sněžníku (1423 m n. m.) ve výšce 1370,67 m n. m. Nejprve protéká hornatinou Králického Sněžníku, dále pak Branenskou vrchovinou a Mohelnickou brázdou. Střední část toku se nachází na území Hornomoravského úvalu a dolní úsek v Dolnomoravském úvalu, kde se tato řeka stáčí k jihozápadu a u Děvína, ve výšce 136 m n. m., ústí zleva do Dunaje. Plocha povodí činí 20 692,40 km². Řeka Morava je na svém horním toku horskou řekou s balvanitým dnem a četnými peřejemi, na říčním kilometru 313 je již podhorskou řekou a vstupem do Hornomoravského úvalu na kilometru 226 přechází v meandrující řeku nížinného charakteru.

Jejím největším přítokem je Dyje (196,22 km). V povodí se nachází 10 932 vodních ploch s celkovou rozlohou 16 039,46 ha. Největší z nich jsou vodní nádrže Nové Mlýny – dolní má 1 468,28 ha, střední 915,28 ha a horní 655,08 ha.

Pravostranné přítoky Moravy (na území ORP):

• Haná - vodní tok Haná délky 34,446 km vzniká u Vyškova soutokem Velké Hané a Malé Hané, na které se nachází vodárenská nádrž Opatovice, která zásobuje pitnou vodou část Vyškovska a zároveň slouží jako protipovodňové zařízení; tok Haná odvádí povrchové vody z Drahanské vrchoviny korytem, které je v obcích regulováno a mimo obec ve vybraných úsecích ponecháno spontánnímu vývoji
• Valová (Romže) - s přítokem Vyklička (Svodnice) a v Prostějově s přítokem Hloučely (vodní nádrž Plumlov), délky 48,528 km
• Blata - délka toku 44,694 km
• Splavská - délka 7,3 km
• Steklá - délka 3,386 km, mlýnský náhon (Boleloucký náhon délky 10,981 km) z poč. 16. stol. pro pohánění mlýnů, přivádějící vodu i do Hradeckého rybníka

Levostranné přítoky Moravy (na území ORP):

• mezi levostranné přítoky řeky Moravy na území SO ORP Přerov patří toky Olešnice (Kokorka), Moštěnka a Bečva

• Olešnice (Kokorka)

Řeka Olešnice (původní historický název Jezda) přitéká z oblasti Tršic, kde se navíc nachází vodní nádrž Tršice (jedná se o nádrž průtočnou; max. objem vody 670 tis. m³; max. plocha hladiny 11,8 ha; spodní výpust 2xDN 400; výška hráze 12,65 m; délka hráze 214 m; plocha povodí v místě hráze 20,26 km²; Q100 v místě hráze 27 m³.s^-1; nachází se na toku Olešnice v říčním staničení toku 17,03 km) a pokračuje svým průtokem přes místní části města Přerova (Penčice – levostranný přítok tok Říka, Čekyně a Žeravice). Dále pokračuje směrem na obec Kokory, kde z pravé strany je přítok Nelešovický potok. Při své cestě ještě sbírá vodu z menších přítoků okolních obcí a vlévá se do řeky Moravy (podle evidenčního listu hlásného profilu Kokory) jako její levostranný přítok. Podle evidenčních údajů vodohospodářů se Olešnice vlévá nad obcí Citov do náhonu Morávka, který vytéká z Moravy. Tok je tvořen nízkými břehy, kdy za vydatnějších srážek je možné rozlití do okolí toku. Délka toku je 27,531 km.

• Moštěnka

Třetí nejvýznamnější řekou Přerovska je Moštěnka pramenící v oblasti Kelčského Javorníka (865 m n. m.) v nadmořské výšce 784,70 m, která odvádí vody z Podbeskydské pahorkatiny (Všechovice, Dřevohostice, Moštěnice) a u Kroměříže se vlévá do Moravy jako její levostranný přítok na 113,42 ř. km v nadmořské výšce 189,28 m. Délkou toku 45,57 km zasahuje území mnoha obcí správního obvodu Přerov a Hranice v Olomouckém kraji a obcí ve Zlínském kraji.  Regulace na toku probíhaly v letech 1902 až 1903. Přes provedené úpravy došlo k největším povodním v letech 1910 a 1997. V historických pramenech se objevuje název toku Stvola. Největším přítokem je Bystřička (17,90 km). V povodí o celkové ploše 354,59 km² se nachází 152 vodních ploch s celkovou rozlohou 65,75 ha. Největší z nich je Zámecký rybník (18,89 ha).

Pravostranné přítoky Moštěnky (na území ORP):

• Býškovický potok - s přítokem Rakovky a vody z Býškovické nádrže tvoří v období vytrvalejších vydatných dešťů důležitý pravostranný přítok Moštěnky, ovlivňující celkový průtok.
• Dolnonětčický potok - délky 12,797 km s pravostranným přítokem Radotínského potoka (Maleník) se vlévá do Moštěnky pod obcí Radkovy. Potok odvádí vodu z katastrů obcí Oprostovice, Bezuchov, Radotín, Soběchleby a Dolní Nětčice.
• Šišemka (Hradčanka) - se svými přítoky  Radslavický potok, Prusinky, Vidláčský potok a dalšími drobnými potůčky, včetně vodní nádrže Šišma (1,6 ha) odvádí vodu v korytě s nízkými břehy zejména při průtoku obcemi. Za vydatnějších dešťů hrozí vylití z koryta.
• Podolský potok - je současně napájecím zdrojem pro chovný rybník u obce Prusy.
• Tučínský potok - odvádějící vodu z katastru obcí Želatovice a Tučín.
• Mlýnský náhon - začínající u jezu v Horní Moštěnici, protékající obcí Vlkoš a Kyselovice a vlévající se zpátky do Moštěnky nedaleko Chropyně.
• Malá Bečva - vzniká odbočením od Bečvy v Troubkách na jezu (ř. km 1,9) a je umělým tokem. Teče převážně jižním až jihovýchodním směrem vlévá se na ř. km 1,1 do Moštěnky, která ústí do Moravy na ř. km 195,4. Plocha povodí je 70 km², délka toku 18,154 km. Výjimečně se užívá název Lesní Bečva. Říčka protéká otevřeným údolím s pěknými lesy. Proudí zvolna korytem širokým 5-10 m. Její vody využívá závod ve Chropyni. (na ř. km 5,563 u Chropyně jez Haltýře).

Levostranné přítoky Moštěnky (na území ORP):

• Kozrálka - pramení na katastru Slavkova pod Hostýnem. Pouhých 200 m pod pramenem přitéká Kozrálka na katastrální území Bystřice pod Hostýnem. Tímto územím protéká na úseku dlouhém 2 km a dále pokračuje přes Prusinovice a obec Líšnou, kde se do ní z levé strany vlévá potok Líšenka (místní název Lištěnka) a po dalším toku ústí do Moštěnky u obce Domaželice.
• Bystřička - Bystřice pod Hostýnem se nachází na potoku Bystřička, levostranném přítoku řeky Moštěnky. Bystřička pramení jihovýchodně od Bystřice pod Hostýnem na katastru obce Chvalčov. Po 8,5 km toku přitéká do Bystřice pod Hostýnem na jejím východním okraji. Městem protéká Bystřička ve směru od východu k západu na úseku dlouhém 3 km. 6,5 km pod městem ústí do Moštěnky u obce Dřevohostice severozápadně od Bystřice pod Hostýnem. V Bystřici pod Hostýnem představuje Bystřička malý vodní tok, který je přibližně 10 km dlouhý, má plochu povodí 25 km² a dlouhodobý průměrný průtok 0,2 m³.s^-1. Je zařazena do kategorie vodohospodářsky významných vodních toků. Bystřička nemá žádný přítok, který by měl plochu povodí alespoň 5 km², a to nejen v Bystřici pod Hostýnem, ale v celém svém povodí o ploše 43 km². Celková délka toku Bystřička je 17,627 km. Pravostranným přítokem Bystřičky v městysu Dřevohostice je Lutěninka.

• Křenovický potok (Vlčidolka) - tvoří pravostranný přítok u obce Křenovice.
• Hlavnice - je menší tok odvádějící povrchovou vodu od obce Stříbrnice.
• Tvorovický potok - s nádrží Měrovice tvoří levostranný přítok Hané, který protéká obcí Měrovice nad Hanou.
• Morávka (náhon) - Morávka je levostranný výtok náhonu z Moravy, který se nachází na území správního obvodu ORP Olomouc. Nad Citovem se stéká s levostranným přítokem Olešnicí (Kokorkou). U Citovského mlýna byl uveden do provozu 15.11.1996 vakový jez (202 m n. m.) s přepadem do toku Průpich vtékajícím do Moravy (vybudováno jako protipovodňová ochrana). Náhon dále pokračuje k Troubkám a nad mostem silnice Troubky-Tovačov se vlévá do Moravy. Jde o tok s nízkými břehy.

• Romže - Valová - Romže je pravostranným přítokem Moravy, do které se vlévá u Kojetína na jejím 122,87 ř. km v nadmořské výšce 192,68 m. Pramení na Drahanské vrchovině v obci Dzbel pod stejnojmenným vrchem (604 m) v nadmořské výšce 485,11 m. Největším přítokem je Hloučela (33,90 km). V povodí se nachází 167 vodních ploch s celkovou rozlohou 117,66 ha. Největší z nich je vodní nádrž Plumlov (54,81 ha) a Podhradský rybník (14,92 ha). Plocha povodí je 455,68 km².

• Blata - vodní tok Blata délky 45,31 km je pravostranným přítokem Moravy, do které se vlévá na jejím 195,17 ř. km v nadmořské výšce 193,75 m. Pramení na Zábřežské vrchovině u Vilémova v nadmořské výšce 423,83 m. Největším přítokem je Šumice (24,79 km). V povodí o rozloze 313,08 km² se nachází 100 vodních ploch s celkovou rozlohou 191,96 ha. Největší z nich je Skašovský rybník (119,04 ha) při ústí toku.

• Bečva

Řeka Bečva je největším levostranným přítokem Moravy. Její tok vytvářejí dva pramenné toky Rožnovská Bečva (Dolní Bečva) pramenící pod Vysokou a Vsetínská Bečva (Horní Bečva) pramenící na SZ svahu Javorníků nad Velkými Karlovicemi v nadmořské výšce 896,02 m pod Trojačkou Beskydkem, obě na území v CHKO Beskydy - Vsetínské vrchy.

Rožnovská (Dolní) Bečva je dlouhá 37,98 km a má plochu povodí 254 km². Vsetínská (Horní) Bečva se svým největším přítokem Senice (32,54 km) je větší, má délku toku 59,38 km a plochu povodí 727,51 km². Obě Bečvy byly v 30. letech minulého století regulovány téměř po celé délce toku a spojují se u Valašského Meziříčí. Odtud pokračuje vodní tok jako Spojená Bečva. Je pro ni charakteristické velké kolísání průtoků s náhlými změnami.

Bečva teče v pohoří západních výběžků Beskyd k Hranicím, odtud k jihozápadu údolím ohraničeným po pravém břehu nejjižnějšími výběžky Jeseníků a Oderskými vrchy. Tomuto kraji dali Němci v předminulém století název "Mährise Pforte", moravská brána. Pojmenování se vžilo a používá se dodnes. Bečva teče kolem Lipníka nad Bečvou, dále protéká Přerovem a za Troubkami se vlévá do Moravy na jejím 198,30 ř. km v nadmořské výšce 194,69 m.

Celková délka toku Bečvy je 61,576 km a plocha povodí nad soutokem s Moravou je 1613,29 km².

V povodí Bečvy se nachází 655 vodních ploch s celkovou rozlohou 431,06 ha. Největší je vodní nádrž Karolinka (43,53 ha), Velký Choryňský rybník (35,81 ha) a vodní dílo Bystřička (21,83 ha). Největším přítokem je Juhyně (33,93 km).

Nedaleko Přerova poblíž Kozlovic se kdysi Bečva rozdělila na dvě ramena od sebe značně vzdálená, která obtékala velký ostrov. Když pak velké přívaly jarních vod zavalily vedlejší rameno štěrkem, rameno pomalu vysychalo opadnutím vody. Zůstala jen stopa v krajině, která se občas zaplnila vodou. Tak vzniklo jakési jezírko "Stará Bečva“. Doposud nacházíme o této existenci stopy v Žebračce (Laguna byla vytvořena uměle rozšířením malého rybníčku, kde se těžil štěrk a písek). Poslední zbytky koryta Staré Bečvy u dnešní zemědělské školy byly zavezeny kolem roku 1965.

Na jezu v Oseku nad Bečvou odbočuje z pravého břehu Bečvy mlýnský náhon, který poháněl prosenický a lýsecký mlýn a Žebračkou vtéká do Přerova. Při prováděné regulaci Bečvy došlo ke stavbě pevných břehů. Dno řeky se vyrovnalo a zároveň snížilo. Byl postaven rybník souběžně s Kozlovskou ulicí. V těsném sousedství tohoto rybníku byly ještě 3 menší, u kterých stávaly nízké domky Koliby (dnes centrální tenisový kurt na straně k rybníku). Regulace probíhala okolo let 1903.

I když byla provedena regulace Bečvy a její tok byl upraven, dokázala řeka svou ohromnou sílu v červenci 1997, kdy Přerov a celou Moravu postihly ničivé záplavy. Město bylo z větší části zatopeno, byly zničeny domy a poškozen majetek.

Po povodních v roce 1997 byla provedena rekonstrukce a zvýšení ochranných hrází na řece Bečvě v Přerově v období listopad 1998 - září 1999.

Bečva je také zahrnuta do plánu při stavbě kanálu Labe – Odra - Dunaj a v Přerově měl být velký přístav v návaznosti na železniční trať. Byly vypracovány podrobné studie a tato myšlenka se občas znovu objevovala.

Poklesem zemědělské a průmyslové výroby po listopadu 1989 došlo ke zlepšení kvality vody toků, takže řeky jsou dnes i díky aktivitám členů českého rybářského svazu poměrné dobře zarybněné a vzácně se zde vyskytují mnohé další druhy ohrožených a chráněných živočichů, např. rak říční. Řeka Bečva je významným biotopem pro velké množství organismů, které jsou vázány na vodní prostředí. Na celém jejím toku žije mnoho podivuhodných živočichů, pro které je řeka a její okolí domovem. Kromě ryb a drobných bezobratlých se můžeme setkat i s jejími dalšími obyvateli. Na břehu je to nenápadný hmyzožravec rejsek vodní a také hlodavec ondatra pižmová, která je původem ze Severní Ameriky. V hlinitých březích si vyhrabává svou noru ledňáček říční, kterého však nad řekou spíše uslyšíme, než uvidíme. V okolních srázech či pod mosty hnízdí skorec vodní a konipas horský. Na lovu můžeme pozorovat čápa černého a volavku popelavou. Vzácně v zimním období zde byla zjištěna i vydra říční.

Řeka Bečva je tvořena dvěma povodňovými úseky. Úsek Valašské Meziříčí – Lipník nad Bečvou má hlásný profil kategorie A (limnigrafickou stanici) v Teplicích nad Bečvou s měřící sondou kontrolovanou MěÚ v Hranicích a úsek Lipník nad Bečvou – ústí do Moravy má hlásný profil kategorie A (limnigrafickou stanici s dálkovým přenosem dat) v Dluhonicích. Tento úsek je od roku 2004 doplněn o pomocné hlásné profily kategorie C kontrolované Magistrátem města Přerova v místech lávky U Sokolovny a v Oseku nad Bečvou (automatický hlásič).

Roku 2009 se provedlo srovnání dna Bečvy přesunem naplaveného štěrku od levého břehu (konvexní strana oblouku koryta) k pravému břehu (konkávní strana oblouku) za pomoci techniky. Tato metoda byla uplatněna v úseku most Míru až bývalá lávka u Sokolovny. Na podzim téhož roku se provedlo vyskládání břehů Bečvy kameny v místech, kde došlo k jejich narušení při povodni v roce 2006. Jedná se o lokalitu pravého břehu od lávky u Loděnice výše po toku Bečvy a na levém břehu v místě cyklostezky pod sportovním areálem v Kozlovicích.

Pravostranné přítoky Bečvy (na území ORP):

• Strhanec (Mlýnský náhon) - Od jezu na řece Bečvě u Oseku nad Bečvou vytéká mlýnský náhon Strhanec, který poháněl prosenický a lýsecký mlýn (nad Lýskami je jez s přepadem do pomocného ramene zvaný Rybníky) a Žebračkou přitéká do Přerova. Strhanec se rozděluje u výstaviště na Kopaninách na dvě ramena. Jedno rameno v délce 0,833 km směřuje k bývalým vanovým lázním (Černé) a k mlýnu (dnes restaurace Černá hora - na česlech se tvoří v zimním období ledová bariéra) a před Sokolovnou vtéká do Bečvy. Druhé rameno Strhance v délce 16,122 km (od Oseka n/B.) pokračuje kolem výstaviště k ulici Na hrázi, kde dříve pohánělo mlýn založený Na hrázi na počátku 18. století a mlýn Libosvár u Dluhonic, který byl také založen v 18. století. V jeho místech dnes stojí chemické závody Precheza. V části areálu chemických závodů je Strhanec veden pod povrchem a do Bečvy se vlévá u Dluhonic. Do HOZ z pravé strany přitéká voda z chovného rybníka v Předmostí.

Levostranné přítoky Bečvy (na území ORP):

• Libuška - říčka přitékající z Hlinska přes Oldřichov do starého koryta Bečvy a vtékající do řeky Bečvy. Odvádí vodu z území mezi obcemi Sušice a Oldřichov a lesů ve východním směru rozdělující odvod povrchových vod mezi Bečvou a Moštěnkou.
• Libuše - tok odvádějící vodu z Pavlovicka a území mezi obcí Radslavice a obcí Sušice.
• Lučnice - říčka přitékající z katastru obce Želatovice k místní části Kozlovice, kde se vlévá do Bečvy. Tok odvádí vodu zejména z okolních polí.

Základní hydrologické charakteristiky vodních toků

Významné vodní toky na území SO ORP Přerov

Základní údaje o vodních dílech na území SO ORP Přerov

Na vodních tocích ve správním obvodu ORP Přerov se nenachází žádné vodní dílo I.–III. kategorie z hlediska TBD, avšak je zde velké množství vodních děl IV. kategorie. Ta však nejsou výrazným ohrožením pro území SO ORP v případě povodní.